Netradiční jihočeský psychologický román s detektivní zápletkou dokáže čtenáře přitáhnout ke čtení, i když by si zasloužil o několik stránek méně. Knihu Na kopci vydalo v roce 2013 nakladatelství Motto.
Stárnoucí policejní psycholožka Helena odchází z Prahy na venkov, aby se dostala pryč od všudypřítomného stresu. Útočištěm jí je šumavská vesnička Výtoň. Sem přichází i vysokoškolský student Milan, který by rád diplomovou prací a článkem o výtoňském zázraku zjevení zahájil svou novinářskou kariéru. V roce 2000 se tu totiž desetileté Marii zjevil Anděl s posláním, které však bylo určeno pouze pro ni. Milan shání bližší informace, ale ti nejvíce zúčastnění, kteří by mohli o případu mluvit, nechtějí nebo nemohou. Marie se odstěhovala, nyní pracuje v nonstop baru v Praze. Co se vlastně tehdy stalo, že i po letech stále trpí úzkostí a o zázraku odmítá mluvit? Její babička, která se po dívce sháněla, když nepřišla domů, již zemřela. Tehdy našla dívku na kopci Svatý Tomáš celou bez sebe. K dívce přivolaný místní farář Rovenský si vysvětlí situaci po svém.
„…Nikdo, kdo Mařenku zažil během vidění, neměl důvod domnívat se, že si vymýšlí. Hned tenkrát, když jsem ji viděl poprvé, jsem z ní cítil takový intenzivní strach, že bylo zřejmé, že se setkala s něčím mimořádným, nadpřirozeným, s něčím svatým.“
„Ale to přeci není úplně typické, že ne?“ přerušil ho Milan. „Vizionáři přece necítí strach, spíše zažívají pocity blaženosti. Alespoň mám takový dojem ze studia pramenů…“
„Kdo jsou ty prameny, nějací panáci jako tady na biskupství? Prosím vás, co oni o tom ví! Vždyť oni nic takového nezažili! Copak Bůh dělá zázraky podle nějakého manuálu?“ vyletěl zase Rovenský.
str. 89
Na kopci se od té doby každý rok v den výročí zjevení koná pouť. Marie se jí několik let jako malá účastnila a vždy se dostávala do jakéhosi transu. Z jedné z těchto události je dokonce i pořízen videozáznam.
Při sbírání informací se Milan seznamuje i s Helenou, kterou příběh zaujme. Díky svým zkušenostem dětské psycholožky a zvláště po zhlédnutí videa má pocit, že za úzkostí ženy by mohl být traumatický zážitek.
Kniha má téměř 400 stran. První část je seznamovací. Milan se pouští do diplomové práce na téma zjevení a vydává se za hledáním nových skutečností k případu výtoňského zjevení. Helena se zničehonic rozhodne koupit chalupu ve vsi a snaží se zapadnout do nového bydliště. Přes obsáhlejší začátek příběhu text vůbec nenudí. V druhé polovině se situace s přibývajícími stránkami přiostřuje až do finále, které možná nebude pro každého tak překvapivé.
Jaká je kniha, která byla napsána jako důsledek sázky, zda může v českém prostředí vzniknout dobře napsaný a čtivý příběh, který zaujme, jako je to v případě severských detektivek, aniž by kopíroval jejich styl?
Na románové prvotině Jiřího Březiny je znát, že umí velmi dobře zacházet s jazykem. Příběh je typicky český (bez jakékoliv stylizace jen pro zvýšení líbivosti), a kdyby nedocházelo k opakováním informací, které už byly řečeny, byl by naprosto skvělý.
V případě knihy Na kopci se jedná spíše o psychologický román s detektivní zápletkou a právě psychologické zpracování ať vedlejších, či hlavních postav se autorovi podařilo na výbornou. Co se týká detektivní části, nedá se mnoho prozradit, abyste nepřišli o motiv. Než budeme moci přijít na to, kdo je pachatel, musíme nejdříve zjistit, co za zločin se vlastně stalo.
Dalším kladem této čtivé, i když pomaleji plynoucí knihy plné nejistot a otázek, je určitě i popis prostředí. Jiří Březina kouzelně, vtipně a realisticky vylíčil život na vesnici. Ale ať už se příběh odehrává v Praze, nebo v šumavské krajině, budou vám díky vykreslení místa připadat velmi blízká.
Obě hlavní postavy – jak student Milan, tak i Helena – jsou vylíčeny jako skutečné a sympatické osoby, se kterými by se bylo zajímavé zase v některé knize setkat.
Nakladatel: Motto, Praha 2013
376 stran
