Na konci října (Lawrence Wright)

Máte pocit, že koronavirus znamená konec světa, jak ho známe? Držitel Pulitzerovy ceny nás přesvědčí, že by mohlo být ještě hůř…

Patříte k těm, kteří už mají pandemie plné zuby, nebo se řadíte mezi ty, kteří jsou stále zvědaví, jak by se s ní vypořádal nějaký knižní hrdina? Pokud patříte do druhé skupiny, tak si sundejte respirátor, aby se vám nemlžily brýle, a čtěte dál. Režisér Ridley Scott (Vetřelec, Gladiátor) jednou někde položil otázku, jaké události by mohly vést k postapokalyptickému světu, který je zachycen třeba v románu Cormaca McCarthyho Cesta. Slyšel to americký investigativní novinář Lawrence Wright a na základě důkladného výzkumu napsal román, v němž si s osudem lidstva zahrává smrtící pandemie, která je dokonce horší než koronavirus… Kniha vyšla loni v českém překladu v nakladatelství Prostor. Začátkem letošního března, zhruba rok po potvrzení prvního případu nákazy v České republice, vyšla i jako audiokniha produkovaná vydavatelstvím OneHotBook. V režii Michala Bureše ji načetl herec Jan Šťastný.

Když se investigativní novinář chytí pomyslného pera a pustí se do psaní knihy, můžeme si být většinou jisti, že nepůjde o nic vycucaného z prstu. Texasan Lawrence Wright v roce 2006 získal Pulitzerovu cenu v kategorii non-fiction za román Hrozivá věž, ve kterém stopuje teroristy z al-Káidy až k 11. září 2001. V ještě starším románu Boží miláček z roku 2000 se věnuje tématu zneužití moci a líčí v něm zločiny panamského diktátora Noriegy. V sedm let staré divadelní hře Camp David (pro Arena Stage ve Washingtonu, D. C.) zase mapuje dramata kolem mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem z roku 1978. Naši čtenáři se dosud mohli s dílem Lawrence Wrighta setkat pouze v kritickém rozboru působení scientologické církve Víra ve víru (vyšlo v roce 2016).

V internačním táboře Kongoli poblíž indonéské Jakarty se objeví dosud neznámý typ viru, který zabíjí mladé vězně i jejich lékaře. Mikrobiolog Henry Parsons (on je vlastně epidemiolog, ale tenhle termín u nás není v posledních měsících moc populární) se o nákaze dozví, když se účastní konference Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě. Místo návratu do Atlanty za rodinou se rozhodne na kritické místo vydat a situaci prověřit. S virem si neví rady, ale je mu jasné, že jde o něco dosud neznámého a hodně nebezpečného. Nařídí okamžitě uzavřít tábor do karantény, a sám se jí také podrobí. Bohužel mu však jeden člověk unikl – taxíkář, který ho do tábora dovezl. Ten se mezitím vydává na tradiční pouť do Mekky. Tři milióny muslimů jsou v ohrožení…

Henry se do Mekky vypraví také. Tady se snaží přesvědčit svého přítele, arabského plukovníka, aby Mekku neprodyšně uzavřel a zabránil, aby se tři milióny potencionálních obětí a také roznašečů rozjeli zpět do svých domovů. Plukovník s pomocí armády se sice snaží muslimy v Mekce udržet, ale je to jako snažit se holýma rukama zadržet protrženou přehradu. Virus se rychle rozšíří do celého světa. Padají ekonomiky, vlády, i datové sítě. V apokalyptickém světě panuje strach, chaos a zločinnost. Není jasné, odkud se vir vzal a zdali není vytvořen uměle v laboratoři. Jednu chvíli se zdá, že Rusko neutrpělo nákazou tak velké ztráty a nyní se možná snaží svého dlouhověkého rivala, který je na kolenou, dorazit. Henrymu nezbude než se nějakým způsobem dostat domů za rodinou, ale v rozvráceném světě to nebude nic jednoduchého.

