Krvavou zemí z názvu tohoto irského politického thrilleru mohou být hned tři kandidáti – Irsko, Amerika nebo Kongo. Krev totiž poteče všude, stačí si jen vybrat…
Již od první kapitoly začnou na čtenáře ze stránek vyskakovat různé postavy, a protože nejsou hned důkladně představené, je v nich kapku zmatek. Pro přehlednost si je tu přiblížíme: Larry Bolger býval irským premiérem, ale teď v důchodu má až příliš volného času – na přemýšlení o kostlivcích ve skříni. Dave Conway je developer a bývalý člen vlády, kterému se hroutí jak firma, tak přetažené nervy. Clark Rundle je americký byznysmen, který (zcela nezištně) umetá svému bratru-senátorovi cestičku do Bílého domu. Mezi těmihle štikami v rybníku se trochu ztrácí Jimmy Gilroy, nezaměstnaný irský novinář, který se nadchne pro psaní biografie tragicky zesnulé bulvární celebritky Susie Monaghanové. A nestačí se divit, co se kolem jeho nápadu začne dít…
Jak bylo řečeno, postavy se vybarvují jen pozvolna a čtenář je přinucen si domýšlet nebo čekat na další kapitolu, aby zjistil, kdo je ten Conway vůbec zač. Ale možná že právě ta rozčilující náznakovost způsobila, že jak se člověk usilovně soustředí, začne ho příběh zajímat. Pak už je jen otázkou okamžiku, kdy se jednotlivé střípky údajů o postavách usadí na své místo (ten pocit je takřka triumfální) a čtenář už suverénně pozná, o které postavě bude následující prostřih jen podle sklenky whiskey na stole… Teď už jen zjistit, co každý z nich skrývá a proč nikdo nechce, aby se pitvaly příčiny smrti mladinké herečky. Ve hře jsou obchodní zájmy v Kongu, machinace v nejvyšších amerických politických kruzích, promarněné ambice, zoufalá snaha udržet si svou pozici, peníze, prestiž. A mrtvoly. Spousta mrtvých…
Jimmymu ve snaze zabránit psát o Susie předhodí velkomožní pánové možnost napsat paměti Larryho Bolgera. Ten ale utrousí ošemetnou narážku a vypustí tím džina z lahve. A Jimmy je tím víc rozhodnutý zjistit, proč vlastně Susie Monaghanová zemřela.
Ale i když je Jimmy tou hlavní postavou a asi i jedinou vyloženě kladnou, paradoxně jsou pro mne zajímavější ti druzí, ne tak košer pánové. Jsou vykresleni tak pečlivě, se všemi jejich obavami, paranoiou a urputnou snahou udržet se v sedle… Je požitkem jejich každodenní zápas sledovat. A mezitím jeden všetečný pisálek rozviřuje vody dávno usazeného případu (a žaludeční vředy všech dotčených zabouří v odpověď.)
Krvavá země je fascinující a také dost deprimující výlet mezi mocné tohoto světa. Světa, kde se, jak se zdá, všechno točí jen kolem peněz a touhy po moci. Alan Glynn umí tenhle svět zachytit bez příkras a zbytečného patosu, nedělá si o něm iluze a ani jich moc nedává čtenářům. A tak bez ohledu na to, jak příběh dopadne, zůstává v čtenáři mírný pocit deprese, což může souviset jak s laděním románu, tak i s faktem, že autor je zádumčivý Ir, a ti už prý mají depresi v národní povaze…
Originál: Bloodland, 2011
Překlad: Kateřina Orlová
Vydala: Metafora, 2012
326 stran
www.metafora.cz
