Temnota (Robert Crais)

Letní požáry jsou v Kalifornii na denním pořádku a hasiči spolu s policií už mají zažité postupy v malíku – evakuační proces však naruší nález mrtvoly. A mrtvola měla u sebe album s fotkami tak děsivými, že policistům uprostřed léta šel mráz po zádech..
Husí kůži má i Elvis Cole, losangeleský soukromý detektiv, když mu policie oznámí, že tím dotyčným mrtvým je jeho bývalý klient, kterého Elvis kdysi očistil od obvinění z vraždy. Teď se u Byrda našlo album se zavražděnými ženami, znamená to tedy, že byl vinen i tehdy? Že Elvis pomohl na svobodu vrahovi? Jeho důkazy byly tenkrát neprůstřelné, stejně tak neprůstřelné jsou ale nyní ty důkazy, které Byrda s vraždami spojují. Někdo se musí plést, někde je chyba, a náš detektiv s malinkou dušičkou doufá, že není na jeho straně. Už tak je dost zlé, že pro veřejnost je teď tím, kdo pomohl vrahovi z vazby, aby mohl dál vraždit. Ještě schází, aby si to o sobě začal myslet sám. Naštěstí má někoho, kdo v něj věří vždy a za všech okolností, a tak se tedy s parťákem Joe Pikem a detektivem Carol Starkeyovou pouští do vlastního pátrání, které na rozdíl od toho policejního vychází z předpokladu, že Byrd to neudělal. Pak ale kdo?
Nejnovější strhující detektivní thriller od mistra žánru je celkově dvanáctý ze série s Colem a Pikem a šestý vycházející česky. Což znamená, že i u nás se řada uchytila a našla si své příznivce. A není divu, Elvis Cole je velký sympaťák a věčný optimista, jeho případy jsou chytré a skvěle se čtou. Ani Temnota není výjimkou. I když tady se Elvis musí hodně snažit, aby i nadále působil jako pověstný vtipálek – vraždy, se kterými se případ pojí, jsou obzvlášť brutální a na svědomí je proto musí mít chodící ztělesnění zla. Už jen vidět ty fotky bohatě stačilo, snažit se najít vraha znamená zabředávat do čím dál hlubší temnoty…
Napínavý příběh, jež vychází česky sotva pár měsíců po americkém vydání, má plno nečekaných obratů, vtipných hlášek i setkání se starými známými z předchozích dílů (John Chen, kocour…) Možná jen dost zarazí překvapivé zakončení románu, které nechává hodně nevyřešených záhad a nezodpovězených otázek. Snad je to nemilé tím, jak jsme pohodlně zvyklí mít na konci každé detektivky jasně dané rozřešení, kdo, co, proč, jak. Ale v životě to tak nechodí a Robert Crais tentokrát nasadil trošku vážnější tón, jež nechá čtenáři mnoho prostoru pro uvažování…