Planý poplach (Tami Hoag)

Tami Hoag Planý poplachTak tohle je zrovna silně romantický příběh, rámovaný detektivní zápletkou, navíc ještě v okolí louisianských bažin… Tam totiž řádí sériový vrah žen, a tam se také vrací mladá právnička Laurel po fiasku v práci i v manželství. Chce si v domácím prostředí uklidnit nervy, ale za ta léta venku zapomněla, kolik stínů z minulosti nechala za sebou, a ty se teď vrací a moc jí tu rekonvalescenci neusnadňují. Četla jsem nadšené recenze čtenářů, kteří si dokázali některé postavy i zamilovat, a musím říct, že je tu opravdu hodně opravdu dobře prokreslených postav. Ale je tu i záplava žánrových klišé, to když se Laurel potká s tajemným sousedem Jackem, začnou přeskakovat jiskry, ale oba jsou příliš zraněni z předchozích vztahů atd.… Dobrá půlka knihy byla o tom, jak se zvolna sbližovali, ale poslední třetina se zas víc přiblížila k detektivce, to když si vrah vybral za další oběť právě Laurel…

Připouštím, že jsem autorku podcenila. Na první pohled byla romance strašně kýčovitá a narážky na totožnost vraha hrozně průhledné. Říkala jsem si, že je přece naprosto jasné, jak se to bude odvíjet dál, a aspoň třikrát jsem chtěla přestat číst. Ale.. četlo se to dobře, a co víc, s každou další kapitolou se příběh odvíjel úplně jinak, než jsem myslela, smetl prostě moje předpoklady do smetí. A finále už bylo úplně jak z hororu. Ale aspoň v jednom očekávání jsem se trefila – hlavní hrdinové si na konec padli do náručí…

Originál: Cry Wolf
Překlad: Marie Kohoutová
Vydal: Knižní klub, 2001

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA