Bavorský případ (Eva Bešťáková)

Mladý soukromý detektiv se snaží v předválečné Praze konečně vyřešit svůj velký případ a získat renomé. Zaplétá se však do politické hry, ve které nemá se svou poctivostí šanci.

Nedávno vyšla na našem webu recenze knihy Alej smrti, která vyšla v loňském roce, a ve svých úctyhodných dvaadevadesáti letech ji napsal Jiří Hanibal. V recenzi této knihy jsem mimo jiné uvedl, že se mu podařilo velmi věrohodným a zajímavým způsobem popsat mafiánské praktiky v nejmenovaném krajském městě v devadesátých letech minulého století. Nyní tu máme další detektivně-kriminální příběh, který se také odehrává v minulosti, byť o něco vzdálenější – v Praze roku 1936. Vyšel také loni, a i jeho autorka dosáhla požehnaného věku – letos oslavila osmdesáté deváté narozeniny. O příběhu se však už tak kladně jako o „Aleji“ bohužel hovořit nedá.

Hrdinou autorčina románu je šestadvacetiletý soukromý detektiv Herman Trapný, který si kvůli svému příjmení vytrpěl nemálo posměšků. Zaměstnává o šest let starší Vandu Adlerovou, rusovlasou krásku, která se však nijak netají pohrdáním svým nadřízeným. Herman jí „zdědil“ po svém otci, váženém advokátovi, ale Vanda nemůže Hermanovi odpustit, že se – ač vystudoval práva – vykašlal na rodinnou tradici a v advokátském řemesle nepokračuje.

Herman je velmi citlivý muž a na své povolání až příliš dobrosrdečný. Stále žije se svou starostlivou matkou a nejraději má procházky po Praze, ještě lépe za podzimního sychravého počasí. Jako soukromý detektiv není moc úspěšný a stále sbírá jen „paběrky“ v podobě špehování nevěrných paniček a hledání ukradených kufrů. Když mu jednoho dne bavorský baron Friedrich Schnoder nabídne zakázku, spatří v ní Herman příležitost konečně vyřešit svůj velký případ a získat tak vytoužený věhlas a respekt. Schnoder má problémy se svou bohatou manželkou, která ho údajně na základě povržených dokumentů označuje jako příznivce německé nacistické strany NSDAP. Baronovy vlastní dokumenty se někam ztratily a on potřebuje, aby je Herman našel a vyvrátil barončino obvinění.

Herman pochybuje, že baronovi jde o pravé listiny. Domnívá se, že Schnoder chce spíše získat manželčin drahý šperk, přičemž detektivovi nenápadně naznačuje, že by se jeho ztracené listiny mohly ukrývat v něm. Přesto zakázku přijímá. Vše jde poměrně snadno a podle Hermanových představ. Na konci však Hermana místo vytouženého uznání čeká podezření z vraždy a zapletení se do předválečné politiky…

Na celé knize je poněkud rušivá stavba děje. Celá zápletka kolem „bavorského případu“ totiž zdánlivě končí někde v polovině knihy. Pak se Herman začne zabývat jakousi poměrně nezajímavou krádeží mincí. Do toho se snaží zúčastnit vyšetřování vraždy muže, jehož tělo bylo nalezeno ve Vltavě. A to i přesto, že nějakou dobu ani neví, kdo vlastně oběť byla. O nálezu těla se totiž dozvěděl pouze z novin, kde byly uveřejněny jen iniciály mrtvého (čtenáře ale nejspíš napadne skoro hned, kdo by to mohl být).

Souvislost mezi bavorským případem, krádežemi mincí a vraždou se nakonec ukáže až v závěru příběhu, avšak je to celé natolik kostrbaté, že to spíše vypadá, jako by autorce došel v půlce dech a pak se snažila na už tak poměrně fádní příběh naroubovat ještě další motivy. Bavorskému případu by tak více slušela forma povídky a všem třem dějovými liniím (tedy ony jsou spíše dvě) pak možná umístění v nějaké sbírce povídek, dejme tomu ze staré Prahy.

Právě v popisu tehdejší atmosféry v naší metropoli tkví asi největší klad knihy. Autorčin popis Hermanova okouzlení tepajícím životem Prahy, je sympatický, stejně jako svým způsobem Hermanova až panická naivita, bezelstnost a dobrosrdečnost (místy tím trochu připomíná Eliáše Sattlera z románů Viléma Křížka). Celé to působí ještě plastičtěji v kontrastu s podvečerem nevyhnutelné války, kdy se občané ještě pořád dělili na ty, kteří si mysleli, že se všechno ještě v dobrém vyřeší a na ty, co již tušili, co přijde. Samozřejmě pro nás, co už víme „co přišlo“, je tohle vždycky ještě působivější. Přesto si myslím, že potenciál příběhu „mladý horlivý detektiv versus stahující se mračna fašismu“ mohl být využit lépe.

Text: Eva Bešťáková (2020)
Vydáno: Euromedia Group, a. s. v edici Brána (2020)
240 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA