Vraní dívka dorazila do Prahy. Hladová a s ohněm

Čtyři roky po vydání kontroverzního thrilleru Vraní dívka přijela švédská autorská dvojice píšící pod pseudonymem Erik Axl Sund představit pokračování s názvem Hladový oheň. Křest spojený s autogramiádou proběhl 5. listopadu v pražské kavárně Krásný ztráty.

erik-axl-sund-krasny-ztratyV roce 2010 vydala dvojice švédských autorů Jerker Eriksson a Håkan Axlander Sundquist pod společným pseudonymem Erik Axl Sund první díl zamýšlené trilogie kriminálních thrillerů. Román Vraní dívka vzbudil v Česku (zde publikovaný letos na jaře) četné diskuse mezi kritiky, ale hlavně mezi čtenáři. Valná část se týkala zejména označení „Jen pro silné povahy“, kterou na obal doplnilo nakladatelství. Mnozí to považovali za laciný reklamní tah a čtenáři se rozdělili v podstatě na dva tábory – jedni tvrdili, že je to opravdu silné čtení, druzí zase, že to není tak hrozné a že jsou drsnější thrillery.
Nyní přijeli autoři představit do Prahy druhý česky vydaný díl série (třetí díl vyjde na jaře roku 2015), knihu Hladový oheň. Křest knihy a autogramiáda se tentokrát nekonaly na obvyklém místě, v pražském knihkupectví Neoluxor, ale v kavárně Krásný ztráty (název dostala dle stejnojmenného pořadu Michala Prokopa, ale i když natáčení probíhalo ve studiu, později tuto kavárnu pomohl známý muzikant založit).

Oba spisovatelé, kteří vizáží a stylem oblékání nezapřou minulost rockových muzikantů, se dostavili do víceméně studentské kavárny s lehkým zpožděním. Spolu s nimi se besedy zúčastnila za nakladatelství Euromedia Group odpovědná redaktorka Martina Bekešová a tlumočnice Irena Vičarová. Kmotrem knihy byl populární herec a režisér Jakub Kohák (později uvedl, že ještě žádnou „severskou literaturu“ nečetl). Povídání předcházelo promítnutí klipu Another Day Suicide od kapely i love you baby!, což je kapela jednoho z dvojice autorů, Håkana Sundquista.

Má se začínat hezky od počátku, a tak se spisovatelé rozpovídali o tom, jak došlo ke společnému psaní knihy a odkud se celý námět vzal. Všechno vzniklo na základě touhy psát o závažných věcech kolem nich. Zpočátku to pro ně byla určitá forma terapie, ale své výtvory nedávali zatím nikomu číst a pouze si vzájemně vždy po nějakých dvaceti stránkách vyměňovali texty. Postupem času však zjistili, že je celá problematika natolik složitá a náročná a že tento způsob společného psaní je příliš zmatený, takže se rozhodli to poněkud upravit a přidat ještě kriminální aspekt.
Celý příběh, který nese název Slabosti Victorie Bergmanové s podtitulem Vraždy a psychoterapie, měl být původně jedna knížka. To však autorům nakladatelé rozmluvili s tím, že román o nějakých dvanácti set stránkách je „obchodní sebevražda“, a byl rozdělen do trilogie. Jednotlivé díly vyšly v originále vždy s ročním odstupem. V první knize se dle autorů, kteří čerpají inspiraci převážně z novin, projevuje frustrace z toho, co se děje kolem nás, v jakém světě žijeme, zatímco ve druhé knize se autoři spíše věnují analytice, více se zamýšlejí nad tím, co se dělo v prvním příběhu a proč.
Název Hladový oheň je inspirován jedním švédským spisovatelem, který dostal v roce 1974 Nobelovou cenu, a který právě tento pojem zavedl. Znamená oheň, který je v nás a který když vyhasne, tak umřeme.
Pokud jde o oblíbené spisovatele, tak je pro oba Švédy jasný favorit Američan Kurt Vonnegut.

erik-axl-sund-krasny-ztratyDošlo samozřejmě i na diskutované označení „Jen pro silné povahy“. Na otázku, zdali se s tímto označením setkala autorská dvojice i v jiných zemích, odpověděli, že ano. Údajně se dokonce stávalo, že toto označení dávali na knihu sami knihkupci. Ti z vás, kdo román četli a byli šokováni, se možná ptáte, co všechno čtenáři ještě snesou. Martina Bekešová z nakladatelství Euromedia míní, že čtenáři snesou úplně všechno. Komu drsnější romány vadí,  tak je zkrátka nevyhledává a najde si klasickou detektivku ve stylu Agathy Christie.
Dle slov redaktorky je spíše znepokojující posun trilogie k jisté odlišnosti od většiny kriminálních příběhů, kde se stane zločin, je vyšetřen a zlo potrestáno, zatímco v tomto případě tomu tak docela není. Ohledně označení knihy s odstupem času soudí, že mohlo být spíše ve stylu „Není pro každého“, neboť vyžaduje trochu speciálního čtenáře, který je schopen kromě sledování kriminální zápletky také přemýšlet o tom, že věci mají nějaké příčiny a nějaké následky.

U dvojice spisovatelů se vždy nabízí dotaz, jak funguje jejich vzájemná spolupráce. Jakub Kohák s humorem jemu vlastním tipoval Håkana Sundquista, že on nejspíš diktuje, nejlépe se sklenkou dobrého vína v ruce, zatímco Jerker Eriksson píše. Håkan si posteskl, že to tak bohužel není, píší oba. Nicméně oba přiznávají, že se jsou velmi odlišní, a to i ve stylu psaní. Tím pádem si musí napsané kapitoly mezi sebou vyměňovat (každý napíše zhruba padesát procent textu) a navzájem upravovat, přičemž tento proces se několikrát opakuje, než se celý text dostane do jednotné podoby, jak by ji napsal „Erik Axl Sund“. Autoři se suchým humorem dodávají, že když se pak něco nepovede, mohou to alespoň na „Sunda“ svést.

Zaujaly vás malby na obálkách jednotlivých knih? Tak vězte, že pocházejí od zesnulého švédského malíře Carla Larssona (1853–1919), který je ve své domovině velmi populární – takový „švédský“ Josef Lada. Jeho obrázky jsou vesměs idylické, visí na zdech v téměř každé domácnosti a lidé ho mají velice rádi a myslí si, že šlo o hodného člověka, ale ve skutečnosti to byla – alespoň dle autorů – velmi rozporuplná postava. Ostatně Česko je jednou z mála zemí, kde se povedlo prosadit, aby tyto kresby na obalech byly, v málokteré jiné zemi se to povedlo a například v Rusku prý měla holčička na obálce Vraní dívky dokreslené červené šatičky.

Když se podíváte na životopis obou autorů (např. na našem webu), dočtete se tam, že je oba zajímá hudba (viz úvod besedy). Ostatně díky hudbě jsou tito dva pánové už nějakých dvacet let kamarádi, byla to právě muzika, díky které se seznámili a sblížili. Oba teď shodně dodávají, že na hudbu už není čas, ale doufají, že se k ní zase někdy vrátí.

erik-axl-sund-autogramiádaV současnosti autoři již pracují na další trilogii, která ponese společný název „Melancholie“. Bude se odehrávat ve stejném prostředí jako „Slabosti“ a kromě melancholie se bude týkat ještě depresí a sebevražd ve spojení s black-metalem. Inu, máme se na co těšit…

Na závěr kmotr Jakub Kohák popřál knize Hladový oheň, aby lidé, kteří ji budou číst, nebyli příliš zděšeni, aby nebyla pro někoho inspirací (humor herec opravdu nepostrádá), ale aby u ní lidé zapřemýšleli a aby mohla být pro někoho i terapií.

Jerker Eriksson a Håkan Sundquist po celou dobu působili poměrně klidným, až ospalým dojmem. Nicméně při křtu ochotně zapózovali fotografům a během autogramiády byli vlídní a milí. Celá akce skončila po necelé hodině.

Pokud tedy máte nadbytek dobré nálady a optimismu, sáhněte po prvním nebo druhém dílu trilogie (v závislosti na tom, co jste už přečetli) nebo se těšte na „Melancholii“.

Celou fotogalerii naleznete na našem facebookovém profilu.

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.