Říjnový seznam (Jeffery Deaver)

Za víkend se toho dá stihnout hodně. Ztratit práci. Přijít o všechny peníze. Shánět výkupné pro únosce Vaší dcery. Přečíst knihu. Jeffery Deaver Vám totiž přináší strhující příběh vyprávěný naprosto odlišným způsobem!

rijnovy-seznam-jeffery-deaverGabriela McKenziová pracuje v malé investiční firmě. Na začátku slibně začínajícího víkendu se seznámí s pohledným Danielem Reardonem. Zprvu se zdá, že nic nebrání schylujícímu se románku. Třicátnice Gabriela je rozvedená a o šestiletou Sáru se tento víkend stará Gabrielin bývalý manžel.

Brzy je ale všechno úplně jinak. V sobotu ráno se Gabriela dozvídá, že její šéf náhle zmizel i se všemi penězi klientů a zaměstnanců. Policie navíc začne mladou ženu podezřívat, že má na defraudaci nějaký podíl. To by ještě nebylo to nejhorší. Doprovázena svou novou známostí Danielem, potkává na chodbě svého domu podivného muže jménem Joseph. Ten tvrdí, že unesl její dcerku a má i přesvědčivé důkazy. Prohlašuje se za klienta Gabrielina šéfa. Za propuštění Sáry požaduje „odškodnění“ – čtyři sta tisíc dolarů a jakýsi výpis obchodních partnerů známý jako „Říjnový seznam“. Šokovaná mladá žena nemá ani peníze, ani potuchy, kde by se daný seznam mohl nacházet.

Během jednoho víkendu se jí zhroutí život. Nemá práci, nemá peníze, dcera je v držení bůhví koho a ona neví, kde sežene peníze a onen seznam. Jedinou oporou je jí Daniel…

Zní to jako tuctový thriller o výkupném? Na to zapomeňte. Přednost tohoto románu totiž spočívá v zajímavém experimentu, a to, že je psán odzadu dopředu. Kniha začíná kapitolou třicet šest a v ní poznáváme Gabrielu až téměř na konci víkendu, kdy dochází k předávce výkupného za pomocí Daniela a jím najaté agentury, která se na podobné předávky specializuje.

Skok v čase, o nějakou hodinu či dvě zpátky. Jsme v kapitole třicet pět a dozvídáme se, co předcházelo scéně předání výkupného. A tak to jde až do kapitoly jedna, která začíná v pátek dopoledne. Celý příběh se tedy odehrává v rozmezí pouhých dvou dnů. Skoky jsou vždy v řádu maximálně pár hodin, spíše však desítkách minut.

Je dobré při čtení knihy dávat trochu více pozor, nejlépe pak nedělat dlouhé přestávky ve čtení. Ještě lepší je román přečíst na jeden zátah. Jakmile totiž začnete číst další kapitolu, ocitnete se ve scéně, která předznamenává to, co už víte. Příběh míří do situace, se kterou Vás už Deaver seznámil, ale ona situace se Vám dost často pak objeví v jiném světle. A pokud jste všechno plně nevnímali, může se Vám stát, že se budete muset o pár stránek vrátit, aby onen efekt vynikl. Stejné je to s odlišným pohledem na některé postavy, což se začne projevovat už někde ve čtvrtině knihy.

Pokud před koupí nového titulu váháte a říkáte si, že by Vás obrácený způsob vyprávění rušil a nemohli byste se soustředit na příběh, jsou Vaše obavy zbytečné. Dodržíte-li výše uvedené doporučení, bude Vám odměnou strhující příběh, díky němuž (a také díky tentokrát poměrně menšímu počtu stran) nebudete mít problém knihu za jeden či dva dny přečíst.

Každý, kdo tvorbu Jefferyho Deavera zná, ví, že na konci jeho příběhů nedojde jen k jednomu, ale mnohdy ke dvěma nebo více překvapivým odhalením. Možná se budete ptát, zdali to může fungovat i tady. Ano. Jednoznačně ano. Sám Deaver v doslovu knihy uvádí, že příběhy vyprávěné „proti času“ tady už byly, ale v jiných žánrech. Vyzkoušení, zdali by to šlo i v thrilleru, pro něj byla výzva.

Experiment vyšel. Když se nad tím zamyslíme, ono se ve své podstatě zase tolik nezměnilo. Když knihu dočítáme, dozvídáme se, jak to všechno začalo, přičemž zjišťujeme (pochopitelně pomocí několika dějových zvratů), že ne všechny postavy jsou tím, za které jsme je pokládali, když jsme je poznali. Jak víme, tak tohle funguje i v ostatních Deaverových románech. Pomyslného postupného odloupnutí další a další slupky, abychom užasli, co ještě zůstalo skryto, se nám dostane i tady. Pokud by tedy někdo zkoušel číst tuto knihu pozpátku, pochopitelně by to nefungovalo.

Možná si stejně jako já až po přečtení knihy uvědomíte, že jste jedno nenápadné vodítko k prokouknutí alespoň jednoho kouzelníkova triku během knihy dostali, ale nepřemýšleli jste nad ním. Coby částečný znalec Deaverovy tvorby jsem jednu zradu tušil už poměrně brzo. Jak se nakonec ukázalo, nemýlil jsem se. Ale místo toho, aby mi autor srdečně potřásl rukou, jaký jsem génius, chrstnul mi do obličeje kýbl studené vody v podobě dalšího dějového zvratu. Zalapal jsem po dechu a než jsem se stačil vzpamatovat, přišla z druhé strany nová dávka ledové vody. Další zvrat. …

Někomu se může zdát příběh nepravděpodobný, někdo může mít se skoky v čase problém. Já však jsem nadšen, tleskám a říkám dokonalé, dokonalé, dokonalé! Příběh jsem si užil a už dlouho se mi nestalo, abych knihu přečetl na jeden zátah. Abych se slastným mlasknutím zjistil, že příčina může být jiná, než jsem předpokládal z důsledku. Autor mě zkrátka zase dostal. Především odhalením(i), sympatickým experimentem, ale i svižným a nahuštěným dějem, který žádný oddech téměř nepřipouští. A pak je tu i můj oblíbený New York, který tu tentokrát vyhlíží jako nevlídné město plné nástrah a zlých lidí, kdy nevíte komu věřit a co Vás tu ještě potká. Trochu odlišné město od příběhů Lincolna Rhyma, ale pro moderní dynamický thriller ta pravá kulisa!

Původně jsem přemýšlel o tom, že bych tuto recenzi také napsal od konce k začátku. Ale nakonec to vzdávám a říkám jen: výborně, pane Deavere! Jestli si někdo myslel, že jste třeba Pokojem smrti trochu ztratil dech, u mě jste rozhodně zase v sedle!

Originální titul: The October List (2013)
Vydáno: Hodder & Stoughton, Londýn (2013)
Vydání v České republice: Domino (2015)
Přeložil:Dalibor Míček (2015)
360 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu

REKLAMA