Na odstřel (Lucie Lomová)

na-odstrelV rámci jarního Velkého knižního čtvrtka — a o den předtím mimochodem francouzsky — vyšla krom titulů s reklamou v metru i méně nápadná česká komiksová detektivka Lucie Lomové (* 1964) pojmenovaná Na odstřel. Lomová ji napsala i nakreslila a nejprve publikovala na pokračování ve dvouměsíčníku Svět a divadlo. Právě v divadelním světě se příběh odehrává.

Divadelní kritička Dita Oulibská, která už se objevila v autorčině komiksu Tylova hlídka, je doma s chřipkou. Na divadelní premiéru tak posílá svého muže policistu, musí přece doma napsat sloupek do novin. Herec, jenž má na jevišti v rámci role spáchat sebevraždu, se kvůli migréně nedostavuje, a proto musí dojít narychlo k alternaci. Odehrává se to, co už jsme možná viděli v nějaké televizní kriminálce a o co si divadelní prkna v kombinaci s detektivkou říkají: náboje jsou pravé a herec na jevišti umírá. Jenže neměl správně zemřít kolega s bolavou hlavou?
Lomová umí dělat střihy, najednou se přesunout na nějaké jiné místo a nahlížet na příběh z pohledu někoho jiného, nekončí jen u dvojice pátrajících manželů. Dokáže rovněž napínat, člověk má chuť obracet stránky s obrázky rychle dál.

Na odstřel Lucie Lomová

Černobílé obrázky jsou jednoduché a jasné. Lidé v komiksu jsou oblékaní a vypadají tak, jak si asi aktéry divadelního provozu představujeme a jak už jsme je někdy asi viděli. Kupříkladu holohlavý novinář s brýlemi a šáličkou na poradě kritiků přesně odpovídá stereotypům a zřejmě už jsem takové typy párkrát potkal.

V postavě Dity jde nalézt podobnost minimálně vizuální se skutečnou divadelní kritičkou Janou Machalickou, a pokud bude laskavý čtenář jen trochu googlit, dozví se i o dalších reálných osobách kritiků, kteří se nějak promítli do tohoto komiksu. Jde však o uzavřenější svět a méně známé postavy než při čtení o Největším Čechovi, tudíž je lepší reálné předobrazy nehledat. Alespoň u té části čtenářů, které půjde o detektivní počtení.

Policejní vyšetřování Oulibského týmu a soukromé pátrání Dity nebrousí příliš kolem různých podezřelých, a byť Dita cosi tuší, pachatel se přizná sám. Lomová sklouzne k akčnímu konci s osobou spáchavší vraždu, jež začne ohrožovat rukojmí, situaci mnohokrát viděné v televizi. Sám motiv k vraždě na prknech divadla je pochopitelný, ale události, které k vraždě vedly, nepůsobí reálně. Rozpaky z rozuzlení a divokého jednání vraha naštěstí zachraňuje povedená pointa v samém závěru.

Kniha o necelých sto stranách vyvolá otázku, jak moc vážně autorka svoji komiksovou detektivku myslela a jestli nechtěla příběhem ze světa divadla hlavně pobavit. V příběhu je pes, který nalezne pod postelí ponožku, Dita, která nakopne pachatele, ale i různé situace kolem herců nebo divadelních kritiků, u kterých už může být lepší čtenářův zájem o příslušné prostředí.
Domnívám se proto, že lidé z divadelních kaváren ocení Na odstřel nejvíce.

Labyrint, Praha 2014
edice Labyrint komiks
90 stran
www.labyrint.net

Ukázka: (c) Lucie Lomová

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Juan Zamora

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA