Před čtyřiceti lety jako děti viděly něco, co neměly. Dnes je někdo likviduje jako možné svědky. Přijde policejní inspektorka, žijící sama se třemi dětmi, na to, co oběti spojuje?
Věřící se na mě možná budou zlobit, ale církev za dobu své existence napáchala řadu škod, zničila spoustu životů a byla příčinou mnoha válek. Na druhou stranu miliónům lidí poskytla útočiště, když už nevěděli, kam dál a co si počít se svým životem. A také je nutno přiznat, že byla často perzekuována už jenom kvůli své podstatě. Zneužívání dětí kněžími se vleče historií církve možná už od nepaměti a čas od času vypukne v různých částech světa kolem toho nějaký skandál. Těžko říci, proč k podobným věcem dochází, to by jistě bylo na dlouhou diskuzi. Možná je to jistou izolací, pocitem moci, nebo tím, že se všechno dá schovat pod pláštíkem církevního útočiště. V každém případě (a nelze se tomu divit) se tyhle zločiny staly námětem řady knih, filmů či seriálů.
Po stále syrovém, ale zároveň atraktivním námětu sáhla i irská spisovatelka Patricia Gibneyová ve svém prvním thrilleru s inspektorkou Lottii Parkerovou. Řada spisovatelů pochopitelně promítá události ze svého soukromého života do svých knih. Nejinak je tomu u Patricie. Po smrti manžela, který v roce 2009 zemřel na rakovinu, zůstala sama se třemi dětmi. Na rozdíl od své knižní hrdinky Lottie však nezačala honit devianty v kněžském hávu, ale vrhla se do psaní. Nejprve jí vyšla dětská obrázková kniha s názvem Spring Sprong Sally. Později se Patricie stala součástí Irského centra spisovatelů a začala navštěvovat kurzy psaní. Způsob, jak se alespoň částečně vyrovnat se smrtí manžela a obliba čtení thrillerů (k jejím oblíbeným autorkám patří mimo jiné také Karin Slaughter – což je ostatně z románu vidět) přerostly v touhu psát vlastní romány v tomto žánru.
V roce 2017 jí tedy vyšel první thriller Andělé smrti. V něm představila čtyřiačtyřicetiletou detektivní inspektorku Lottii Parkerovou, která také žije po smrti manžela sama se třemi dospívajícími dětmi. Kniha se stala bestsellerem ve Velké Británii, USA, Kanadě a Austrálii. Nejprve vyšla ve stotisícovém nákladu, později bylo prodáno přes půl miliónu anglicky vydaných výtisků. V roce 2019 (kdy kniha vyšla také u nás) celkový prodej přesáhl milión.
Ve stejném roce jako Andělé smrti vyšly autorce další dva tituly – Ukradené životy a Stará tajemství. Oba vyšly v roce 2019 i u nás. Série s Lottie Parkerovou k dnešku čítá osm románů, u nás kromě výše zmíněných titulů ještě letos vyšla Nebezpečná místa. Zatímco první díl série získal od čtenářů na serveru Databáze knih 82 %, další tituly získaly 85 %, 84 % a poslední dokonce 93 %. Je vidět, že podobně jako u Roberta Bryndzy každý další titul boduje u čtenářů o něco více (a to i na serveru Goodreads), což není běžný jev, často to bývá opačně.
V prologu z ledna 1976 sledujeme skupinku tří vyděšených dětí, jak z okna katolického kláštera sledují dva muže, kterak chladně shodí do vykopaného hrobu tělíčko jejich kamaráda. Napadá je jediná otázka – kdo z nich bude další? Poté se ocitáme v současnosti, respektive v posledním měsíci roku 2014. V katedrále je zavražděna jednapadesátiletá žena. O několik hodin později je nalezen oběšený muž přibližně stejného věku. Všechno však nasvědčuje, že byl také zavražděn. Policie, v čele s inspektorkou Lottie Parkerovou zjišťuje, že se oběti znaly, pracovaly spolu a obě měly na vnitřní straně stehna zvláštní tetování. Později přibude další oběť. Ukazuje se, že všechny měly něco společného z minulosti s Klášterem svaté Anděly, které je dnes už pouhou ruinou čekající na zbourání. Je však jisté, že někdo se zřejmě snaží zamaskovat, co se v něm kdysi mohla stát a postupně likviduje možné svědky.
Vyprávění pravidelně odbíhá do různého období ze sedmdesátých let a líčí hrůzy, které musely prožít děti v katolickém klášteře svaté Anděly. Sem byly odloženy z různých důvodů, buď jako nezvladatelné, či nechtěné. Děj knihy se odehrává ve fiktivním irském městě Ragmullin, což je anagram skutečného města Mullingar, kde autorka žije. Svou krimi prvotinu založila na ne zrovna lichotivé části irské historie, která se týká, odložených dětí, korupce a nelegálních adopcí, přičemž podle autorčiných slov existuje spousta důkazů o nelidském zacházení s dětmi v těchto vládou zřízených institucích. Ostatně něčím podobným se také zabývá Složka 64 dánského spisovatele Jussiho Adlera-Olsena, která se dočkala i celkem zdařilé filmové verze.
Ale vraťme se k Andělům smrti. Samotná zápletka je i není originální. Leccos z ní už bylo použito jinde, včetně likvidace možných svědků i s odstupem řady let. Nicméně autorka vše poskládala velmi zajímavým způsobem, který je velice čtivý, patřičně ponurý a především – činí čtení románu napínavé. Lottie by se mohla svou neústupností a víceméně absencí soukromého života zařadit mezi další hrdinky kriminálních thrillerů (jistě jich sami pár znáte). Polidšťuje ji „rodinná zápletka“, která je naštěstí i pro ty, co tyhle „rodinné odbočky“ moc nemusí, ve snesitelné míře. Ostatně dojde i na obligátní ohrožení rodiny hlavní hrdinky, takže bude o důvod víc držet jí palce.
Je celkem zajímavé sledovat souvislosti kdo z dětí v retrospektivních kapitolách je jaká současná postava. Někdy je to jasné skoro hned, jindy se souvislost odhalí později. Autorka nabízí řadu podezřelých, kdo by za tím vším mohl stát, ale nebude to tak jednoduché, protože s námi rozehrává malinko složitější hru na více stranách. Faktem je, že nám nabízí minimálně dvě jasná vodítka, kdo by mohl být pachatelem a také kdo tehdy mohl být jednou z obětí. Ale i když si jich všimnete, ještě nebudete mít vyhráno.
Suma sumárum, pro mě tohle byl nečekaně dobrý a skvěle napsaný thriller. Sice nese prvky, které už byly použity jinde, ale dohromady pospojované to funguje skvěle, včetně závěrečné gradace. Měl jsem možnost se s tímto románem seznámit v podobě audioknihy, a musím říci, že jsem druhé CD v celkové délce něco přes osm hodin vyposlechl během jediného dne.
A tím se dostávám k závěrečné části této recenze, k audioknižnímu zpracování. Audiokniha pochází z produkce vydavatelství Radioservis (ve spolupráci s Euromedia Group, a. s.). Knihu načetl Lukáš Hlavica, který se z herectví přesunul spíše k divadelní a rozhlasové režii, ale dnes patří především k osvědčeným dabingovým hercům. Svůj velice příjemný a melodický hlas propůjčil řadě filmových a televizních postav a patří mezi mé oblíbené dabingové herce od doby, kdy výborným způsobem namluvil titulní postavu italského krimi seriálu Komisař Montalbano. Má za sebou ale i mnoho práce při načítání audioknih, mimo jiné pěti příběhů s belgickým detektivem Herculem Poirotem. Jeho načtení Andělů smrti naprosto nemá chybu. Jeho melodický hlas (srovnatelný například s hlasem Jana Šťastného), dokáže být patřičně mrazivý, patřičně naléhající nebo i uklidňující tam, kde je to potřeba. Hlavicův přednes ani na okamžik neruší tím, že by byl někdy moc afektovaný nebo sklouzával k parodii, jako se to občas stává jiným interpretům. Je přesně to, co by měla být hudba pro film – dokonale podkreslit atmosféru, ale přesto nedominovat příběhu.
Pro ty u Vás, kteří se s dílem irské spisovatelky Patricie Gibneyové setkají v tomto románu poprvé, to jistě bude důvod sáhnout po jejích dalších titulech. Až už to bude v knižní či audioknižní formě, jistě si užijete další příděl mrazivého napětí.
Knižní předloha:
Originální titul: The Missing Ones (2017)
Vydání v České republice: Euromedia Group, a. s., v edici Kalibr (2019)
Přeložila: Lenka Faltejsková (2019)
384 stran
Audiokniha:
Vydáno: Euromedia Group a Radioservis, a. s. (2021)
Čte: Lukáš Hlavica
Překlad: Lenka Faltejsková
Celková délka: 15 hodin 27 minut
Médium: 2 CD mp3
