Sice už není ve službě, ale musí najít vraha, pokud nechce být z vraždy obviněn on sám. Kapitán David Winkler za pomocí své partnerky a kolegyně Hany Vítkové svádí v pátém příběhu existenciální boj.
Spisovatelka Veronika Martinková je příkladem poměrně rychle a slibně se rozvíjející kariéry. Je to jen pár let, co vyhrála literární soutěž pořádanou nakladatelstvím MOBA se svým debutem Podíl viny, v němž prvně čtenářům představila kriminalisty Hanu Vítkovou a Davida Winklera. David tenkrát ještě nedostal moc prostoru (v knize původně ani být neměl), což se změnilo v další titulech, kde na sebe strhl většinu pozornosti. Třetí autorčin román Vina a trest byl nominován na cenu Magnesia Litera za rok 2023. Kromě toho všechny Veroničiny knihy postupně vycházejí jako audioknihy.
Řada spisovatelů píšících knihy řazené do série, se snaží jednotlivé příběhy psát tak, aby čtenář nemusel začínat prvním příběhem. K tomu někdy hlásí i Veronika, i když občas připouští, že je lepší prvním dílem začít. V několika rozhovorech také uvedla, že se vždy snažila o hlubší pohled do soukromí svých hlavních hrdinů. Už od druhého dílu série (Odsouzen k smrti) se jednotlivými tituly vine spojovací dějová linka točící se kolem falešného obvinění Davida, která postupně zastiňuje ucelené případy. V dalších dvou odstavcích proto nebudu popisovat děj autorčina aktuálního románu, ale pokusím se shrnout zásadní předchozí děj, na který tato kniha navazuje.
Jistý Václav Flégl zavraždil studentku Romanu Havelkovou. Díky svým známostem a penězům odešel od soudu bez trestu. S tím se nesmířil Romanin otec Josef Havelka a Flégla vylákal pod záminkou k sobě do bytu, kde ho ubodal k smrti. Smrt Romany vyšetřoval kapitán David Winkler, který předtím zdrcenému otci slíbil dopadení a odsouzení vraha, což se tedy nestalo. Havelka nato zkoušel, zdali by mu David nesehnal nájemného vraha. Kriminalista to razantně odmítl, ale přesto se kvůli tomu dostal do podezření, že Havelkovi s vraždou Flégla pomáhal. Havelka pak ve vězení spáchal sebevraždu, nicméně později se ukázalo, že ho v cele někdo oběsil. Václavův otec Stanislav Flégl se také přikláněl k názoru, že David s vraždou jeho syna Havelkovi pomohl a chtěl se mu pomstít. Navíc inspekce začala Davida podezřívat i ze spoluúčasti na Havelkově vraždě, údajně se chtěl zbavit komplice. Když je později nalezen zastřelený Stanislav Flégl (kterého David předtím unesl, aby mu „doporučil“, ať na pomstu zapomene), čelí David obvinění z vraždy a spoluúčasti na dvou dalších vraždách.
Důkazy sice zpočátku žádné nejsou, jenomže to vypadá, že se někdo snaží Davida dostat do kriminálu za každou cenu, i za cenu podvržených důkazů. David netuší, kdo by to mohl být, když je Flégl senior mrtvý. Jak později zjistí, poslední oběť byla členem mocné „velké pětky“, kam patřil i ministr a další hlavouni. Tři z nich může David vyloučit, ale kdo je ten pátý? Je možné, že se potřeboval Flégla st. zbavit a hodilo se mu nastrčit to na Davida? Kolem kriminalisty, teď už postaveného mimo službu se stahuje hrozba vězení, kde velkou šanci na přežití mít nebude. Pokud se nechce za mříže dostat, je jeho jedinou šancí na vlastní pěst zjistit, kdo je onen pátý člen a kdo (pokud to nebyl ten dotyčný) zabil Stanislava Flégla. A právě v tomto okamžiku (mimochodem jen den poté, kde skončil předchozí příběh) začíná pátý příběh Davida Winklera a jeho kolegyně a partnerky Hany Vítkové.
