O vražedných broucích, skrytých místech i kouzlu dabingu: Mazáčův nový román pokřtily spřízněné duše

Útulné prostory kavárny Činoherního klubu se poslední březnový večer proměnily v útočiště pro milovníky napětí i dobré společnosti. Spisovatel Antonín Mazáč zde v doprovodu hereckých a literárních přátel vyslal do světa svůj čtvrtý román Skryté místo. Křest nového případu Saši Krause a Andrey Šimečkové se tak stal nejen oslavou detektivního žánru, ale i debatou o soukromí, hlasech, které nás provázejí životem, a netradičních vražedných zbraních.

Co je pro spisovatele symbolem úspěchu a uznání? Prestižní cena? Počet prodaných výtisků? Zfilmování jeho románu? Pro někoho to může být i skutečnost, že si může pozvat na křest své knihy slavná či známá jména. Představte si, že napíšete knížku, nějaké nakladatelství vám ji vydá a vy pak zorganizujete křest knihy, kde si o ní povídáte se svým oblíbeným hercem či herečkou, kterou jste na akci pozvali. A co teprve, když jich je víc.

Antonín Mazáč začal už před léty psát sérii s bývalým vyšetřovatelem Sašou Krausem a jeho partnerkou, policistkou Andreou Šimečkovou. Své romány pojal ve stylu americké drsné školy, kterou šikovně „narouboval“ na české poměry. Už na křtu druhého titulu se mohl těšit ze společnosti dabingových hereček Miriam Chytilové a Stanislavy Jachnické, které propůjčily hlas dvěma postavám jeho oblíbeného seriálu Přátelé. Tentokrát vedle něj usedla herečka Kristýna Hrušínská, dabérka Jitka Moučková, herec a dabér Jan Šťastný a spisovatelka Lenka Pastorčáková. Celou akcí provázela moderátorka Kristina Kloubková.

Útulné prostředí kavárny bylo jako stvořené pro příjemné povídání. Osazenstvo tvořili pozvaní hosté, většinou z řad dalších spisovatelů a zároveň kamarádů Antonína Mazáče. Dorazil například Jan Mašata nebo Jiří Klečka, přišel herec Václav Knop, známý z různých televizních rolí a dabingu, nebo představitel záporných rolíJarek Hylebrand, který se už zúčastnil křtu třetího dílu.

První otázka se týkala výběru kmotrů, proč si spisovatel vybral právě tyto osobnosti. U Jana Šťastného o tom rozhodlo to, že daboval (zřejmě jeho oblíbeného – pozn. red.) Antonia Banderase. Jitku Moučkovou autor potkal na jedné akci, přičemž její hlas mu někoho připomínal a chvilku si ji nedovedl zařadit. Kristýna Hrušínská byla Mazáčova první česká celebrita z Playboye a s Lenkou Pastorčákovou se znají už roky. S Kristýnou Kloubkovou (také někdejší tanečnicí a herečkou) se potkali kdysi na Světu knihy.

Následovala otázka na všechny kmotry, co je pro ně ono „skryté místo“ z titulu knihy. Jan Šťastný se svěřil, že pro něj je to jeho soukromí. Po zkušenostech s bulvárním tiskem nemá žádné sociální sítě. Soukromí si chrání – nechce, aby jeho rodina „trpěla“ za to, čím se živí. Pro Jitku Moučkovou, která nedávno složila myslivecké zkoušky, je to místo na posedu. Známá dabingová herečka se přiznala, že se kdysi v lese bála, ale nyní díky kvalitnímu dalekohledu vidí vše, co se tam šustne. Zatímco Kristýna Hrušínská prý své skryté místo ještě neobjevila, Lenka Pastorčáková coby matka má jasno – je to v dětském pokoji, do kterého si denní starosti nenosí.

V aktuálním románu Antonína Mazáče jsou jednou z „vražedných zbraní“ jedovatí brouci. Kmotři tak dostali pobídku, aby autorovi dali tip na nějakou originální vraženou zbraň. Podle Lenky Pastorčákové ji nepotřebuje, každého prý utluče svým humorem. Kristýna Hrušínská ráda sleduje seriál Můj přítel Monk, takže by poradila jedovatou rostlinu oleandr. Jitku Moučkovou v duchu zmíněné myslivosti napadl jelení paroh a Jana Šťastného zase jeho žena, protože do té by to podle něj nikdo neřekl.

Jelikož Jan Šťastný měl ještě povinnosti v divadle a muset odejít dříve, křtem knihy spojeným s přípitkem a přáním kmotrů akce nekončila, ale oddělila takový delší úvod od zbytku večera. Kmotři knize popřáli, ať se nejen dobře čte, ale i prodává a ať ji čtenáři „ohmatávají s láskou“.

Na otázku, jak jsou na tom kmotři se čtením knih, případně detektivek, odpověděla nejprve Kristýna Hrušínská. Ráda čte Stephena Kinga a přečetla skoro všechny jeho knihy, ale s výchovou dětí už tolik času nemá. Nicméně se těší, až si ke knížkám čas zase najde. Jitka Moučková stíhá číst jen na dovolené, takže se jí knížky během roku zatím hromadí doma na poličce. Načítá také audioknihy a na otázku, jestli má nějaké oblíbené postavy, odpověděla, že nikoli. Nicméně moc nemusí příliš kladné role. Když ji ale dílo zaujme, jen těžko se brání emocím.

Antonína Mazáče se moderátorka zeptala, jak vnímá zpětnou vazbu, jestli čte komentáře a recenze. Spisovatel odpověděl, že se jim snaží vyhýbat. Je prý hezké, když mu pět lidí napíše, že knížka byla skvělá, ale pak se objeví jeden negativní komentář, který mu ten prvotní dobrý pocit, i přesto, že je to 5 : 1, pokazí. A později dodal, že sice chce, aby jeho příběhy byly uvěřitelné, ale zároveň i originální. Aby se odehrávaly v nějakém neotřelém prostředí. Nemá rád tuctové příběhy o vraždách v sousedství z nějakých banálních důvodů.

Co se týče vývoje jeho hlavních postav (což byla další otázka), nemá promyšlený koncept celé série. Ví sice, jak skončí příběh, do kterého se pustil, ale s dopsáním další knihy nemá představu, co bude se Sašou a Andreou dál. Přítomným se také svěřil, že možná jednou sérii ukončí a zkusí se věnovat sérii zcela nové. Fanoušky jeho tvorby nicméně jistě potěší zpráva, že pátý díl už je hotový a čeká na redakční úpravy.

K otázce ohledně spolupráce s nakladatelstvím Antonín Mazáč uvedl, že mu redakce naštěstí žádné velké zásahy nedělá. Jako každý cílevědomý spisovatel i on dělal rešerše, v aktuálním románu například o zmíněných jedovatých broucích s forenzní entomoložkou.

Večer zpestřila čtená ukázka v podání zbylých kmotřenek a moderátorky, kterým autor rozdal „scénáře“ a ony potom četly postavy vystupující v jedné z kapitol. Oficiální část byla po více jak hodině zakončena krátkou autogramiádou, ale většina přítomných ještě zůstala a využila příležitosti popovídat si mezi sebou nejen o knížkách.