Beze stopy (Lisa Gray)

Jessica Shawová pátrá po pohřešovaných osobách. Jednou ji ale anonymní tip přivede na stránku s hledanými lidmi, kde na fotce pozná sama sebe jako dvouletou. Pochopitelně chce zjistit, jak je to možné a co se stalo. Ale její otec Tony, který ji vychovával sám, nedávno zemřel a už se ho nezeptá. A ani žhavé Eagle Rock v Kalifornii nevydá svá tajemství nijak snadno. Kolem se rojí spousta novinářů, kteří by dali pravou ruku za článek s nadpisem „Záhada zmizelého dítěte a vraždy jeho matky po 25 letech objasněna!“ Ale to ať si nechají zajít chuť.

Kniha mě nalákala anotací – byla jsem zvědavá na novou konkurenci Davida Rakera, specialisty na pohřešované lidi ze série Tima Weavera. Ale bylo znát, že Beze stopy je první díl a autorka si teprve hledá svůj styl. Na rozdíl od přímočarých příběhů z Anglie tady se příběh tříští do různých dějových linií – krom Jessiky tak sledujete i její biologickou matku Eleanor předtím, než ji zavraždili, detektiva z LA Pryce a dívku Amy, jejíž vraždu nyní Pryce vyšetřuje. Po pravdě nevím, jestli by Jessica zvládla utáhnout celou knihu sama. Takhle můžete postupně spekulovat, jestli a jak spolu vše souvisí, a děj hezky nabobtnává…

K potetované drsňačce Jessice jsem si notnou chvíli hledala cestu, nechápala jsem, jak může ignorovat tu nejzákladnější otázku – kdo sakra byl doopravdy její otec, ten, který ji vychoval a miloval? Až v půlce knihy mi došlo, stejně jako hrdince, že se té otázky bojí, že instinktivně nechce znát pravdu, pokud bude ošklivá. A tím se hrdinka v očích svých čtenářů dost polidštila, dál už to s ní bylo čím dál lepší. Ale sama zápletku vylepšit nemohla.

Beze stopy nakonec nabízí klasickou detektivku s vraždou na malém městě, kde se všichni navzájem znají a každý touží Jessice podat svou verzi událostí – pošťák, barman, nejlepší kámoška, bývalý šéf… A vyšetřovatelka si skládá  střípky mozaiky k sobě, objíždí pamětníky i zaplivané bary Los Angeles… A všechno je to tak hezky urovnané a zapadne to do sebe, jako by autorka měla v ruce návod, jak napsat detektivku, a odškrtávala jednotlivé body na seznamu. Dokonce i bouřka, doprovázející dramatické finále, by tu byla. Za mne tedy ucházející průměr, který zachraňuje až moc hrdá a nezávislá frajerka. Autorka se inspirovala u svého oblíbence Lee Childa tím, že i Jessica (stejně jako Jack Reacher) nikde nebydlí a jen tak náhodně cestuje Amerikou. Ale ke skvělému románu to (zatím) nestačí…

Originál: Thin Air, 2019
Překlad: Martin Světlík
Vydal: Vendeta, 2021
284 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA