Smrt má vůni inkoustu (Vilém Křížek)

V Praze počátkem 20. století mnoho soukromých detektivů nebylo. Z toho mála byl nejlepší Eliáš Sattler. Ale vyhledat jeho služby bylo na vlastní riziko… Nesměli jste se ničemu divit ani být příliš útlocitní. Novomanželka továrníkova dědice přečká všechny nástrahy arogantního excentrika, což značí, že má opravdu starosti. Kde by po něm dobře vychovaná dáma dávno hodila botou, Adela Richterová vytrvala. Anonymní výhrůžky v šuplíku jejího manžela jsou příliš důležité, než aby se nechala tím šílencem odradit. Snad ví, co dělá. A tak začíná velezajímavý případ, plný tajemství, vídeňských kaváren a líbezných vůní z pekárny…

Vilém Křížek Smrt má vůni inkoustuHistorická detektivka ze zvláštního období českých dějin, kdy oficiálním jazykem byla němčina, potěší zvláště milovníky klasických příběhů s Sherlockem Holmesem. Sattler s ním má hodně společného. Je také geniální detektiv, v běžném životě nesnesitelný a nepoužitelný. A má svého Watsona, zde tedy přítele Adama Křížka. Autor, Vilém Křížek, se dušuje, že našel zápisky svého dědečka a že Sattler skutečně existoval. Ale zní to vše dost cimrmanovsky čili podezřele – náhlý nález důkazů o životě génia, o kterém nikdo předtím neslyšel…

Ale ať je to, jak chce, Sattler se od Holmese v něčem přeci odlišuje – výtečným čichem. A čtenáři tak spolu s ním poznávají Prahu z úplně jiných úhlů – nejen z toho poněmčeného historického, ale i pachového hlediska. Parfémy v divadle, smrad v Libni, zápach benzinu z prvních automobilů, vůně kavárny Arco… Díky tomu je kniha fascinujícím čtením a vy vidíte Prahu najednou úplně jinak.

Ale dobový kolorit zde nevytvářejí jen vůně. Stejně ho dokresluje i postava Adely Richterové, Češky provdané do německé rodiny, příliš chytré na to, stát se paničkou v domácnosti. Limity společnosti, které ji svazují, toho říkají hodně o té době, zároveň ale jejich překročení z ní dělá třetí hlavní postavu celé knihy.

Případ samotný je příjemně komplikovaný a zakrátko vás pohltí – a nemůže za to jen atmosféra staré Prahy a Vídně. Kdybyste zaměnili střední Evropu za Anglii, ani byste nepoznali, že příběh nepsal Doyle. Je tu vše, co potřebujete: klasické pátrání, tajemné vzkazy na rozloučenou, zvrat ve chvíli, kdy se případ zdál uzavřený, mrtvoly, jed v kávě, na co si jen vzpomenete. To vše psáno noblesním stylem, který vás vmžiku přenese do dob drožek a cylindrů, kamelotů na rohu ulic a odpoledních salonů.

Ať už je to s pravostí historky o Sattlerovi jakkoli, Vilém Křížek tuhle „historku“ napsal natolik čtivě a s lehkostí (a prošpikoval tolika historickými detaily, svědčícími o jeho zápalu pro období Rakousko-Uherska) že čtenáře slib dalších dílů nevyděsí, naopak určitě potěší. Ostatně, abyste si udělali představu, můžete si přečíst ukázku.

Ilustrace: Jan Klimeš
Vydal: Mystery Press, 2017
283 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA