V rybníku za městem je nalezena zastřelená žena. Kdo to je a proč byla střelena do zad? A kde se skrývá ozbrojený řidič kamionu s pašovanými cigaretami? Detektivní román plodného autora publikujícího již od sedmdesátých let.
Procházka za město, třeba mezi rybníky, není špatná věc. Nesmí vám ji ale zkazit nález mrtvoly. Přesně to se přihodí jednomu penzistovi, který v rybníku jménem Leknín (odtud se částečně odvíjí poněkud zvláštní název knihy) spatří mrtvolu mladé ženy. Případu se ujímá trojice kriminalistů. Velmi rychle zjistí, že nešlo o žádné utonutí – někdo ženu střelil několikrát do zad. Horší však je zjistit totožnost oběti, bez toho se kriminalisté příliš nepohnou.
O několik dní později se snaží policejní hlídka zadržet kamion v místě, kde vůbec nemá co dělat. Těžký náklaďák však ještě stačí najet na chatrný můstek, který se pod ním propadne. Řidič z místa nehody utíká a po policistech střílí samopalem. Má proč, vůz je totiž plný pašovaných cigaret. Obyvatelé blízkého okolí se teď musí bát neznámého ozbrojeného muže, který se nejspíš bude chtít v některém ze stavení v okolí ukrýt. Souvisí nějak tento incident s mrtvou ženou? Brzy se stanou další vraždy a kriminalisté nechápou, co se v jinak dosud klidném kraji děje…
Se jménem František Uher se čtenáři českých detektivek setkávají již mnoho desítek let. Nejspíš jste se s ním setkali i vy, možná při četbě oblíbených sešitových vydání povídek, které popisovaly skutečné kriminální případy. Dnes jednaosmdesátiletý autor začínal jako pedagog, ale od roku 1976 se začala odvíjet jeho dlouhá spisovatelská kariéra. O tři roky později vydal první knihu detektivek (Žádná trať pro černé pasažéry) a do dnešní doby mu vyšlo přes čtyřicet románů, tisíce povídek, básní a aforismů. Je také členem několika spisovatelských společností. Jeho díla se dočkala mnoha cen a román Ofélie bez leknínů slávy, který vyšel loni, se bude letos ucházet o Cenu Jiřího Marka.
Román je na detektivku napsaný poměrně zvláštním způsobem, díky čemuž se nečte příliš dobře. Dialogy jsou prokládány řadou aforismů, bonmotů a filozofických úvah. Tyhle odbočky jsou poměrně rušivé a působí poněkud nereálně především u postav kriminalistů, a dokonce i u venkovanů a obyvatel městečka. Nejednou jsem si položil otázku „Opravdu takhle ještě někdo dneska mluví? Vážně by se takto bavili ostřílení kriminalisté vyšetřující několikanásobnou vraždu?“.
Román se odehrává ve fiktivním maloměstě, většinou zmiňovaném jako „naše městečko“. Když se však podíváme, kde se autor narodil a kde také v současnosti žije, můžeme usuzovat, že se příběh odehrává nejspíš v Havlíčkově Brodě a jeho blízkém okolí. Nasvědčuje tomu i zmínka, že se v centru „jejich městečka“ nachází „Cimrmanův střed světa“, který se skutečně v Havlíčkově Brodě nachází.
Zápletka románu je poměrně spletitá. Totožnost první mrtvoly je dlouho neznámá, takže netušíme, kdo a proč ji chtěl zabít. Když už později víme, o koho jde, dozvídáme se, že nijak svatá nebyla, takže je nám její smrt celkem jedno. Později dojde k vraždě někoho, kdo byl ještě méně oblíbený, navíc se všechno čím dál více zamotává. Ve hře je podezření na dávný zločin, máme tu pašování cigaret, nelegální obchody, dokonce dojde i na otázku imigrantů. Tohle všechno nakonec způsobuje, že už pak ani není chuť se v tom všem nějak zorientovat, je nám jedno, koho zabili, a co je horší – kdo je vrah. Když k tomuto odhalení došlo, řekl jsem si „hm, tak jo“ a knihu jsem s klidem zavřel.
Příběhu chybí větší zatažení čtenáře do děje. Díky tomu ztrácí zájem o osud jednotlivých postav, takže se těžko vcítí (a ani to vlastně nechce) do jejich myšlení. Místo toho je tu řada podivných dialogů a dějových odboček, které jen komplikují orientaci v už tak nepříliš atraktivní zápletce.
Text: František Uher (2016)
Vydáno: Akcent (2016)
288 stran