I když má příběh standardní počet stran překračující čtyři stovky, je rozhodně na děj nejbohatší. Hned v úvodu jsme svědky scény, kde na rozdíl od Davida víme, že se nepřihodila jen tak. Pak už se v tempu nepolevuje. Není tu jediné zbytečné či hluché místo. Žádná vata na vyplnění příběhu, nic nadbytečného. Každá kapitola nás posouvá v ději dál, a my přitom čím dál víc cítíme spolu s hlavní postavou, jak se postupně utahují šrouby a jak hrozba z neznáma sílí. Houstnoucí atmosféra zdánlivě bezvýchodné situace je největší klad celého románu a z celé pětice titulů nejpůsobivější. Už před vydáním knihy na sociálních sítích autorka avizovala, že v ní konečně odhalí, kdo tahá za nitky a proč to všechno Davidovi provádí. To odhalení přijde poměrně brzy. Ruku v roce s jednou z nejpůsobivějších scén, ze které dost mrazí. Ale i když už víme, kdo za vším stojí, paranoia, strach i bezmoc vůči mocnému protivníkovi s dlouhými prsty nepomíjí. Do toho se ještě zamíchají témata, kdy David možná získal nečekaného spojence, ale někdy v tom čase také nejspíš skrytého protivníka, který se za spojence vydává.
Ve druhé polovině příběhu už se hraje s poněkud jinými kartami o dost ostřejší hra. Na povrch ale také stále více vyplouvá Davidova temnější stránka. Pak už se shazují pomyslné rukavice a málokdo hraje podle pravidel, přičemž úplatky se to jen hemží. Dojde dokonce i na scény ze soudní síně a hru kdo koho přechytračí a kdo má skryté eso v rukávu. Tyto pasáže se poněkud liší od předchozího děje i předešlých titulů.
Už jsem psal o tom, že detektivní linie, kdy se vyšetřuje v rámci knihy uzavřený případ, s každým dalším titulem ustupovala do pozadí. V případě tohoto románu už se nedá mluvit o detektivce, ale o solidním kriminálním dramatu s psychologickými prvky. Jediná detektivní zápletka tentokrát souvisí s hlavním tématem Davidovy obžaloby, ale jejímu samotnému vyšetřování je věnována poměrně malá část.
Co se týče postav, David měl už v předchozích knihách více prostoru, přičemž tady získává v závěrečné čtvrtině jasnou převahu (v jistém okamžiku mu autorka věnovala šest kapitol za sebou). Hana je spíše v jeho vleku a funguje jako protipohled (kapitoly jsou opět vyprávěny na střídačku, v první osobě, z pohledu obou protagonistů). Po románech Odsouzen k smrti a Vina a trest Davida humor docela opustil, teď se chválabohu vrací, alespoň občas. Sarkastické hlášky a občas černý humor jsou rozhodně příjemným odlehčením. Přesto je čím dál těžší najít si k Davidovi cestu. Svému okolí (a ani nám čtenářům) k tomu moc důvodů nedává. Některé další postavy z minula se v ději jen mihnou, jiné dostanou více prostoru, ale pak sehrají v ději zásadnější úlohu. Konečně se také setkáme s Davidovým otcem, o kterém padly v předchozích příbězích jen letmé zmínky. A dočkáme se i nejednoho překvapení stran Davidovy rodiny.
V dějově nahuštěné knize došlo definitivně k přesunu z detektivního žánru do krimi thrilleru. Ve druhé polovině se objevují i oblíbené scény ze soudní síně a vzájemné přechytračování. Je rozhodně lepší přečíst si všechny starší příběhy (nebo alespoň začít druhým dílem), zejména v samotném finále se to vyplatí. I když jsem přečetl všechny tituly, měl jsem ke konci co dělat, abych se v husté spleti informací, vazeb a propojení neztratil. I tak je ale Mrtvá budoucnost podle mého názoru vrcholem (zatím pětice?) příběhů Hany Vítkové a Davida Winklera.
Text: Veronika Martinková (2024)
Vydáno: VM knihy, s. r. o. (2024)
424 stran
