John le Carré ve svém románu opět dokazuje, že špionážní literatura nemusí stavět na akčních scénách, ale na brilantní atmosféře, taktických hrách a psychologii postav.
Špionážní romány si už desítky let udržují čtenářskou popularitu, protože nabízejí nejen strhující příběhy plné intrik, tajných operací, elegantních agentů a nečekaných zvratů, ale často také reflektují politickou atmosféru doby, ve které vznikly. Zatímco některé slouží primárně jako napínavá zábava, jiné poskytují vhled do skutečných historických konfliktů, studené války nebo současných ohnisek napětí. Díla autorů jako John le Carré, Ian Fleming nebo Daniel Silva ukazují, jak se špionážní literatura může pohybovat mezi fikcí a realistickým zobrazením světa tajných služeb, a právě tato kombinace ji udržuje v zájmu čtenářů napříč generacemi. Prvně zmíněný autor ovšem patří k těm, kteří dávají přednost vykreslení politické situace a dobové atmosféry před zvraty a akcí.
Narodil se v roce 1931 jako David Corwell. V padesátých a šedesátých letech pracoval pro britské tajné služby MI5 a MI6. Rozhodl se zužitkovat své zkušenosti v podobě špionážních románů a z pochopitelných důvodů si zvolil pseudonym, pod nímž ho zná celý svět. V rámci svého publikování neváhal ostře kritizovat současnou politickou situaci nebo praktiky farmaceutických korporací. Fanoušci špionážního žánru ho ale mají rádi především pro jeho romány, z nichž se řada dočkala filmové podoby.
V roce 1961 napsal první díl s agentem Georgem Smileym (Call for the Dead, zfilmováno o šest let později jako Deadly Affair). Série se nakonec dočkala devíti titulů, poslední autor napsal v roce 2018 (Dědictví špionů). Obsáhlý román Ctihodný školáček napsal le Carré v roce 1977 a je šestým titulem řady. Po románu Jeden musí z kola ven je zároveň druhým počinem volné trilogie spojené tajemným sovětským superšpiónem Karlou.
Píše se rok 1974. George Smiley se snaží obnovit britskou tajnou službu, přezdívanou Cirkus, jejíž pověst i kontaktní síť zničil odhalený dvojitý agent Bill Haydon. Spolu se svým úzkým týmem Smiley odhalí, že v Hongkongu působí obchodník Drake Kao, který tajně spolupracuje s Karlou a ohrožuje britské zájmy v této kolonii. Zároveň zjistí, že Drake má bratra Nelsona, vysoce postaveného čínského úředníka, a že se chystají k tajnému setkání. Britové i CIA v tom vidí příležitost k Nelsonovu únosu a vytěžení, ale americká rozvědka je jako partner nespolehlivá. Aby měla operace šanci na úspěch, Smiley povolává do akce spícího agenta Jerryho Westerbyho – muže s aristokratickým původem, kterému se říká „ctihodný školáček“, ale jehož skutečné schopnosti se osvědčují hlavně v nebezpečných misích.
Příběh začíná popisem různých názorů na to, kdy a kde případ skutečně začal, a rozebírá jeho dopad na britské tajné služby, které po odhalení Haydona ztratily nezávislost na amerických tajných službách („Bratrancích“). Poté sledujeme Westerbyho a jeho povolání z „exilu“ v Itálii a Smileyho snahu vrátit Cirkusu (přezdívka vznikla podle adresy utajeného velení organizace, z něhož je vidět na slavnou londýnskou křižovatku Picadilly Circus) reputaci odhalením Drakea a jeho spojení se špionem zvaným Karla. Kniha je sice rozdělena na dvě hlavní části, ale z celkového pohledu se vyprávění soustředí na Smileyho tým a na Westerbyho, který pod krytím novinýáře plní v Hongkongu tajný úkol.
Autorova dlouholetá praxe u výzvědné služby se promítá téměř do každého odstavce. Zapomeňte ovšem na eskapády Jamese Bonda, profesionálů nebo na rušný život Gabriela Allona. Síla příběhu netkví v akci, ale v zachycení atmosféry studené války se vším všudy – s taktizováním, špinavou hrou nervů a soubojem, kdo přechytračí koho, respektive kdo bude předvídat více dopředu a lépe než protivník. Tomu napomáhá vykreslení postav s důrazem na jejich vnitřní konflikty a morální dilemata, což čtenářům v několika případech umožňuje porozumět jejich motivacím.
I když je příběh místy vyprávěn s nadhledem a lehce žoviálním tónem jako vzpomínka na události z minulosti, rozhodně nejde o nenáročné čtení k vodě. Ačkoliv se v některých kapitolách zdánlivě mnoho neděje, je třeba pečlivě sledovat souvislosti, vztahy mezi postavami i propojení různých organizací. Le Carrého detailní a realistický styl i tak může občas ztížit orientaci v ději – autor totiž píše, jako by své postavy čtenáři už dávno představil a jako by předpokládal, že kromě nich také znají i některé pojmy, instituce, místa, kluby či praktiky.
V poměru k počtu stran není Ctihodný školáček dějově nějak zvlášť nabitý, nicméně jde o působivý špionážní román ze světa tajných služeb během studené války. Autorova zkušenost zpravodajce bezesporu přispívá k věrohodnosti příběhu a čtenáře vtahuje do světa špionáže. Ti, co dávají přednost větší dynamice vyprávění, se ke konci dočkají nečekaného zvratu, jenž se postará o napětí až do samotného závěru knihy.
Originální titul: The Honourable Schoolboy (1977)
Vydáno: nakladatelství Penguin, Londýn (2011)
Vydání v České republice: Argo (2025)
Přeložil: Jiří Hanuš (2025)
600 stran
