Pod Palcem (Jarmila Pospíšilová)

Kdo zastřelil podnikatele, někdejšího mafiána a lichváře? Motivů je hodně, podezřelých ještě více. Příjemně čistým stylem napsaná detektivka z fiktivní malé moravské obce.

Ti, z Vás, kdo jste přečetli řadu detektivek, nejspíš budete se mnou souhlasit, že se dají zařadit do několika skupin. Byť řada románů se samozřejmě nedá jednoznačně zařadit pouze do jedné skupiny. Moravské nakladatelství MOBA už řadu let knihy jedné takové skupiny vydává. Tematická řada nese označení Původní česká detektivka a její přebaly evokují časy, kdy jsme na každou detektivku čekali v dlouhé frontě v rámci tzv. knižního čtvrtku, abychom pak při troše štěstí „ulovený“ titul zhltli za jedno či dvě odpoledne někde u vody nebo na chalupě. Všechny ty příběhy tehdy byly převážně ze života, bez potoků krve, podivných deviantních násilníků a bizarních rodinných kleteb a tajemství.

Přesně do této skupiny lze zařadit detektivky Jarmily Pospíšilové. Díky dětství v harmonické rodině si vybudovala vztah k přírodě, a i když od svých dvou let žila ve městě, ráda se vždy na venkov vracela, dokud se tam neusadila natrvalo. Vystudovala práva a od roku 1993 pracuje jako advokátka v Prostějově. Už na škole začala koketovat s psaním, ale kariéru spisovatelky zahájila až v roce 2007 prvotinou Prach, popel a dým. V něm poprvé čtenářům představila překladatelku Marii Kovandovou, která pomáhá řešit složité případy, a která se nakonec stala hlavní hrdinkou dvanácti románů. Za detektivku Boty do nebe získala autorka v roce 2013 Cenu Jiřího Marka. Povolání advokátky se prý ale do jejích detektivek nepromítá, její příběhy neodráží skutečné případy, raději se při psaní nechá řídit svou fantazií. Napsala také několik společenských románů a na svém kontě tak má přes dvě desítky titulů. Kromě toho je autorkou námětů ke dvěma dílům seriálu Policie Modrava.

Loni napsala knihu Pod Palcem, pro kterou vytvořila nového hlavního hrdinu. Viktor Palec je bývalý policista a starosta malé moravské obce Kročín (ostatně Jarmila Pospíšilová také pracovala nějaký čas jako starostka, takže ví, co tato činnost obnáší – pozn. red.) Když už měl práce u policie plné zuby, rozhodl se přestěhovat do míst, kam se ženou tak rádi jezdili na chalupu. Místo vytoužené práce se dřevem se ovšem nechal přimět ke kandidování na starostu a volby překvapivě vyhrál. Od té doby řeší dotace, různé sousedské spory a další problémy spoluobčanů. Až do doby, dokud se ve vesnici nestane vražda. Obětí je místní bezskrupulózní podnikatel Ošťádal, který se sice snažil působit jako poctivý obchodník, ale bylo o něm známo, že v „divokých devadesátých letech“ byl opravdový gauner. Mnozí navíc tvrdí, že se dodnes moc nezměnil. Vedle sice ne příliš morálních, nicméně v očích zákona čistých spekulací se také věnoval lichvě. Několik rodin už dostal na mizinu, takže nakonec přišly i o střechu nad hlavou. Když ho jednoho dne někdo zastřelí puškou na jeho vlastní zahradě, vypadá to jako práce profesionála. Může jít o vyřizování účtů z podsvětí, ale také si vraha mohl najmout někdo z místních nebo mohl být někdo místní vrahem sám. Myslivců je v okolí dost, téměř tolik jako lidí, co Ošťádala nenáviděli a měli důvod ho zabít. Viktor sice už u policie není, ale jeho znalosti místních obyvatel budou vyšetřujícímu detektivovi, majoru Stárkovi, určitě k užitku…

Pod Palcem rozhodně není detektivka plná zvratů, dramatických akcí a neutuchajícího napětí. Tohle v tomto románu opravdu nehledejte. Ale pokud jste příznivci příběhů dobře odkoukaných z reálného života a chcete číst příběh o obyčejných lidech s detektivní zápletkou, pak jste možná na správném místě. Autorka v jednom rozhovoru říká, že mezi její současné oblíbené spisovatelky detektivek patří Michaela Klevisová a je to na jejích dílech znát. Určitě se ji ale nesnaží napodobovat, sama ze svého okolí jistě nasbírala námětů dost. Navíc se ani netají tím, že ve svých příbězích ji zajímají především – tak jako Klevisovou – mezilidské vztahy a poslední dobou také vztahy lidí k přírodě.

Když se začtete do tohoto, nebo i některého z dřívějších titulů (například Když se rojí smrt nebo Lišákova pravda), máte pocit, že jste se ocitli v malé komunitě lidí žijících v nevelké obci, kteří řeší každodenní starosti, jež možná sami dobře znáte nebo máte. Příjemné je, že autorka o tom umí psát velmi čistým, téměř až novinářsky uhlazeným stylem. To znamená, že tam není nic zbytečně, není to žádné stylistické cvičení, nejsou tam bezdůvodné odbočky. Jediné, co by někoho mohlo odradit, je poměrně velký okruh podezřelých, ale ten se dá při troše pozornosti uhlídat. Rovněž je sympatické, že autorka neobdařila svého hlavního hrdinu obvyklým klišé, že nakonec sám vyřeší celý případ a vytře policii zrak, navzdory absenci možností, jaké oficiální vyšetřovatelé mají. V závěru knihy se totiž pachatel Viktorovi přizná sám od sebe (i když by na něj asi dříve či později přišel), což opět příběh posouvá blíž k realitě. Asi příliš nezáleží na tom, zdali pachatele uhádnete či nikoliv. Je jasné, že nakonec na jednoho z podezřelých dojde, nicméně rozuzlení autorka vymyslela celkem dobře.

Jarmila Pospíšilová už pracuje na dalším titulu s Viktorem Palcem. Ještě ho nechce opustit, stejně jako vymyšlený Kročín, kde se příběh převážně odehrává, nebo některé další charaktery z tohoto románu. Takže až zase budete hledat lidský příběh, ale nebudete chtít opustit svůj oblíbený detektivní žánr, sáhnete možná po dalším titulu této příjemně píšící autorky a nejspíš nebudete litovat.

Text: Jarmila Pospíšilová (2021)
Vydáno: Moravská Bastei MOBA, s. r. o. (2022)
240 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA