Vydávat se za studentku a bydlet na koleji prestižní univerzity v Cambridgi může být zábavné. To by tu však nesmělo dojít v uplynulých letech k mnoha podivným sebevraždám. Byla to náhoda nebo někdo hodně zvrácený v pozadí tahá za nitky?
Ve tři roky starém příběhu se nám podruhé představí sympatická mladá policejní inspektorka Lacey Flintová. V předcházejícím thrilleru (Už mě vidíš?) byla na stopě vraha napodobujícího Jacka Rozparovače. To však byl jen čajíček s tím, co ji čeká v rámci práce v utajení v univerzitním městečku…
Prolog uvádí čtenáře do mrazivé lednové noci. Na střeše jedné z věží v Cambridgi stojí ve výšce šedesáti metrů nad zemí mladá žena a chystá se skočit dolů. Na poslední chvilku přiběhne k věži inspektor Joesbury a z jeho hrdla pouze vyrazí: „Lacey, ne!“
O jedenáct dní dříve je Lacey Flintová kontaktována Markem Joesburym. Jeden pro druhého mají slabost, ale oba váhají udělat onen krok navíc. Není proto divu, že když Mark žádá Lacey, zdali by souhlasila s prací v utajení, mladá žena ochotně souhlasí. Na univerzitní koleji v Cambridgi došlo během posledních několika let k nezvykle vysokému počtu sebevražd. Zarážející je, že šlo v drtivé většině o atraktivní studentky, a že pro svůj odchod ze světa volily velmi neobvyklé a drastické metody. Nic sice neukazuje na to, že by jejich smrt někdo zavinil, ale policie si myslí, že by mohla existovat tajná skupina, která k sebevraždě mladým ženám napomáhá nebo je dokonce jakýmsi psychickým nátlakem k nim nutí.
Laceyin úkol se zdá být jednoduchý, nemá nic vyšetřovat, má pouze coby studentka Laura Farrowová pozorovat cokoliv neobvyklého a vše hlásit. Spojencem se jí má stát doktorka Evi Oliverová, univerzitní konzultantka. Nikdo však neví, že se sama potýká s vlastní úzkostí způsobenou podivnými jevy v jejím domě. Hraje si s ní někdo jako kočka s myší nebo už opravdu přichází o rozum? Navíc se zdá, že policie ví o pozadí všech událostí mnohem víc než Lacey sdělili…
Když se anglická autorka S. J. Bolton objevila poprvé na českém trhu, mnoho čtenářů příjemně překvapila. Možná od neznámé autorky nikdo nic moc nečekal, ale ona svou nekompromisní brutalitou, avšak nepolevujícím napětím zatáhla čtenáře do krvavého pátrání po pachateli řady brutálních vražd, zjevně inspirovaných Jackem Rozparovačem. Svět detektivních thrillerů navíc obohatila o novou sympatickou postavu Lacey Flintové. Tahle mladá policistka tak trochu připomíná seržantku „Blechu“ Marleyovou ze série autorčiny britské kolegyně Mo Hayder. Zajímavé je, že i Lacey má stejně jako Blecha zatím spíše platonický vztah ke svému staršímu kolegovi.
Ve druhé knize S. J. Bolton (Obětina) jsme se s Lacey nesetkali, nicméně čtenáři ani tady nepřišli o hlavní sympatickou hrdinku. Na vzdáleném souostroví Shetlandy se snažili spolu s doktorkou Torou Hamiltonovou přijít na kloub záhadě několika podivným úmrtním a zmizením mladých žen. Příběh už balancoval tak trochu na hranicích žánru mystery a sci-fi, ale opět byl čtivý a napínavý až do konce. Jsem velmi zvědav, jak si povede chystaná filmová podoba s australskou herečkou Radhou Mitchell (Pád Bílého domu, Silent Hill).
