Kanadská autorka psychothrillerů, oblíbenější ve Spojených státech, neméně oblíbená v Česku. Tak by mohl znít podtitulek tohoto článku. Svědčilo by pro něj množství zájemců, kteří si jednu říjnovou středu přišli pro autogram do pražského knihkupectví Palác knih Luxor.
Už patnáct minut před začátkem autogramiády byly všechny židličky obsazené, velký počet lidí ještě postával za nimi a neustále se zvětšoval. Slavná spisovatelka se opozdila jen o několik málo minut a společně s moderátorkou a překladatelkou se jen obtížně dostaly skrz dav čtenářek (ano, ženy tvořily drtivou převahu) ke konferenčnímu stolku. Někdo možná mohl podle fotky na plakátu čekat brunetu, nicméně Joy přišla se svěžím blond účesem a ochotně pózovala fotografům s českým vydáním jedné ze svých knih. V krátkém proslovu pak projevila čtenářům vděčnost za to, že přišli, poděkovala za dlouholetou podporu a vyjádřila radost, že se může se čtenáři setkat osobně.
Moderátorka představila v krátkosti tvorbu Joy Fieldingové. Uvedla, že hrdinky jejích románů jsou většinou silné ženy, matky a dcery. Právě na vztah mezi nimi se autorka v mnoha svých románech zaměřuje. „Jsem dcerou výjimečné matky a jsem matkou dvou dcer. Svoje zkušenosti zpracovávám při psaní a stále se k tomuto tématu vracím,“ říká. Román Až ji uvidíš je příznačně věnován oběma dcerám Fieldingové, dnes již třicátnicím. Herečce Shannon a Annie, která pracuje v reklamě. Fieldingová navíc přiznává, že jí dělá trochu problém popisovat různé profese, které jí jsou cizí, proto se raději věnuje ženám v domácnosti.
Možná každý neví, že se původně chtěla stát herečkou. Půl roku dokonce pobyla v Hollywoodu. S oblibou se o ní uvádí, že absolvovala filmový polibek s Elvisem Presleym (v epizodě seriálu Gunsmoke). Nicméně z továrny na sny byla brzy zklamaná, což ji přivedlo až do kanadského Toronta, kde se začala – ke štěstí mnoha čtenářek – věnovat spisovatelské kariéře. Kromě matky je také babičkou – má tříletého vnuka a v listopadu je očekávána vnučka.
Brzy se přistoupilo rovnou k autogramiádě – tentokrát nebyl dán prostor na dotazy, což je podle mého názoru škoda, protože při tak velkém zájmu čtenářek by se jistě nějaké otázky našly. Nicméně nabitý program spisovatelky je třeba respektovat (z Prahy pokračuje mj. do Mnichova).
Během autogramiády, kdy si některé čtenářky přinesly pomalu deset knih, věnovala elegantní dáma trpělivě desítky a desítky podpisů a věnování, čemuž opodál přihlížel i její manžel Warren. Zhruba po hodině se stále nedalo prvním patrem knihkupectví téměř projít. Na podpis své oblíbené autorky čekalo ještě zhruba sto zájemců. Pokud by měl každý podpis zabrat přibližně půl minuty, čekala Fieldingovou ještě téměř hodina podepisování. Úctyhodný výkon, řeknete si. Beze sporu však jde především o plody její práce, kterou umí opravdu dobře.Foto: © Richard Spitzer
Celá fotogalerie na Facebooku.
