Němý křik (Angela Marsonsová)

Black County je průmyslová oblast, kde víc než průmysl vzkvétá nezaměstnanost ruku v ruce s kriminalitou. Není to zrovna místo snů a zůstávají tam jen ti, co opravdu nemají na výběr. Jediný obor, kterému se daří, je policie, ta má stále co dělat.

nemy-krikDetektiv inspektor Kim Stoneová a její tým vyšetřují vraždu prominentní ředitelky školy, která neměla jediného nepřítele. V současné době. Kostlivce z minulosti však jen tak nevymažete. Zvlášť když všechny cesty vedou k dnes už zavřenému dětskému domovu, který neblaze proslul tušenými skandály. A detektiv Stoneová má se zařízením vlastní nevyřízené účty. Tohle bude velmi osobní…

Chladná a odtažitá Stoneová mi v lecčems připomněla inspektorku Stanhopeovou od Ann Cleevesové, té bylo také jedno, co si o ní ostatní myslí a přátelské vztahy nikdy nepatřily mezi její priority. Stanhopeová je však jen protivná zapšklá baba, kdežto Stoneová je prostě poznamenaná vším, čím si stihla projít ještě před plnoletostí… Ale mohla dopadnout mnohem hůř. Proti sociopatické inspektorce Kate Malloryové od Carol O´Connellové je Stoneová stále až moc normální, dokonce vás i rozesměje její špičkování s kolegy. Podle internetu autorka chtěla hrdinku, která se nemusí zavděčit všem, ale nějak jí to nevyšlo. Stoneovou totiž musí mít všichni rádi, na to je zákon.

Autorka také na svých webových stránkách uvedla, že se přestala snažit psát knihy z atraktivního prostředí a napsala příběh z oblasti, kterou dobře zná, z Black County. Atmosféra bezútěšnosti toho místa ze stránek přímo čiší, má možná větší sílu než prostředí dětského domova, na které Angela také hodně vsázela. Snažila se mnohým opakováním věty, že se tam dívky neocitly z vlastní vůle, vynutit ve čtenářích soucit – ale protože hlavní parta holek, na kterou se soustředí pozornost, byly samé mrchy, šlo to vážně ztěžka. Špatné zacházení s děckama v ústavní péči je celkem provařené téma (výborně ho zpracoval např. Benjamin Black) a tak jsem docela překvapená, že právě tahle kniha se na Amazonu stala takovým hitem. Propagační kampaň nešetřila superlativy, a tak měl čtenář poměrně vysoká očekávání.

Na to, že tu máme spoustu slibných prvků – detektiva drsňačku, osm vražd celkem, psychopata bez svědomí a dětský domov za vysokou zdí, je výsledkem „pouze“ lepší průměr. Ani chvíli se nebojíte, žádný z popisovaných zločinů vás nezasáhne. Buď je něco špatně se čtenářem, nebo autorka málo tlačila na pilu. Je znát, že Angela Marsonsová má v hlavě dobré nápady, chybí jí však spisovatelská zručnost přetavit je v opravdu děsivé scény. Na to, aby se přiblížila svému vzoru Val McDermidové, bude muset ještě zapracovat, po úspěchu téhle knihy však má Angela smlouvu na spoustu dalších příběhů Kim Stoneové a my můžeme jen doufat, že se bude díl od dílu zlepšovat a nebude se bát ničit klidné sny čtenářů tak, jak to umí její idol…

Němý křik je ideální knihou pro ty, co už mají plné zuby dobré nálady a chtějí se zas ponořit po pořádné depky, a také těm, co se s oblibou nechávají překvapovat totožností pachatelů. V obou bodech jednička s hvězdičkou…

Originál: Silent Scream, 2015
Překlad: Ludmila Hanzlíková
Vydal: Knižní klub, 2016
334 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA