Juraj Červenák byl donedávna v detektivním světě neznámý, ale v žánru fantasy je celebritou. V loňském roce vydal česky první dvě historické detektivky, které přijel 10. února představit do pražského knihkupectví Neoluxor.
O obou knihách si mohli s autorem popovídat zhruba tři desítky návštěvníků, kteří se do Neoluxoru přišli na svého oblíbeného spisovatele podívat. Besedy se také zúčastnil herec Tomáš Karger, který přečetl úryvek z druhé knihy. Celou akci zakončila jako vždy autogramiáda.
Juraje Červenáka (ročník 1974) k psaní ho přivedla skutečnost, že v 80. letech minulého století neměl video, a tak nemohl sledovat tehdy populární fantasy příběhy o Barbaru Conanovi. Začal si je tedy vymýšlet sám. Na pole literatury pak vstoupil počátkem 90. let. Pro své fantastické a dobrodružné knihy zprvu používal pseudonymy Thorleif Larssen nebo George Callahan.
Dnes píše pod svým jménem, na svém kontě má desítky titulů, od fantasy přes historicko-dobrodružnou literaturu, až po komiksy. Je také filmovým recenzentem (jeden čas pracoval dokonce jako vedoucí kina), redaktorem, nebo kreslířem komiksů. Samozřejmě je ale poměrně plodný spisovatel, jehož dílo již bylo oceněno několika cenami. Fantasy příběhy a knížky na historické téma (barbar Conan, série „Černokněžník“, legendární hrdina Bivoj aj.) píše stále. Pro nás je zajímavé, že většina jeho knih vychází z komerčních důvodů v češtině.
Už v dřívějších Červenákových žánrově odlišných příbězích se začaly objevovat prvky detektivky, a tak nebylo divu, že autor nakonec zabrousil i do detektivního žánru. Ale historii zůstal věrný. Když detektivka, tak historická. Výsledkem jsou zatím dva tituly tvořící sérii Stein a Barbarič (podle hlavních hrdinů) – Mrtvý na Pekelném vrchu a volné pokračování Krev prvorozených (obě česky 2014). Jde o dobové detektivní příběhy z doby vlády Rudolfa II. Habsburského, z přelomu 16. a 17. století. První příběh se odehrává v Banskej Štiavnici, druhý v Praze. Oba příběhy také obsahují prvky hororu a mystického dobrodružného románu.
Juraj Červenák se čtenářům na besedě svěřil, že při tvorbě příběhu věnuje velkou pozornost studiu historických pramenů. Při psaní je neustále obklopen hromadou knih. Spoustu dokumentů má uloženo v počítači a dost často konzultuje některé části svých příběhů se známými, kteří se zabývají historií nebo archeologií. Kvůli jedné pasáži, kde hlavní hrdinové chvíli mluví latinsky, neváhal kontaktovat odborníka na tehdejší latinskou mluvu. Jak uvedl v rozhovoru pro internetový magazín Aktuálně.cz, dokonce se snaží kvůli nasátí atmosféry projít si sám většinu míst, kde se děj odehrává.
Stejně jako například jeho český kolega Vlastimil Vondruška i Červenák zasazuje do svého příběhu některé reálné postavy, které z něho ovšem často vycházejí poněkud nelichotivě. Ostatně Prahu tehdejší doby také popisuje spíše jako doupě neřesti, kde se dařilo loupežím, mordům, lichvě, prostituci, a dokonce i jisté formě organizovaného zločinu (italské lupičské bandy). Dle autorových slov mu to bylo i vyčítáno – „Cožpak Praha nebyla v té době centrem celoevropské vzdělanosti?“ tázali se někteří. Autor vysvětluje, že samozřejmě byla, ale pro něj, coby spisovatele detektivního příběhu či thrilleru, je samozřejmě zajímavější vrah než malíř.
Do Prahy rád situuje i svá další díla z jiných žánrů. Už jen proto, že tu historie podle něj stále jaksi vyvěrá zpod dlažby. To byl důvod, proč sem umístil některé své příběhy o Černokněžníkovi, Bivojovi, obléhání Švédy nebo třeba příběhy ze série o kapitánu Báthorym.
Krev prvorozených si na webových stránkách Databáze knih vede velice dobře (92 %). Čtenáři oceňují především výborné vystižení tajemné atmosféry rudolfínské Prahy, svižně napsaný děj a třeba i konečné rozuzlení. Někteří z nich se také shodují na tom, že tento druhý titul je lepší než předcházející díl.
Na besedě zazněla zmínka o možném zfilmování příběhů Steina a Barbariče, ale podle autora zatím probíhají pouze teoretické diskuse s některými producenty a s režisérem Michalem Kollárem. Ten nyní dotáčí thriller Kapitán Smrt, jenž vzniká podle předlohy dalšího bestsellerového autora ze Slovenska Dominika Dána.
Juraj Červenák vzápětí dodává, že on sám se snaží psát způsobem, který by evokoval ve čtenářích vizuální představivost, kdy budou vnímat děj tak trochu jako film. Vyprávění je podle jeho slov filmově dynamické a snaží se být akčnější, než bývá v knihách jiných autorů. Červenákovým cílem je, aby se příběh četl dobře, tzv. „na jeden doušek“, kdy člověk otáčí jednu stranu za druhou. „Když mi lidé píší, že si večer v osm otevřeli knihu s tím, že si dají kapitolku, a skončili ve tři v noci a ráno v pět šli do práce, tak si říkám, že to je přesně ono, toho jsem chtěl dosáhnout.“ Vzápětí s úsměvem upřesňuje: „Tedy ne aby si někdo udělal pracovní úraz kvůli nevyspání, ale aby chtěl vědět, jak to dopadne, jak to pokračuje.“
Už jen dodejme, že na zmíněném třetím dílu série Stein a Barbarič autor právě pracuje (napsána je zhruba třetina knihy). Děj se bude odehrávat v Prešpurku (dnešní Bratislava). Ve slovenštině by kniha měla vyjít v září tohoto roku, česky vyjde o něco později a opět v nakladatelství Argo. Autor však má zřejmě v zásobě ještě spoustu nápadů, neboť připouští, že ani třetí díl možná nebude poslední. Další díly by se mohly odehrávat například ve Vídni nebo v Plzni.
Přejme čtenářům, ať se nechají unášet vizuální představivostí a ať se při čtení knih Juraje Červenáka baví stejně dobře, jako se při jejich psaní baví on sám.
