Vražda mladé prostitutky a podezřelá sebevražda známého hudebního skladatele zaměstnají mordpartu z Našeho města ve zcela novém, v pořadí už třicátém čtvrtém příběhu bestsellerového autora.
Čeští příznivci slovenského spisovatele Dominika Dána (bývalého kriminalisty píšícího pod pseudonymem), kteří nechtějí číst jeho tvorbu v originále, jsou celkem často a pravidelně zásobováni novými tituly. Jednak jde o česká vydání starších titulů a jednak o novější tituly, které na českou verzi nečekaly tak dlouho. Před koncem loňského roku vyšel v pořadí už třicátý čtvrtý příběh mordparty z fiktivní slovenské metropole Naše město. Podobně jako v jiných titulech v něm detektivové řeší hned dva případy současně. Jak je Dánovými fanouškům známo, autor své tituly umisťuje do různých časových období bez ohledu na chronologii vydaných titulů. Nejnovější Dánův příběh je situován do roku 1993.
Na výpadovce z města, poblíž benzínové pumpy, je nad ránem zavražděna mladá prostitutka. S pachatelem zřejmě měla těsně před smrtí nechráněný orální sex, poté ji neznámý vrazil dlouhý nůž rovnou do srdce. Dívku pak naaranžoval do podoby, která možná měla kriminalistům něco sdělit. Detektivové včetně Richarda Krauze mají díky dívčině „spolupracovnici“ poměrně jasnou časovou osu kdy k vraždě mohlo dojít, ale nemají žádné svědky, a hlavně ani žádný motiv. Mladičká prostitutka nikdy neměla s nikým konflikt a neměla žádného přítele ani milence. I konkurenční boj mohou kriminalisté brzy vyloučit.
Parta kriminalistů se však nemůže zabývat pouze jedním případem. Brzy dostanou na stůl další, který pro některé detektivy znamená oživení noční můry. U svého domu se zastřelil známý skladatel Artur Baláž. Ani pro policii to není neznámé jméno. Skladatele před časem zbyli dva neznámí útočníci a poté mu ještě bylo několikrát různými způsoby vyhrožováno. Umělec vše oznámil na policii, ta však nenašla žádný motiv, proč by na něj měl někdo mít spadeno. Notorického stěžovatele, který se dožadoval policejní ochrany, nebrala příliš vážně. Ten si pak stěžoval na vyšších místech na neschopnost a nezájem policie a celá kauza se následně přetřásala v médiích. Není proto divu, že šéf detektivů Alexander Mayor tentokrát nechce nic odbýt a posílá pár svých podřízených, aby sebevraždu raději pečlivě přešetřili. A Krauz se svým parťákem Chosém brzy začínají nalézat podezřelé okolnosti.
Autor na úvod rozvíjí ještě jednu zápletku, a to domnělou vraždu v zoologické zahradě – někdo měl údajně navést tygra, aby zabil jednoho z ošetřovatelů. Tahle krátká vsuvka se brzy uzavře a vlastně ani nevím, proč v knize byla. Zřejmě jen pro úvodní pobavení čtenářů, stejně jako o něco později jméno svědkyně, která našla tělo mladé prostitutky – jmenuje se Ilona Csáková…
S vraždou prostitutky pak příběh zasazením děje do první poloviny devadesátých let trochu připomíná thrillery z oné doby. Upřímně, nebyl jsem z téhle zápletky zrovna nadšený, podobně jako bych nebyl nadšený z vyšetřování vraždy v nějaké asijské komunitě. To není projev mužského šovinismu ani rasismu, spíš jde o to, že tyhle příběhy bývají nepřehledné a často poměrně nudné. Dán naštěstí později vše zahraňuje precizním sestavením časové osy a detailním popisem vyšetřování na místě činu a jeho okolí. Samostatnou kapitolu pak tvoří výslech jedné z „kolegyň“ oběti, který odkrývá skutečně tu nejtemnější stránku „nejstaršího řemesla“.
Druhá dějová rovina zase dává příležitost puntičkářsky vylíčit technické detaily vyšetřování sebevraždy, co se střelných zbraní a nábojů týče. Výslechy svědků v sousedství skladatele, balistická expertíza, přehodnocení analýzy případu, to vše může být lahůdkou pro ty, co mají tohle technické pojetí příběhu rádi.
Tajemný závoj nebude patřit k nejlepším Dánovým románům. Nad průměr ho lehce zvedá závěr vyšetřování vraždy mladé prostitutky, respektive ona scéna výslechu její bývalé kolegyně, přesto však nelze hovořit o nějakém hlubším pohledu na problematiku tohoto způsobu obživy. Druhá dějová linie je i přes občasné detailní popisy technického rázu o něco lepší. Asi bude každému jasné, že tentokrát spolu nebudou hlavní linie souviset. Jediné, co je spojuje, je onen tajemný závoj, tedy termín, který Richard Krauz použije pro vyjádření situace, ve které kdosi stojí tajemně v pozadí a tahá za nitky. Čtenáři se dočkají i obvyklého vzájemného špičkování mezi kriminalisty, tentokrát je ho však poměrně málo, stejně jako pověstné Chosého sexuální aktivity. Jedna z dějových linií má navíc zcela otevřený konec, který má buď upozornit na realitu skutečného vyšetřování, nebo (a to je pravděpodobnější verze) signalizuje, že se autor k příběhu ještě vrátí.
Originální titul: Tajomný závoj (2022)
Vydáno: Slovart (2022)
Vydání v České republice: Slovart, s. r. o. (2022)
Přeložil: Jan Hanzlík (2022)
352 stran
