Malá ručka (Susan Hillová)

Susan Hillová Malá ručkaÚtlá novela Susan Hillové Malá ručka vyšla ve stejném měsíci (únor 2012, Metafora) jako autorčin známější titul Žena v černém. Pokud máte rádi tajemné příběhy třeba i s nádechem starodávna, měli byste po knize Malá ručka sáhnout.

Když se antikvář Adam Snow vrací do Londýna, objeví úplnou náhodou rozlehlou opuštěnou zahradu a staré edvardiánské sídlo. Celý prostor ho fascinuje a čímsi vtahuje a Adam se jej rozhodne prozkoumat. V jednu chvíli získá neuvěřitelně jistý pocit, že se mu do dlaně vplížila malá ručka. Nebylo by na tom nic divného, kdyby na té zahradě široko daleko nebyl nikdo jiný než on sám.
Celá záležitost ho úplně pohlcuje a on téměř není schopen myslet na něco jiného než na neviditelného chlapce a opuštěné sídlo. Snaží se zjistit si další informace o tajemném domě se zahradou a zjistí, že se tam kdysi odehrála tragédie. Navíc má pocit, že se ho „cosi“ pokouší zničit a neviditelná ručka ho pronásleduje i při jeho cestě do kláštera ve Francii, kam ho zavede zájem o vzácnou starou knihu. Postupem času se podivná záležitost s ručkou stává čím dál tím děsivější a Adam má pocit, že začíná „bláznit“ stejně jako jeho bratr, který měl po dlouhou dobu velké psychické problémy.

Příběh se sice odehrává v současnosti, pokud by ale čtenář nepostřehl několik odkazů na moderní dobu, měl by spíše dojem, že se příběh odehrává o několik desetiletí dříve. Susan Hillová vypráví svůj příběh a umě k němu připoutává čtenáře, stejně tak jako Adam Snowa fascinovalo opuštěné sídlo se svou nešťastnou minulostí. Strašidelná atmosféra plíživého strachu protíná celý příběh a dodává mu tím daleko větší zajímavosti. Atmosféra je v této knize ostatně velmi významným faktorem, ať už se týká vykreslování majestátního domu s opuštěnou zahradou, která kdysi musela být úchvatná, izolovaného kláštera ve Francii nebo momentů, kdy Adam cítí neviditelnou malou ručku ve své.

Jediné, co mě pokaždé zarazilo, byl název „Bělostný dům“. Ovšem překladateli se nedivím, že zvolil pro „White House“ takovýto výraz, protože „Bílý dům“ by se do textu hodil ještě méně.

V každém případě dostane čtenář do ruky velmi tajemný krátký příběh s nádechem nadpřirozena, který ho pohltí a donutí přečíst „na jeden zátah“ a nakonec nabídne hodně překvapivý závěr.

Originál: The Small Hand, 2010
Překlad: Jan Kozák, 2011
Vydalo nakladatelství: Metafora, 2012
www.metafora.cz
116 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Lucie Cermanová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA