Nejhorší obavy (Michal Sýkora)

Byla téměř dvacet let stará autonehoda ve skutečnosti vraždou? Jak se vrah dostal do zamčeného pokoje? Najdou se dvě unesené děti včas? Michal Sýkora opět přivádí na scénu Marii Výrovou. I když odešla z aktivní služby už před třemi roky, pro vyřešení všech třech případů bude klíčová.

Jsou autoři, kteří píší romány, které by určitě stály za zfilmování, ale nikdy k tomu nedojde. A pak jsou autoři, kteří mají to štěstí, že zfilmují skoro všechny jejich romány. Mezi ně patří olomoucký rodák Michal Sýkora, který před devíti lety představil čtenářům skupinku detektivů od Nejsvětější trojice vedenou Marií Výrovou, které všichni přezdívají Velká Sova. Tato série se dočkala pěti titulů, a to včetně sbírky tří povídek Nejhorší obavy, kterou Michal Sýkora vydal v loňském roce, a která dostala název podle poslední povídky. Čtyři Sýkorovy romány existují jako televizní adaptace v podobě cyklu minisérií Detektivové od Nejsvětější Trojice.

V první povídce sbírky Před potopou se jedné noci v roce 1997 manželé Černí vrací domů, když jim cosi třeskne do předního skla. Řidič auto strhne ke straně, ale prudký náraz ani jeden z manželů nepřežije. Poblíž místa činu najdou kriminalisté v kmeni stromu čerstvý projektil, ale díky nárazem zdevastovaným tělům nedokáže soudní lékař souvislost střelby s nehodou ani potvrdit, ani vyloučit. Marie Výrová přednáší kriminologii na olomoucké univerzitě, když se na ní obrátí jedna ze studentek, která ví, že Velká Sova případ tehdy vyšetřovala. Myslí si, že za vším stojí její nedávno zemřelý dědeček, v jehož pozůstalosti s matkou objevily pečlivě vedené výstřižky k případu. Obě ženy by chtěly znát pravdu, ale možná i po těch letech se najde někdo, kdo si to rozhodně nepřeje…

Druhá povídka Životní dílo akademika Plíška je takovou detektivní hříčkou na téma „záhada zamčeného pokoje“. Na katedře univerzity je ve své kanceláři nalezen zavražděný profesor Meluzín. Do jeho koncové kanceláře se dalo vejít z chodby pouze před kancelář kolegy, který je dlouhodobě nepřítomen, a jehož kancelář se dá otevřít pouze zevnitř. Do další kanceláře jsou spojovací dveře zamčeny. Pachatel by tedy musel vlézt buď oknem do druhého patra, což je vyloučené, nebo se skrývat i po nálezu těla v kanceláři, což také není možné. Jak to tedy provedl? Podezřelý je tentokrát jen jeden – kolega Plíšek, ze kterého si Meluzín často tropil žerty kvůli jeho upjatosti. Jenže Meluzín těsně před svou smrtí podezřelému volal, což může doložit jejich sekretářka. Až teprve Marie Výrová, která se s Meluzínem přátelila, záhadu objasní…

Ve třetí povídce Nejhorší obavy se setkáváme s realitním makléřem Alexem Čermákem, který kandiduje v nadcházejících volbách proti současnému starostovi v Polomu, nedaleko Jeseníku. Alex je místní hochštapler a donchuán, který to táhne s několika ženami najednou. Když se jedna milenka dozví o druhé, není to nikdy dobré. Helena, manželka dobře situovaného, ale nudného lázeňského doktora, si myslí, že má Alexe jen pro sebe. Pak se ale dozví o Šárce, svobodné matce dvou dětí, která Alexovi platí za nájem sexem. Zhrzená Helena si přeje, aby se těm Šárčiným „fakanům“ stalo něco hodně zlého. Netuší, že se její „přání“ brzy vyplní. Někdo obě děti unese. Zdá se, že s jejich únosem má něco společného Alex, což nikomu moc nedává smysl. Alex se chce od Heleny odstřihnout a Šárčiným dětem pomáhá. Když je ale Alex zastřelen neznámým pachatelem, šance na včasné nalezení dětí se zužují a detektivům začíná hra o čas. Pomůže i tentokrát Marie Výrová, která byla v době únosu navštívit Polom, protože zde zamýšlela koupit chalupu?

S trochou nadsázky se dá říci, že všechny tři povídky tak trochu dostávají názvu celé sbírky. V první povídce mohou nejhorší obavy spočívat v odpovědi na klasickou otázku, co přinese „vrtání se“ v minulosti, komu vytahování kostlivců prospěje a komu naopak ještě víc ublíží. Také druhá povídka rozkrývá před Marií jisté obavy, a to, jak dobře vlastně znala svého přítele. Poslední povídka s motivem pátrání po unesených dětech a vyšetřováním vraždy je skutečně ztělesněním těch nejhorších obav. Od předchozích dvou povídek se liší hořkým a trochu i otevřeným koncem, ale v záplavě happy-endy končících příběhů lze autora pochválit za odvahu ukončit příběh tak, jak ho ukončil.

Velká Sova už tedy není policejní vyšetřovatelkou, to ale neznamená, že by čtenáři byli chuzeni o další příběhy s ní. Ve všech třech povídkách se do vyšetřování v podstatě „vetře“ jako konzultantka a bývalí kolegové v čele s Pavlem Edelweissem jí ochotně zametají cestu. Odměnou jim je, že to za ně Marie v podstatě všechno vyřeší. Povídky jsou různě dlouhé, ale kromě detektivních románů a naučné literatury autorovi jde i krátký formát, ve kterém je schopen čtenářům dodat lidský, uvěřitelný, a zároveň i napínavý příběh.

Text: Michal Sýkora (2020)
Vydáno: Host – vydavatelství, s. r. o. (2020)
272 stran

Share Button

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA