Muži, kteří nenávidí ženy konečně v českých kinech

Liseth SalanderováSedím na novinářské projekci filmu Muži, kteří nenávidí ženy na motivy stejnojmenného románu Stiega Larssona (česky vydalo roku 2008 nakladatelství Host), a i když se poslouchat druhé nemá, stejně slyším slečnu novinářku přede mnou, jak svému kolegovi říká: “Já detektivky úplně nesnášim, ale tohle mě úplně dostalo,” a prý Larssona (zřejmě první díl trilogie Milénium) přečetla během dvou dnů.

O návštěvnících těchto stránek asi nejde předpokládat, že by nesnášeli detektivky, přesto je možné, že jste ještě po knihách Stiega Larssona nesáhli. Mnozí k tomu mají odpor, mluví se o dalším Danu Brownovi, člověk zkrátka nechce číst komerční megahit. Přirovnání k Danu Brownovi je rozhodně velmi špatné, hloupé a není na místě, Larssonova trilogie je hodnotnější a také zajímavější počtení. A právě česká premiéra filmové adaptace prvního románu série Milénium, Muži, kteří nenávidí ženy neboli Män som hatar kvinnor, by mohla takříkajíc nakopnout k přečtení knižní předlohy před zhlédnutím filmové verze. Jako i u dalších tlustých knih totiž platí, že se zkrátka na stříbrné plátno nedalo převést všechno – přesto se ale jedná o hodně povedený film, z kterého jsem alespoň já odešel s dobrým dojmem.

milenium_-_redakceK českým divákům se sice film režiséŕa Nielse Ardena Opleva dostal docela se zpožděním a i plánovaná dubnová premiéra se nakonec přesunula až na 1. července 2010, zato bychom se ještě do konce roku  (v září a prosinci) měli dočkat uvedení i dalších dvou filmů, což je přece jen trochu lepší tempo než v případě Harryho Pottera. A časem nejen těch dalších dvou švédských. Jak proběhlo i českými médii, chystá se totiž také americká verze režiséra Davida Finchera a scénáristy Stevena Zailliana, držitele Oscara za film Schindlerův seznam. Carey Mulligan by se měla objevit v roli Lisbeth a jako Mikael Daniel Craig. Že prý Američané neradi čtou titulky. Sean Connery hrál přece kdysi ve Jménu růže, tak uvidíme, jak dopadne tenhle přerod z Jamese Bonda… Českým divákům, pokud nevládnou švédštině, ale nic jiného nezbývá, navíc musí počítat s tím, že v sále stráví více jak dvě hodiny, film totiž trvá 152 minut. Minut, které bych ale neoznačil jako promrhané…
Film nepůsobí nijak natahovaně, nepostrádá napětí a v některých scénách s dosti podivínskou Lisbeth Salanderovou (Noomi Rapace) se člověk i zasměje. Na druhou stranu ale dodávám, že kromě detektivního pátrání a porce napětí je třeba připravit se i na pár dost drsných scén (znásilnění a mučení).

Základní zápetka zůstává stejná. Novinář Mikael Blomkvist ze stocholmského časopisu Milénium má nastoupit do vězení za pomluvu průmyslníka Wennerströma. Jiný průmyslník, Henrik Vanger, Mikaela kontaktuje, aby vypátral jeho neteř Herriet Vangerovou, která před čtyřiceti lety záhadně zmizela. A Mikael tak mizí ze Stockholmu a redakci Milénia a pouští se intenzivně do pátrání přímo na místě. Je tu ale také druhá hlavní postava – Lisbeth Salanderová. Mladá čtyřiadvacetiletá dívka pracující pro bezpečnostní agenturu Milton Security, prý dělá kafe a kopíruje, ve skutečnosti je ale velmi schopným detektivem této společnosti. Hubená, s krásným něžným hlasem, i když zrovna jako květinka nepůsobí, s dosti svérazným zjevem, s řadou piercingů a spoustou tetování, výborná heckerka, vybavená fotografickou pamětí a hlavně dosti záhadnou minulostí, o které se vlastně téměř nic nedozvíme. Jen retro scény s malou holčičkou, která polije jakéhosi muže v autě benzinem, připravují půdu pro další dva díly, podobně jako Lisbethin nový opatrovník, který si ke své svěřenkyni dovolí více, než by směl… Otázka, proč vlastně tato dívka není podle zákona svéprávná, zůstává ale nezodpovězena. A že se právě tato slečna zapojí do pátrání v případu zmizení jak ve stylu záhady zamčeného pokoje, o tom netřeba pochybovat…

lisbet_na_motroceJak už jsem naznačil, samozřejmě nebyla adaptována každá stránka z románu, to bychom v sále museli být pěkně dlouho, hlavní zápletce ale zůstali scénáristé Nikolaj Arcel a Rasmus Heisterberg věrni.
Diváka znalého knižní předlohy přesto asi upoutají některé věci – naprosto hlavní pozornost je (pochopitelně) věnována dvojici Mikael – Lisbeth, o pracovnících redakce Milénia se nedozvíme vlastně nic. Dokonce ani Mikaelův (Micahel Nyqvist) poměr s Erikou Bergerovou se tu až na polibek v jedné z prvních scén neřeší, stejně jako ve filmové verzi nepůsobí Mikael jako takový, slušnější povahy prominou, děvkař. Podobně i hlavní motivace Mikaela, aby začal pátrat, zcela chybí. V knize Mikaelovi slíbí Henrik Vanger pomoc ve Wennerströmově případu, tady o takové nabídce nepadne ani zmínka, Mikael pátrá čistě ze zájmu po detektivní záhadě. Nechybí tu sice narážka na Kalleho Blomkvista jakožto Mikaela, o Pipi Dlouhé Punčoše ale nepadne ani slovo. A ostatně i samotný konec (co se týče osobního života postav, nikoliv detektivní zápletky) byl změněn…

Kniha mi uhranula víc, i tak mám ale z filmu hodně dobrý dojem a bylo určitě zajímavé vidět své oblíbené hrdiny na filmovém plátně. Máte-li čas, zajděte na Muže, kteří nenávidí ženy do kina. Stojí to za to – a oproti adaptacím některých jiných bestsellerů lze, myslím, bez potíží pochopit děj, aniž byste znali knižní předlohu. Že ale i ta stojí za to, opakuji závěrem pro pořádek znovu…

© Yellowbird / Photo by Knut Koivisto

Share Button

Autor příspěvku: Juan Zamora

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.