Kratší román je další z řady Kočičí krimi od Lydie Adamson. Ačkoliv se děj odehrává v Americe, obsahově jde o tradiční klasickou detektivku. Proto budete mít pocit, že jste se ocitli ve staré Anglii a před sebou máte záhadu-křížovku, kterou mohl napsat kdokoliv ze zakladatelů žánru.
Ke klasické detektivce patří detektiv–amatér, který nemá právě nejlepší vztahy s policií. Alice je divadelní herečka, ale protože je často bez angažmá, přivydělává si hlídáním koček. A jak to bývá zvykem, přichomýtne se k vraždě. Konkrétně k vraždě nadaného hudebníka. A policie? Vyšetřovatel si z ní dělá legraci a její nápady odbude mávnutím rukou.
Dále tady máme tzv. záhadu zamčeného pokoje. Vraždí se v odlehlém areálu uměleckého střediska a Alice chápe, že vrahem musí být někdo z přítomných. Na výběr máte čtyři krásné hudebnice kolem čtyřicítky, manžela jedné z nich, manažera a postarší kuchařku.
Spíš než na akci se klade důraz na dialogy. A tak Alice poslouchá, co kdo říká, klade nenápadné i nápadné otázky a na vlastní pěst se snaží najít toho, kdo své oběti probodl srdce dlátem. Zájem na vypátrání vraha je o to větší, že během narafičené autonehody málem zemře i ona.
Nehledejte tady propracovanou psychologii jednotlivých postav, protože to do klasické detektivky nepatří. Autorka vám řekne, jak vypadají, a pak je nechá, aby se projevily samy. Někomu může připadat přitažené za vlasy jejich vtipkování, špičkování nebo organizace večírku, ale to k žánru patří. Absurdní vám bude připadat i autonehoda, při které místo psa přeběhl přes ulici plyšový velbloud. Ne, nesmějte se. Místo toho se pořádně zamyslete, protože tahle situace je významná stopa.
Alice vede soukromé vyšetřování, vymýšlí léčky a intrikuje, aby se pachatel prořekl nebo vlezl do její amatérské pasti. Autorka vám i Alici předkládá množství falešných stop a Alice párkrát obviní nepravého. Příběh pomalu finišuje ke scéně, kdy se má odhalit vrah a kdy by se mělo čtenářům polopaticky vysvětlit, co a jak.
Podle mě je tu málo opravdových stop, které by vám pomohly odhalit vraha. Do poslední chvíle si jeho identitou není jistá ani Alice, ani policie. A tak je jeho motiv pro všechny zúčastněné velkým překvapením. Sama za sebe bych byla radši, kdyby mi autorka do knížky poschovávala stopy, na jejichž základě by se dal případ vyřešit. Ono tady hodně záleží na minulosti aktérů, jenomže čtenář nemá šanci se cokoliv dozvědět. Možná tu jsou náznaky a něco se dá vyvodit z názorů hudebnic, ale to je zatraceně málo. Kdyby policie nažhavila telefony a proklepla si minulost podezřelých, bylo by rázem jasno. To ale policie neudělá a já mám neodbytný pocit, že to je hlavně kvůli čtenářům.
Nevím, nakolik by tenhle příběh obstál v reálu, ale jako literatura je fajn. Kočka s houslemi je milá, nenáročná oddechovka pro všechny věkové skupiny.
Originální název: A Cat with a Fiddle (1993)
Překlad: Helena Smolaková
Moba, Brno 2012
Edice Kočičí krimi
www.mobaknihy.cz
176 stran