Příměs mystery zůstává i ve Volavce, druhém románu ze série s Lacey Flintovou (celkem zatím existují čtyři tituly), navíc se k němu přidává i hororový žánr. Podivné zvuky, tajemné rituály, krvavé detaily sebevražd, strašidelné nálezy v lese, zlověstný proud proudící pod zdánlivě idylickým studentským životem univerzitního města. Přidejte děsivé zvuky v křoví, podivné budovy, tajemství, které mnoho postav ukrývá. To vše situované do mrazivých lednových nocí. No není to pravé čtení pro podzimní nehostinné počasí?
Autorka se sice nechala inspirovat některými skutečnými sebevraždami v Cambridgi, nicméně jí nebyly známy podrobnosti a celý příběh je čistá fikce. Založená však na množství použité literatury a především – dokazující velký talent této dámy temné britské detektivky. Po právu byla její práce už dvakrát oceněna. Obě ceny získala v roce 2010 – s knihou Blood Harvest vyhrála Gold Dagger Award a s románem Awakening pak Mary Higgins Clark Award (ani jeden titul česky zatím nevyšel).
S. J. Boltonová sice vypadá jako dobrosrdečná manželka venkovského lékaře, ale ve svých knihách nikoho nešetří. Neutuchající přísun podivných události nejenže děsí jednotlivé postavy, ale vyvolává spolehlivě mrazení i u čtenáře. Navíc s každou další kapitolou nám stále více vrtá hlavou, co za tím vším může být. Šlo skutečně o řadu dobrovolných odchodů ze světa? Pokud ne, kdo za tím stojí, ale především – jak to dokázal a co by z toho měl? „Tohle už je za hranicí uvěřitelnosti,“ řekne si možná leckterý čtenář. Ale rozuzlení – pokud trochu necháme fantazii volnou uzdu – není nelogické. Je možná nečekané, ale dává smysl. O to více je však zrůdnější a vlastně celý závěr se už hraje na mnohem brutálnější strunu, kdy si Lacey sáhne na opravdové dno.
Těch plusů je v knize mnohem víc. „Správné anglické sychravé tajemno“ a syrová a chladně kalkulující zvrácená brutalita závěru jsou jen jedněmi z mnoha. Je tu ještě motiv stalkingu, klasická otázka „Mohu tomu sympaťákovi důvěřovat či nikoliv“? Někdy nesnadný přerod Lacey ve studentku, kdy musí zapomenout na to, jak by reagovala Lacey a musí reagovat jako Laura. Všechny tyhle roviny se doplňují a nenásilně prolínají. Přetvářejí knihu v jeden syrový, napínavý a tajemný celek. Sice se úplně všechno nevysvětlí a konec může být řekněme malinko odbitý, ale je tu napětí do poslední stránky a skutečně – není to klišé – až do poslední řádky.
To vše samozřejmě směřuje k tomu, abychom nedočkavě vyhlíželi další knihu této výborné britské autorky. Částečně proto, abychom se dozvěděli, jak se Lacey ze všeho oklepala, ale především proto, abychom se opět tak krásně báli. Leckdy sice můžeme být trochu šokováni, ale knihu z ruky nepustíme, dokud zase nedočteme tu poslední řádku.
Téměř na závěr se ještě zastavím u knižního traileru k této knize. Jak možná víte, upoutávky na román, dělané ve stylu těch filmových, vycházejí dost často ze skromných podmínek. Mnohdy se tím pádem jedná pouze o dramatické titulky prostřídané krátkými záběry či fotografiemi, podbarvené patřičně působivou hudbou. Na Youtube profilu S. J. Bolton najdete tentokrát velmi povedené video s upoutávkou, kde si můžete udělat představu o tom, jak by mohli vypadat Mark nebo Lacey, ale i některé další postavy. Téměř neuvěříte, že kniha není zfilmována…
S. J. Bolton se českým čtenářům představuje ve Volavce už potřetí a troufám si říci, že je s každou knihou lepší. Když si ještě uvědomíte, že nás čekají (doufám) další dva příběhy s Lacey a ony dva cenami ověnčené výše zmíněné tituly, máme se na co těšit!
Originální titul: Dead Scared (2012)
Vydáno: Transworld Publishers, Londýn (2012)
Vydání v České republice: Domino (2015)
Přeložil: Martin Verner (2015)
480 stran
