Číňan (Henning Mankell)

Henning Mankell ČíňanKnihy švédského autora Henninga Mankella vyšly česky ještě před rozmachem severské detektivky. Po jednom románu z wallenderovské série vydala nakladatelství Olympia a Motto, které preferuje ženské autorky žánru a do kterého tedy drsnější Mankell zcela nezapadá, ve zkrácené verzi edice Nejlepší světové čtení Reeder´s Digest vyšel jeden příběh mimo sérii. Krom toho Česká televize uváděla seriál Wallender. Až v nakladatelství Host snad začnou Mankellovy knihy vycházet pravidelně. Číňan publikovaný ve zdejší edici detektivek se dočkal povedené obálky a především povedené typografické úpravy Martina Peciny. A dává-li se v článcích o severské detektivce důraz i na vzhled knih, po této stránce Číňan rozhodně obstál.

Samotná zápletka začíná devatenáctinásobnou vraždou ve vesnici na severu Švédska, do jejíhož vyšetřování se pouští místní policie v čele s Vivi Sundbergovou. O případu se z médií dozvídá soudkyně Birgitta Roslinová. Mezi oběťmi jsou totiž i nevlastní rodiče její matky, a tak se na vzdálené místo z jižního Švédska vydává. Policie o její postřehy a zjištění nejeví přílišný zájem, i když právě ona přijde na stopu Číňana zavítavšího do zdejších končin.Člověk mimo vyšetřování motivovaný vlastními zájmy; policie působící v jeho očích neschopně (což je zvlášť zarážející v tak velkém případě); několikanásobná vražda; lednové severské mrazy. Na tom by nebylo nic neobvyklého, Mankell však čtenáře překvapuje náhlým obratem ve vypravování. Na devadesáti stranách líčí příběh z roku 1863 a let pozdějších popisující osudy Číňanů unesených do Ameriky, kde byli nuceni pracovat na stavbě železnice.
Poté se příběh vrací do roku 2006, ale neodehrává se celou dobu ve Švédsku, ale i v Číně čekající na olympijské hry, dvou afrických zemích a v Londýně.
Jde tu o vládní zájmy Číny, u kterých se čtenáři mohou zamýšlet, do jaké míry se jedná pouze o Mankellovu fantazii, osobní motivaci po pomstě, ale pozornost se v průběhu celé knihy věnuje i Birgittinu osobnímu životu. Kvůli přepracování má zdravotní dovolenou, s manželem prožívají krizi. Hnána touhou po vyšetřování kontaktuje svou dávnou kamarádku orientující se v čínském prostředí. Vzpomínají na konec šedesátých let, kdy byly mladé, levicově smýšlející, fascinované Mao Ce-tungem, jehož citáty jsou v knize zmiňovány a jsou mottem některých částí knihy. Maa řeší v knize i současní Číňané, třebaže mají různé představy o budoucnosti svého státu.

Obzvlášť v prvním díle knihy s vyšetřováním vraždy se projevuje Mankellův smysl pro detaily, o postavách podílejících se na vyšetřování sdělí na pár řádkách nějaké informace o nich, o jejich životě. Hrdinové knihy se zamýšlí nad svými životy, vzpomínají (především pasáže o Birgittině levicovém smýšlení), řeší své obvyklé pracovní povinnosti (Birgitta a její případy u soudu).
Mankell dokáže zpomalit tempo a říkat „neakční“, přesto poutavé věci, zároveň v pasážích z 19. století na jedné stránce přeskočí v ději o několik měsíců nebo i let. Umí čtenáře i pořádně napínat, nutit číst dál nebo vyvolávat strach. Například pasáže, kdy si několikrát během příběhu Birgitta klade otázku, jestli ji někdo nesleduje, neohrožuje, jsou opravdu působivé. Popisování mučení a umírání v historické části nebo popravování v současné Číně náladu nezvednou.

Jednotlivé linie spolu určitým způsobem souvisí, ale samozřejmě například zmiňované popisy ze soudní síně by klidně mohly chybět, avšak nevadí, jako by čtenáři měli prožívat s postavami i to nepodstatné pro detektivní pátrání. Výraznější námitky by se mohly objevit proti historické části nebo nevyjasněným detailům — několik drobností zůstává nevyřešených.

Zpočátku mrazivá severská detektivka se proměňuje v historický román a pak v politický thriller. Henning Mankell píše poutavě a nevadí, že jde o pořádně tlustou knihu. Tím, že se nedrží jedné kriminální zápletky, ale kombinuje žánry a vypravuje složitější proplétající se příběhy, v nichž se řeší rovněž společenské a politické otázky, by se v tom případě i dalo pochopit přirovnání k Larssonovi.
Číňan se dá přečíst v krátké době, nutí číst dál a dál. Názor na Čínu, její minulost, současnost a budoucnost si už každý musí udělat sám. A ty otázky budou složitější než Mankellem nevysvětlené věci ve vyprávění.

Originál: Kinesen (2009)
Překlad: Helena Stiessová
Vydalo nakladatelství: Host, Brno 2011
www.nakladatelstvi.hostbrno.cz
512 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Juan Zamora

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA