Detektivní příběh z doby Karla IV. Odhalí dvorní lékař královny sérii vražd s možným náboženským motivem?
Siegfried z Wölfelsdorfu je učený a zcestovalý muž. Studoval ve Francii, přečetl řadu odborných knih. Nyní je osobním lékařem královny Anny Falcké, manželky Karla IV. Stará se také o neposednou židovskou dívku Rivku, které všichni říkají Klára. Siegfried se jí kdysi ujal a vydává se za jejího strýčka, čemuž ale dívka příliš nevěří.
Když dojde k vraždě kněze, kterého někdo ubodal k smrti a vyryl mu do čela židovskou hvězdu, je Siegfried proti své vůli zatažen do vyšetřování jeho smrti. Stárnoucí muž by nejraději listoval ve starých dokumentech a popíjel u toho oblíbené červené víno, ale je znám jako nejschopnější vyšetřovatel arcibiskupa Arnošta z Pardubic, a tak se musí chtě nechtě pustit do práce. Ještě ke všemu dostane k ruce chvástavého pomocníka, žoldáka Gabriela z Yorku, se kterým si zrovna nepadne do noty. Při pátrání po vrahovi se ale dostane několikrát do úzkých a síla mužného Gabriela se mu nakonec bude hodit. Brzy se stanou další vraždy, a navíc to vypadá, že by pachatelem mohl být Žid. V Praze začíná propukat protižidovská nálada, a pokud Siegfried rychle nezjistí pravdu, může dojít k velkému krveprolití.
U historické detektivky bychom mohli předpokládat autora spíše dříve narozeného. Někoho, kdo se už léta zajímá o historii, pracoval na akademické půdě, četl, četl a četl. Možná proto leckoho překvapí, že pod jménem František Kalenda se skrývá teprve sedmadvacetiletý autor. Přesto už ve svém mladém věku stihl hodně. Kromě spisovatelské činnosti se věnuje také publicistice a v jeho bibliografii nejdeme kromě historických románů také dobrodružnou literaturu pro mládež. V roce 2012 mu vyšla historická detektivka ze středověké Transylvánie Ordál, která byla příznivě přijata jak čtenáři, tak recenzenty. Byla nominována na Cenu Jiřího Ortena za rok 2013. Vraždy ve znamení hvězdy jsou jeho třetím historickým detektivním románem a zároveň ohlášeným prvním dílem trilogie.
Po poněkud rozpačitém úvodu, kde jsem měl trochu problém se do děje začíst a sžít se s postavami, se vyprávění dělí na dvě souběžné linie, kde už se do děje v pohodě vžijeme. Sledujeme jednak Siegfriedovo pátrání a jednak osud Kláry, která je na popud svého „strýce“ zavřena do kláštera, aby ji tamní řád klarisek přivedl k rozumu. Dlouho není jasné, proč v knize tahle postava vlastně je. Zprvu předpokládáme, že bude Siegfriedovou pomocnicí při vyšetřování, ale to se nestane. Nicméně později se ukáže, že i její část příběhu hraje v románu svou důležitou roli.
Siegfried je tak trochu nestandardní „vyšetřovatel“. Má poněkud zúžené možnosti, a tak dělá, co může, a pomáhá si různými metodami. Občas se rád opije v krčmě, a občas se neubrání hříšným myšlenkám. To ho celkem sympaticky polidšťuje, takže se dá na tohohle zvláštního chlapíka celkem rychle zvyknout a s postupem příběhu si ho oblíbit. Zvlášť když oplývá celkem suchým humorem, i když (možná jen zatím) nenápadně probleskujícím.
Zmateného „mistra“ Severina vsadili do žaláře, kde ten mudrlant čeká na rozhodnutí, jak s ním panovník naloží. Siegfried ve skrytu duše doufal ve vyhnanství, ačkoli ani hlava toho pazdráta, napíchnutá na kůl před vstupem do hradu, by mu nevadila. Přinejhorším by se spokojil i s umístěním na novoměstských hradbách
Str. 160
Připadá mi, že se do románu občas vloudily poněkud současné výrazy a situace, nicméně jde o tak drobný jev, že na to s otočením další stránky zapomeneme. V příběhu se setkáme se skutečnými postavami – zmíněným Arnoštem z Pardubic, Annou Falckou a Karlem IV. V knize se nikde neuvádí, ve kterém roce se příběh odehrává, nicméně podle toho, že Siegfried asistuje u porodu Anny Falcké, můžeme rozpoznat, že jde o rok 1350. Králova druhá manželka totiž měla jen jediného syna.
Vraždy ve znamení hvězdy jsou celkem příjemnou detektivkou, dlouho vyprávěnou ve dvou liniích. Nezabíhá příliš do historických podrobností, spíše sází na středověkou atmosféru Prahy, do které autor zasazuje příběh několikanásobné vraždy. Tu vyšetřuje nesourodá dvojice, přičemž hlavní postava začíná být po rozpačitém úvodu čtenáři sympatická. Lze jen doufat, že se v dalších dílech trilogie ještě více rozvine, zejména její smysl pro černý humor. Klidně bych se Siegfriedem ještě znovu do staré Prahy vyrazil.
Text: František Kalenda (2016)
Vydáno: Vyšehrad, spol. s r. o. (2016)
208 stran
