Ocelový polibek (Jeffery Deaver)

Připravte tabule, plynový chromatograf a hmotnostní spektrometr! Už po dvanácté je bude potřebovat geniální kvadruplegický kriminalista Lincoln Rhyme. Musí odhalit pachatele, který zabíjí své oběti rafinovaným způsobem, při kterém nepotřebuje nože, střelné zbraně, jedy, ani výbušniny.

Detektivka Amélie Sachsová sleduje podezřelého z vraždy do nákupního centra. Než stačí cokoliv udělat, jeden z návštěvníků spadne do strojovny eskalátoru, kde ho čeká hrozná smrt rozmačkáním. Jak se zdá, poklop šachty se náhle otevřel a první nebožák do ní spadl. Amélie chce pomoci vdově po oběti a spolu s najatým právníkem připravují žalobu proti výrobci eskalátorů, který podle nich dostatečně strojovnu nezabezpečil.

Lincoln Rhyme byl vynikající forenzní kriminalista, dokud ho nehoda při ohledání místa činu na staveništi metra neupoutala na invalidní vozík. Poté i přesto, že se z něj stal kvadruplegik, pracoval jako soudní znalec pro newyorský policejní sbor. Tuto činnost však nyní pověsil na hřebík, protože podle svého mínění svým posudkem poslal do vězení nevinného člověka.

Své rozhodnutí o „výslužbě“ však bude muset ještě zvážit a spojit své znalosti s Améliinými zkušenostmi z terénu – v New Yorku totiž začíná řádit sériový vrah, který oběti zabíjí jejich vlastními předměty denní potřeby – nabourává se do ovladačů chytrých moderních přístrojů, jako je třeba plynový sporák, luxusní automobil nebo profesionální pila a obrací je proti majitelům. Vystupuje jako Strážce lidu a zdá se, že má na mušce všechny ty, kteří preferují konzumní způsob života a vyhazují peníze za „drahé zbytečnosti“. Jenomže takových lidí je mnoho a Rhyme se Sachsovou to budou mít těžké, když budou chtít přijít na to, kde a na koho příště zaútočí.

Americký spisovatel Jeffery Deaver se ve svém dvanáctém příběhu s Lincolnem Rhymem tak trochu vrací k předcházejícímu titulu Sběratel kůží (ale i třeba k Hořícímu drátu), kde pachatel také občas zabíjel poměrně netradičním způsobem. Deaver je vynalézavý a je mu jasné, že každý další příběh této série bude přijímán od velké skupiny čtenářů se zvýšenou pozorností. Čím autor překvapí tentokrát? Nebude mu už docházet dech? Ostatně je fakt, že čtenářské hodnocení románů s tímto novodobým Sherlockem Holmesem šlo od prvního titulu Sběratel kostí dolů. Poté různě kolísalo, ale žádný román popularity prvního příběhu zatím nedosáhl. Přitom hodnocení českých čtenářů bylo vždy příznivější než v zahraničí.

Myslím, že ztráty dechu se zatím bát nemusíme. Nicméně úvod je poněkud netradiční – román s velmi pozvolným rozjezdem tentokrát nezačíná vraždou, resp. nálezem mrtvoly. Musíme si počkat nějakých dvě stě stran, než k nějaké vraždě dojde. Do té doby se v románu pravidelně střídají dvě dějové linie – vyšetřování smrti na eskalátoru a pátrání po Strážci lidu. Samozřejmě můžeme hádat, zdali a jak spolu (kromě úvodní scény) souvisí. Když uvážíme, že kniha má tentokrát úctyhodný počet přes 650 stran, nedivíme se, že autor s odhalením nikam nespěchá. Každý jistě zaregistroval, že jsou dnes detektivní romány (ale stejně tak i filmy) čím dál tím delší. Před pár desítkami let by příběh po dvou stovkách stránek kulminoval odhalením pachatele, dnes má za sebou stěží rozjezd.

Příběh mě však i přes vlažný začátek a velký počet stran bavil. Možná proto, že nebyl přetechnizovaný moderními špionážními a smrticími hráčkami jako Pokoj smrti, možná proto, že naši hrdinové nestáli proti nepolapitelnému zločinci, který se objevoval znovu a znovu jako v některých předchozích Deverových románech. Autor vsadil na čtivý příběh, ve kterém je vedle nezbytných a proslulých pasážích o vědeckém zkoumání důkazů stále dostatek prostoru pro chytré mozky, které dokážou dedukovat, kombinovat a předvídat. Navíc přivedl na scénu dvě nové postavy – jednu zcela novou a jednu z Améliiny minulosti. Pochopitelně nepřijdeme o autorovu „obchodní značku“ – tradiční překvapivý závěr. Možná si mohl odpustit několik závěrečných teček v podobě několika posledních kapitol (Amélie a její matka, Amélie a problémy s nadřízenými), ale to jsou jen kosmetické vady. Zato si však spolu s Lincolnem a jeho novou stážistkou můžete přehrát celou (byť krátkou) partii šachu. Ač to s dějem nijak nesouvisí, musíte opět obdivovat autorovu schopnost spojit tradiční román s jiným oborem (skvěle to dokázal například vydáním svého vlastního soundtracku ke své knize Tvůj stín nebo vydáním kulinářských receptů z románu Pokoj smrti).

Přiznám se, že jsem při čtení knihy chvílemi nad všemi těmi chytrými hračičkami pochybovačně zvedal obočí. Nicméně poté, co jsem měl možnost pár dní pobývat ve Státech v jednom takovém domě vybaveném podobnými vymoženostmi, se mi to najednou už nezdálo tak nereálné. O to víc jsem si uvědomoval, co chtěl autor svým novým románem říci. Jak velké peklo by nám mohly udělat ze života vynálezy, které nám až dosud pokojně sloužily. Deaverova novinka ovšem nejspíše nemá za prvoplánový cíl nějaké moralizování a varování – autorovi jde především o vyvolání mrazení ve čtenářích, o pobavení a lehké poučení. Tohle všechno se mu zatím daří, tak proč nevzít tu těžkou a objemnou knížku pevně do ruky a začíst se.

Originální titul: The Steel Kiss (2016)
Vydáno: Hodder & Stoughton, Londýn (2016)
Vydání v České republice: Domino (2016)
Přeložil: Dalibor Míček (2016)
656 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu

REKLAMA