Falzum (Roman Ludva)

Roman Ludva FalzumBylo by bláhové domnívat se, že se heslo Původní česká detektivka objevuje na přebalu náhodou. PČD je název přes deset let vycházející edice jiného brněnského nakladatelství, totiž Moby. U Hostu, který s úspěchem vydává detektivky nejen severské provenience, se jedná o první českou detektivku. V edičním plánu je k nalezení další český titul, a nabízí se proto otázka, jestli se Mobě nerodí konkurence.

Pětice rozsáhlých detektivních povídek Falzumnení bezchybná, ale jedna věc je na otevření šampaňského: dvojice detektivů, kteří v knize vystupují. V postavách Rambouska a Fridricha se povedlo vytvořit pátrače hodné označení Velký detektiv, třebas si musí vystačit s českým rybníčkem.
Starší Josef Rambousek je ženatý kavárenský intelektuál z Prahy. Chodí v oblecích na míru (kde na ně bere a kde bral na parádu kapitán Exner?), ve volném čase vysedává v knihovně a během vyšetřování je schopen do sebe naládovat spoustu zakusků. Mladší Kryštof Fridrich pochází z Beskyd, kde ho vychovával dědeček. Matku vyhlížel neúspěšně na nádraží, odtud jeho záliba v jízdních řádech, do nichž si dělá poznámky k případům, a láska k vlakům vůbec.
Žádné přijímání telefonů operačními důstojníky a snaha o reálnost, ale podivíni jaksepatří jak z klasické detektivky. V jejich duchu jsou vystaveny povídky vždy alespoň částečně zasazené do prostředí, které souvisí s uměleckými předměty. Působí to exkluzivně, padají reálná jména dávno mrtvých umělců vystavovaných v galeriích a někomu možná LudvovoFalzum připomene příběhy Hany Proškové, které se rovněž mnohdy odehrávaly v prostředí umělců, s Horácem v čele. Větší pozornost se věnuje i detektivům. Čtenáři se o nich postupně dozvídají další informace, ale nejen oni: Kryštof a Josef se více poznávají a spřátelují rovněž navzájem.

V první povídce Fridrich a Rambousek ještě nejsou kolegové, ale společně vyšetřují případ vraždy faráře z kostela u Olomouce. Kryštof ho znal z dob, kdy farář působil v Beskydech, a jak se zdá, případ by mohl souviset s krádeží gotického zvonu. Další zločiny již řeší jako pražští parťáci. Postupně vyšetřují další úmrtí: kurátora; dívky, která vlastnila drahou figurku pelikána; malíře; experta na staré malířství. Slovo úmrtí je přitom použito úmyslně, protože ne vždy je zřejmé, jestli se jedná o vraždu, či sebevraždu.

V povídkách vystupují různí znalci, sběratelé nebo kurátoři, přičemž jsou často nesympatičtí, arogantní, se vzájemnými osobními antipatiemi. Zkrátka ideální postavy do detektivky. Jak přibývají povídky, pozornost se více kromě pasáží s Fridrichem a Rambouskem soustředí také na nahlížení událostí z pohledu podezřelých, v poslední povídce nechybí ani dlouhá předehra před smrtí.
Oba detektivové zkoumají různé teorie, Kryštof dokáže přijít s bláznivým nápadem, otázky se zapisují na tabuli. Čím by však čtenáře mohl Ludva výrazně zklamat, jsou řešení případů. Pachatelé se často zjevují znenadání, a tak si lze povzdechnout, že záhadu nešlo uhodnout, natož rozřešit. To je bod, který by zřejmě mohl někoho odradit. K dobru autora třeba dodat, že si dokáže poradit bez zbytečných závěrečných akčních honů na pachatele.

Jeho detektivky nejsou čistě oddechové čtení do dopravního prostředku. Kultivovaný styl si zaslouží pozornější poklidné čtení a slovo „zavazet“ i v pásmu vypravěče snad čtenáři z Prahée pochopí. Čtenáře, pro které není důležitá jen detektivní záhada, ale i dobré počtení, by mohly povídky nadchnout; a autorovi snad odpustí i rozuzlení příběhů.

Železniční fanoušek si může klást otázku, proč se do Kryštofových úvah v případu z Olomoucka dostala lokomotiva nasazovaná z Českých Budějovic do Rakouska nebo jestli z pražského hlavního nádraží do Vršovic jezdily před pár lety opravdu rychlíky do Brna.

Vydalo nakladatelství Host, Brno 2012
416 stran
www.nakladatelstvi.hostbrno.cz

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Juan Zamora

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA