* 9. 11. 1832 Saujon – † 28. 9. 1873 Paříž
Autor vůbec prvního skutečného detektivního románu L´Affaire Lerouge (1866). Jako novinář se věnoval případu vraždy Celestiny Lerougeové, což mu poskytlo námět pro jeho knihu. Skutečný vrah vdovy Lerougeové na rozdíl od jeho díla nebyl nikdy vypátrán. Případ vyšetřoval inspektor Terabat a Gaboriau si do svého románu vypůjčil i jeho jméno, které jen nepatrně pozměnil na Tabareta, když jméno oběti použil v nezměněné podobě. Zde se vyskytuje i mladý policista jménem Lecoq, který byl později hrdinou jeho dalších tří knih. Postava detektiva Lecoqa byla inspirována životem Eugena Francoise Vidocqa, inspektora pařížské policie a bývalého trestance. I zde je možné si povšimnout podobnosti obou jmen. Stejně jako později Sherlock Holmes je pověstný svou hrou na housle a požíváním kokainu, pro Lecoqa je charakteristické cucání lékořicových bonbónů. Důležitou rekvizitou jeho činnosti jsou paklíče a lupa, používá též stejně jako Sherlock Holmes mnoho převleků. Po nečekaném úspěchu svého příběhu se Gaboriau věnoval již jen psaní, jak je on sám nazývá, „justičních“ románů.
Emile Gaboriau se narodil v malém městečku Sajon, nedaleko Bordeaux, působil nejprve jako tajemník spisovatele historických románů Paula Févala, poté psal fejetony do francouzských deníků. Zemřel na plicní mrtvici ve věku 41 let. Pochován je na hřbitově v Montmartru v Paříži.
BIBLIOGRAFIE ::
- L’Affaire Lerouge (1866) – česky Případ vdovy Lerougeové, jako příloha Národních listů 1924, nový překlad SNKL 1965, přeložila Eva Outratová
- Le Dossier n°113 (1867) – česky Akta číslo 113, Borový v edici Knihy podivuhodných dobrodružství, sv.9, 1928, přeložil Vladislav Štverák, též jako Zločin v bankovním domě, Albatros, v edici Karavana, sv.28, 1969, přeložil Gustav Francl
- Le Crime d’Orcival (1867) – česky V bludišti vášně, Kober 1905, přeložil Pavel Projsa, též jako Zločin v Orcivalu, 1934, 3. vydání Mladá fronta v edici Smaragd , 1960, přeložila Eva Sgallová, 4. vydání Mladá fronta 1965
- Les Esclaves de Paris (1868)
- Monsieur Lecoq (1869) – česky Pan Lecoq, Borový v edici Knihy podivuhodných dobrodružství, sv.5, 1927, přeložil Vítězslav Unzeitig
- La Vie infernale (1870)
- La Clique dorée (1871)
- La Dégringolade (1871)
- La Corde au cou (1873)
- L’Argent des Autres (1874)
- Le Petit Vieux des Batignolles (1876)
V českém překladu vyšly ještě romány:
Upíři velkoměsta jako příloha Národní politiky 1931
Pomsta zrazeného muže jako příloha Pražských novin 1905
Osudnou stopou, Národní tiskárna a nakladatestvo, Praha, 1890, přeložil Josef Honc. Názvy francouzských originálů nejsou známy, takže nejsou přiřazeny.