Smrt přichází do Pemberley (P. D. Jamesová)

P.D. Jamesové Smrt přichází do PemberleyP. D. Jamesová se pustila do známé hry „co kdyby“. Co kdyby se na Pemberley, sídle z jedné z nejznámějších romantických knih, vyšetřovala vražda? A tak vzala všechno osazenstvo z Pýchy a předsudku, nejlepšího románu Jane Austenové, přidala pár nových postav a propletla tím vším násilnou smrt, o které se na poklidném anglickém venkově počátkem 19. století ani nesnilo.

Román se odehrává šest let po Pýše a předsudku, Elizabeth a Jane už jsou šťastně usazeny ve svých nových panstvích a rodinách. Líza Darcyová chystá každoroční ples, na kterém nesmí chybět Bingleyovi, ale černé ovce rodiny,  manželé Wickhamovi, na něj rozhodně pozvaní nejsou. Přesto to je právě Lydia Wickhamová, kdo naruší idylický klid hysterickým ječením o tom, že jejího Wickhama někdo v lese zabil…
Neumím si představit, že by knihu četl někdo, kdo nezná původní román od Austenové. I když je v úvodu historie rodiny shrnuta, chyběly by mu souvislosti, detaily a vůbec, na román od P. D. Jamesové jsou zvědavé hlavně fanynky pana Darcyho. Ale vztahy, pnutí a takové ty věci už jsou dávno vyřešeny, Darcyovi mají dvě děti a harmonický svazek, takže se tu řeší hlavně přípravy na ples a pak vyšetřování vraždy. Příznivkyně Austenové potěší, že styl vyprávění Jamesová neuvěřitelně přiblížila originálu. Ale nevím, jestli to potěší i příznivce detektivek. I mně, která mám Austenku ráda, dělalo někdy problém udržet pozornost v záplavě té krasomluvy, kudrlinek a sáhodlouhých popisů, nemluvě o zapeklitých souvětích – někdy mi kvůli tomu unikl nějaký důležitý posun a musela jsem se v textu vracet.
Na druhou stranu – někdy jsem díky tomu archaicky vznešenému styly až zapomínala, že to není Austenová. Obzvlášť kdy se vyprávění rozkošatělo o vedlejší postavy, známé z původní knihy, a popisovalo jejich příhody – historky, které se sice v originále nestaly, ale tak perfektně zapadají do kulis a daných charakterů, jak by to Austenka byla bývala napsala (kdyby plánovala pokračování.)

Horší je to s tou údajnou detektivkou. To, že se vražda stala na území Pemberley, vylučuje Darcyho jakožto smírčího soudce, takže případ řeší jeho kolega. Čekala bych, že se bude Darcy trochu víc zabývat důkazy a vyšetřováním, které se ubírá dost mizerným směrem, zkrátka že to bude pan Darcy, kdo tu bude za detektiva. Ale ten to jaksi nechává plynout. Vlastně se většinu knihy víc řeší dopad zločinu na dobrou pověst rodiny a strach, který osazenstvo zachvátil tváří v tvář vraždě.
Myslím, že „detektivka“ na obálce této knihy je značně přehnaný výraz. Nikdo tady nic nevyšetřuje. Nejsou tu žádné stopy ani napětí. Na druhou stranu coby pokračování Pýchy a předsudku je román perfektní – styl, charaktery, jednání postav, vše je naprosto věrné originálu, jen trošku přizdobené melodramatickou linkou soudních přelíčení, které nemohl způsobit nikdo jiný než ten prokletý Wickham.

Milovníci Jane Austenové si bezpochyby přijdou na své – dokonce je tu i odkaz na jinou známou knihu autorky. Když nebudete očekávat a hledat detektivní linii, užijete si román mnohem víc…

Originál: Death Comes to Pemberley, 2011
Překlad: Irmgard Kolínská
Vydalo: Motto, 2013
294 stran
www.motto.cz

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.