Pokud jste se dostali v četbě až sem a čekáte neohroženého a mužného hrdinu, který v poslední chvíli zachrání celou rodinu, včetně psa, tak se šeredně mýlíte. Opravdu… Předně, Henry není nijak zvlášť atraktivní. Je to malý shrbený mužík, kterému se bez své hůlky těžko chodí. Co mu ale příroda ubrala na atraktivitě, to mu přidala na myšlení. Henry je světově uznávaný a ve svém oboru je nejlepší. Je chytrý, sečtělý a boji proti neviditelnému nepříteli zasvětil celý život. Takže není problém, aby si ho čtenář brzy oblíbil. Také jste si jistě všimli zmínky o apokalyptickém světu na začátku recenze, tím pádem by vám mělo být jasné, že se žádný velký happy-end konat nebude. Ale dost spoilerů

Na konci října není klasickým postapokalyptickým románem, kde budeme sledovat rostoucí hrozbu apokalypsy, snahu jí nějak zabránit, a když se to nepovede, tak likvidovat její následky. V knize je řada delších odboček, které se spíše podobají populárně-naučným článkům o různých virech, tedy jejich typech a výskytech. A i když je virus kongoli, kolem které se v knize všechno točí, fiktivní, dočtete se tu o řadě skutečných pandemií a epidemií, které svět za uplynulá staletí zasáhly. Pokud vás téma pandemie pořád zajímá, bude to pro vás docela zajímavé čtení. V opačném případě (pokud od románu čekáte spíš akci) se budete, obávám se, trochu nudit. Další odbočky pak tvoří Henryho vzpomínání na své dřívější působení v různých částech světa a úsilí zbytku Henryho rodiny přežít v zdevastované Atlantě. Samostatnou dějovou linii pak tvoří vysoce postavení politici v Bílém domě, kteří musí odložit stranou problémy s Ruskem a soustředit se na hrozbu největší pandemie, jakou kdy lidstvo zažilo.

Herec Jan Šťastný je seriálový veterán (Rodáci, Ordinace v růžové zahradě, Krejzovi, Slunečná), ale je také osvědčeným dabérem a jeho barva hlasu se moc příjemně poslouchá. Zejména v pasážích, které popisují skutečné události, a kde tedy není zapotřebí měnit hlas nebo přednes dramatizovat. Je skvělou volbou pro tento příběh s rozvážným vědcem v hlavní roli. Jeho přednes, ve kterém dělá drobné mikro pauzy, dodává poslechu lehce dramatický ráz a zároveň si díky němu můžete být jistí, že nic nepřeslechnete. Ve vypjatých momentech se ovšem dokáže přizpůsobit a vyvolat v posluchači i lehké mrazení v zádech (ostatně jedna z nejemotivnějších scén je asi „pohřbívání na zahradě u domku“, ke které se pak na konci ještě vracíme). Nemohu zapomenout ani na skvělé hudební předěly, které působivě navozují atmosféru před další kapitolou, nebo mnohdy spíše dokreslují ladění té předchozí.

Od autora bylo možná ošidné přijít s takovým tématem v době, kdy ve světě řádila skutečná pandemie a jejíž následky stále ještě cítíme, a kdy ani teď ještě nemůžeme říci, že jsme nad ní vyhráli. Nicméně jak už jsem se zmínil v úvodu – řada čtenářů jistě bude chtít sledovat, jak se s něčím podobným vypořádají alespoň ve fiktivním světě. Který ale zase díky autorově skutečně hlubokým a podrobným rešerším zase tak fiktivní není. A i když je román slepencem několika dramaturgicky rozličných dějových linií a žánrově není zcela jednoznačný, přináší kromě napínavého příběhu řadu zajímavých poučení. V neposlední řadě si pak díky němu můžeme oddychnout, že ta naše „doba covidová“ naštěstí není tak hrozná jako apokalypsa v knize. Doufejme…

Knižní předloha:

Originální titul: The End of October (2020)
Vydání v České republice: Prostor (2020)
Přeložil: Jana Jašová (2020)
400 stran

Náhled

Audiokniha:
Vydáno: OneHotBook (2021)
Čte: Jan Šťastný

Překlad: Jana Jašová
Celková délka: 15 hodin 17 minut
Médium: 2 CD mp3

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA