Gangster Squad: „Lovci klišé“

Cohen ovládá město a okolí stále více. O’Mara je neoficiálně osloven policejním náčelníkem (Nick Nolte), aby Cohenovy plány překazil za použití všech dostupných prostředků. Může si k tomu najmout kolik lidí chce, ovšem nikdo nesmí mít u sebe policejní odznak. A tak vysloužilý voják oslovuje postupně různá individua, která umějí zacházet se zbraní a stále jim něco říká smysl pro čest a spravedlnost.

Že vám to vzdáleně něco připomíná? No ano. Gangsterek již bylo natočeno mnoho a leckteré se skutečně proslavily. Vzpomeňme na Neúplatné s Kevinem Costnerem (1987) nebo z těch pozdějších Veřejní nepřátelé (2009) s Johnnym Deppem. Právě Neúplatné snímek Lovci mafie (jak zní český podtitul filmu Gangster Squad) nejvíc připomíná, zejména od doby, kdy O’Mara začne najímat „spolupracovníky“. Vzpomínáte, jak Costner lanařil Conneryho?

I v této skupince najdeme odlišné typy (snad aby se dobře zapamatovaly), takže zde máme starého pistolníka, který dosud odmítá připustit, že éra divokého západu již skončila (Robert Patrick), horlivého zelenáče (Michael Peña), floutkovského parťáka Jerryho (Ryan Gosling), až po černošského vtipálka (Anthony Mackie) nebo ušlápnutého, ale technicky nadaného Keelera (Giovanni Ribisi). A stejně jako v Neúplatných, i zde je jasné, že se boj s všemocnou mafií neobejde bez nějaké té ztráty, neboť i naši hrdinové mají zranitelná místa (přátelé, rodina) a že se závěrečného duelu nedožijí všichni zúčastnění.

Osobně si myslím, že natočit dnes dobrou gangsterku vyžaduje něco nového. Inovátorský přístup, aby se neopakovalo to, co jsme už viděli stokrát předtím. Pokud si podobný cíl zvolil i režisér Ruben Fleischer, který má zatím na kontě pouze několik titulů (např. Zombieland), tak úplně na něj nedosáhl. A přitom příběh začíná opravdu nápaditě, připomíná téměř Tarantinův rukopis — dočkáme se roztržení člověka autem vedví nebo ruky useknuté výtahem. Pak se však začne debatovat a snímek ztrácí tempo. Drobnější oživení nastane až ve zmiňovaných scénách verbování, ale i tady se neubráníte kroucení hlavou nad tím, v kolika filmech už tohle bylo použito.

Zákonitě ve filmu nechybí rvačky a přestřelky. Ty jsou natočeny celkem svižně, stejně jako honička v autech. Násilné scény jsou vyváženy drobným suchým humorem. Nicméně ani v druhé polovině příběhu se neubráníte pocitu vykrádání jiných filmů a nedotaženosti. Když to rozvedu podrobněji – po úvodních scénách (auto, ruka) jsem si říkal „hm, tak tohle bude asi pěkně drsné, mafiáni, co se s ničím nemazlí, krev a vnitřnosti potečou proudem“. Ale ono ne, jakoby se režisér po úvodních scénách zalekl a nasadil mírnější tón. Že to má být krvavé drama, si vzpomeneme jen občas (viz scéna s vrtačkou). A přitom leckteré další scény si o nějaký ten nechutný detail přímo říkají, ale kamera se spokojí se střelbou a padajícím tělem.

Další příklad — v první půlce filmu funguje jakýsi zlověstný podtón kdesi pod povrchem. Stále čekáte, co zlého se hlavním hrdinům nebo jejich rodinám stane, ale ono vesměs nic nepřichází. Nakonec dojde k závěrečnému vyúčtování s hlavním mafiánem a tady už víte, že uvidíte pouze salvy a zase salvy ze samopalů a hlavní bídák nakonec skape nebo padne zkrvavený do rukou zákona, přičemž tomu budou předcházet hordy postřílených gangsterů.
Scéna na schodech v mafiány obsazeném hotelu opět (promiňte, že se k tomu stále vracím) lehce evokuje Neúplatné (nebo chcete-li i její parodii v Bláznivé střele 33 1/3), samotné přestřelky pak připomínají nějakou počítačovou hru, kdy v jednom „levelu“ postřílíte pět padouchů, aby se jich záhy v dalším vynořil dvojnásobek. Co třeba známá Mafia? Ostatně některé scény byly údajně touto hrou inspirovány.

Pokud jde o herecké výkony, obklopil se režisér spoustou známých tváří. Hlavní tíha by však měla ležet na Joshu Brolinovi a Seanu Pennovi. Prvnímu z nich celkem stačí pohledy jeho zachmuřené, ostře řezané tváře. Sean Penn se snaží být pod vrstvou drsného make-upu drsným mafiánem, seč mu síly stačí, ale ať se na mě nezlobí — přestože ho mám jako herce velmi rád a vážím si ho — tady jsem mu to moc nevěřil. Zkrátka Robert De Niro alias Capone, to není. Ostatní herci hrají odpovídajícím způsobem svým zevnějškům. Režisér Fleischer měl celkem šťastnou ruku při výběru do drobných rolí dalších pistolníků, asi byste je v temné uličce potkat nechtěli.

Takže abych napsal také něco kladného. Kdo má tyhle filmy rád, asi bude spokojen. Dostane vesměs to, co očekává — zjizvené tváře v černých oblecích a klobouku, střílejících ze samopalu v každé ruce, neprůstřelné hrdiny (šest lidí se prostřílí celým hotelem padouchů), osudovou krásku (Emma Stone; byť je zápletka kolem ní víceméně zbytečná), nablýskané bouráky z dob, kdy ještě auta měla nějaký design, oslnivé taneční kluby, honičky, krev, rvačky.

Kdo čekal něco více, bude nejspíš zklamán. Pár dobrých nápadů tu je. Například střelba skrz obří vánoční stromek se zase nevidí tak často. Jenže následné zpomalené záběry letících kulek či padajících nábojnic bych klidně mohl postrádat. Otázkou je, jak by film vypadal bez vystřižení některých scén (např. přestřelka v kině – odstraněna po střelbě na premiéře dalšího dílu Batmana). Pohroužení do atmosféry konce 40. let však celkem funguje.

Zbývá jen dodat, že film byl natočen na motivy skutečných událostí, kdy s podsvětím bojovala tajná skupina policistů s názvem „Gangster Squad unit“. Zajímavé je, že skutečný Mickey Cohen (1913—1976) byl více podobný Al Caponeovi, kterého mj. hrál výše zmíněný De Niro (samotného Cohena si v minulosti zahrálo více herců — např. Harvey Keitel v Bugsy). Události té doby knižně zpracoval Paul Lieberman v románu Tales from the Gangster Squad (vyšlo česky v roce 2013 v nakladatelství Plus jako Lovci mafie), který se v archivech dlouhodobě zabýval pátráním po těchto méně známých skutečnostech. Nakolik se film drží reálu a jak by obstál v porovnání s knihou, musíte buď posoudit sami, nebo si počkat, zdali se tu někdy objeví naše recenze.

Anglicky s českými titulky
Oficiální česká stránka filmu: www.gangstersquadlovcimafie-film.cz