Hříchy pro pátera Knoxe (Josef Škvorecký)

Budete-li číst Hříchy pro pátera Knoxe, na seriálové zpracování Dušana Kleina raději zapomeňte. V knižní předloze je Eva Adamová blondýna, poručík se jmenuje Borůvka, příběhy se odehrávají v druhé polovině šedesátých let v Československu, ale i porůznu v zahraničí.

Sbírka deseti povídek (podtitulem knihy je Detektivní divertimento) je druhým dílem volné tetralogie o poručíku Borůvkovi, sám poručík Borůvka ale vystupuje pouze v prvním a posledním příběhu, hlavní postavou je zpěvačka Eva Adamová. Děj první a poslední detektivky je zasazen do Prahy, ostatní se odehrávají v různých koutech světa, kam se dostane Eva Adamová vyslaná Pragokoncertem vydělávat socialistickému státu valuty. Do Švédska, Itálie, Spojených států amerických, na zaoceánskou loď či do Francie.

V prvním příběhu je sama Eva Adamová obviněna z vraždy filmového režiséra, svého milence, v dalších povídkách se připlétá k různým zločinům (převážně vraždám), ať už je pouhým svědkem, nebo v něm figurují její přátelé a známí. Najdeme tu variaci na záhadu zamčeného pokoje, povídku plnou mrtvol v duchu drsné školy, příběh zasazený na loď s různorodými postavami připomínající díla Agathy Christie nebo povídku o únosu korunovanou netradiční pointou.
A samozřejmě – u Škvoreckého prostě nejde jen o detektivku. Stárnoucí poručík Borůvka je zaujat onou půvabnou šedookou plavovláskou a v poslední povídce musí řešit své nastávající dědečkovství. Eva Adamová na pracovních toulkách světem prožívá milostné eskapády s muži, kteří mívají poznámky o jejím biblickém jménu a příjmení, myslíce si, kdovíjak nejsou originální. Právě jméno titulní postavy můžeme (s ohledem na poznámku v níže zmiňovaném úvodním slovu autora) dávat dohromady s názvem knihy a hřešením proti desateru, za pozornost ale stojí také úvaha, že Eva Adamová je jednou z prvních (ne-li úplně první) ženských detektivů v české literatuře. Před knižním exilovým vydáním roku 1973 byly tři povídky časopisecky publikovány ještě v Československu, jako první Proč tolik šámusů? v srpnu 1968 , tedy ještě před vydání románu Ladislava Fukse a Oldřicha Koska Mrtvý v podchodu (1976, předtím v 70. letech časopisecky) s policistkou Evou (!) Renčovou.
V „Hříších“ nechybí ani odkazy na detektivní literaturu (Carr, Hammet, Chandler, Christie, Queen a další), dokonce zde vystupuje postava italského policisty s výmluvným jménem Hercule Potarot, o poručíku Borůvkovi se zase dozvídáme, že pochází z města Kostelec…
Příběhy různé délky jsou vyprávěny různými způsoby. Najdeme tu borůvkovské povídky vyprávěné ve třetí osobě v duchu dalších poručíkových případů, povídky popisované ve třetí postavě z pohledu různých aktérů, ale i ich-formová vyprávění Evy Adamové.

Koncepce knihy je složitější než v případě předchozího Smutku poručíka Borůvky a následujícího Konce poručíka Borůvky, ač se rovněž jedná o sbírku povídek. V úvodu nacházíme krátké povídání o autoru detektivek Ronaldu Artbuthnotu Knoxovi a jeho – díky televiznímu zpracování knihy – v Čechách známému desateru, co se v detektivce nesmí. Každá z povídek knihy hřeší proti jednomu z pravidel desatera a úkolem čtenářů je pokusit se tento hřích poznat, kromě toho také najít odpověď na jednu ze tří základních otázek detektivky, tedy Who?, Why? nebo How? Následuje samotné Knoxovo desatero a poté již povídky.
U názvu každé povídky je uvedeno, kterou z detektivních otázek mají čtenáři zjistit, a nechybí ani užitečný seznam vystupujících postav s nějakou krátkou poznámkou. Ve stylu Elleryho Queena je pak v textu povídky umístěna výzva ke čtenářům v momentě, kdy už je vše jasné – někdy jsou výzva o odpovědi na základní otázky detektivky a výzva o desateru zvlášť. V samém závěru knihy pak autor řešení jednotlivých povídek stručně komentuje.

Deset povídek Škvoreckého knihy je v české detektivní literatuře (pokud vím) naprosto ojedinělým experimentem, který si zasluhuje pozornost. Ač je seriálové zpracování z roku 1992 také pozoruhodné (živé vysílání atd.) a objevila se v něm celá řada dobrých herců, zápletky byly v některých případech hodně upraveny, povídka Matematikové z Grizzly Drive se v seriálovém zpracování dokonce vůbec nevyskytuje a nahradil ji příběh Ruce s dlouhými prsty. Kniha je ale jiná. Mnohdy vás možná ani nebude tolik zajímat řešení případu, ale spíše Eviny milostné osudy. Navíc, aniž bych chtěl podceňovat čtenáře, myslím si, že v některých případech je logická odpověď (tedy nikoliv hádání!) na otázku Kdo?/Proč?/Jak? poměrně složitá, a třebaže koncepce knihy k úvahám o řešení případů nutí víc než „běžné“ detektivky, doporučil bych možná se spíše nechat unášet Škvoreckého různorodými vypravěčskými styly a řadou vtipných inteligentních poznámek, mnohdy ani nesouvisejících s detektivní linií.

Po recenzovaném vydání z edice Smaragd byla kniha vydána ještě v rámci Spisů Josefa Škvoreckého roku 2008 jako 33. svazek.

Mladá fronta, Praha 1991
Edice Smaragd, svazek 120
Ilustrace Michael Rittstein
288 stran

Share Button

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

REKLAMA
REKLAMA

Doporučujeme

CITARNY.CZ
Severské detektivky

www.alpress.cz


www.styl-zivota.cz

CZIN.eu

REKLAMA