Řekne-li se Agatha Christie, snad každému se vybaví klasické detektivky s geniální dedukcí na konci, už méně čtenářům naskočí řekněme „odlehčené“ špionážně laděné příběhy označované samotnou autorkou jako „napínavá lehká četba“, kam můžeme zařadit například příběhy s Tommym a Pentličkou. Knihu Nekonečná noc z roku 1967 bychom však mohli zaškatulkovat k psychothrillerům.
Michael Rogers, vypravěč příběhu, je mladík, který vystřídal celou řadu zaměstnání a vztahy, které měl až doposud s dívkami, byly sexuálního charakteru. Když tu se jednou ocitá na venkově u domu U Věží, zvaného také Cikánský revír, opředeného řadou pověr. Nedaleko dokonce žije jedna cikánka. A pak jednou potká u Cikánského revíru Michael bohatou dívku Ellie. Následuje svatba a všechno vypadá tak krásně…
Na nějaké straně semdesát si čtenář může uvědomit, že už by konečně mohlo dojít k vraždě, vždyť čte přece detektivku! Kniha se na vkus někoho rozbíhá pomalu, ale zvlášť poslední třetina stojí za to. Dost možná si pomyslíte, že je to bomba, a položíte si otázku, jak takovou knížku mohla napsat skoro osmdesátiletá paní z viktoriánské Anglie?
Originál: Endless Night
Přeložila: Dr. Eva Hrubá
Vydal: Vyšehrad, Praha 1978