Shledání (J. M. Arlidge, Steph Broadribbová)
Střední škola umí být peklo. Třídní srazy jsou jen pro ty, co mají krátkou paměť. Inspektorka Whitmoreová vzpomínat nechce, ale nový případ ji k tomu donutí.

Inspektorka Jennie Whitmoreová nerada vzpomíná na ten poslední rok, kdy přestoupila na novou školu. Nejen že jí tam šikanovali, ale rozpadlo se jediné pravé přátelství, když Hannah nepřišla na určený sraz a prý odjela kamsi bez ní. Po 30 letech se ale najdou staré ostatky. Je jasné, že Hannah tehdy nikam neodjela a že maturitní ročník 1994 má co skrývat…
Jennie se nějak podařilo zařídit, že jí ten případ dají. Cítí, že dluží Hannah zjistit pravdu poté, co jí tolik let zazlívala tu domnělou zradu a stále čekala, že se přeci jen ozve.
Tohle je pochopitelné, na druhou stranu zas ale nechápu, jak si mohla inspektorka myslet, že nikdo nepřijde na to, že byly kamarádky, že je vlastně děsně předpojatá. Dostává ji tak pod tlak nejen všechno tohle lhaní a vymýšlení polopravd před svým týmem, ale i hořké vzpomínky na minulost a šok z nových zjištění, které vyplouvají během vyšetřování. A co hůř, schválně vede pátrání tak, aby se vyhnulo fotografickému kroužku – aby ji tam nikdo z nich omylem neprozradil. Sice chápete, že si kryje záda, ale taky to není zrovna vrchol profesionality. Co nás asi čeká dál?
Klasické policejní vyšetřování 30 let starého případu je tu okořeněné velmi silným osobním zaujetím inspektorky. Ta tak lže na všechny strany a vy jste zvědaví, jak z toho vybruslí.
Baví mě tyhle návraty mezi spolužáky po x letech, jak se změnili nebo nezměnili, a hlavně jak člověk tehdy viděl jen to, co vidět chtěl. Jasně je to vidět právě tady, když Jennie odhaluje o svých dávných kamarádech věci, vůči kterým byla kdysi naprosto slepá. Hodně tím připomíná další knížky na tohle téma, třeba Podnikavou dívku nebo Poslední večeři, ale s tím, že je jedna z „party“ vyšetřující policista a musí být aspoň trochu objektivní, se od nich liší.
Příběh je krátký, úderný, se spoustou překvapení, ale přesto mám pocit, že když už se spojili dva detektivkářští matadoři, že mohli přijít s něčím lepším. Že Arlidge už je z těch všech detektivních scénářů tak rutinovaný, že i tohle působí jako televizní produkt. Plusový bod dostává kniha za doplňkový playlist, který je báječně devadesátkový.
Originál: Reunion, 2024
Překlad: Petr Bokůvka
Vydal: Cosmopolis, 2025
261 stran