Tak tu zase jednou máme knížku těžko vymezitelnou, kromě toho, že se jedná o deník a zcela výbornou. Po prvním vydání v roce 2000 nyní vyšla nedávno u nakladatelství Jota a pro ty, kterým tehdy unikla, určitě bude mít úspěch jakému se těšila tenkrát.
Prvotina autora, který se skrývá pod pseudonymem a prozatím i platí jeho vyjádření, že Jan Bittner už žádnou knihu nenapíše. Škoda. Originální kniha psaná jako deník se čte „na jeden zátah“, nechybí jí napětí, tajemno a zajímavý příběh. Koneckonců prostředí starého zámku k tomu přímo vybízí a autor využil jeho možnosti do posledního kamene.
Jediné čeho na můj vkus bylo poněkud příliš, se týkalo vyjadřování. Jenže Deník kastelána je psán deníkovou formou a protože hlavním hrdinou je životem znechucený mladý muž, dají se nějaké ty drsné výroky očekávat. Vik prchá z Prahy, aby našel jiný způsob života v moravském barokním zámku, kam hodlá přemístit sebe i manželku s dcerou.
Práce kastelána představuje pro laiky romantickou profesi, realita je ale zcela jiná. V zimě naprostá samota ve velmi primitivních podmínkách, v létě zase velký shon a hukot návštěvníků, neboli řečí kastelána „muflonů“. Přestože Vik neprožívá žádnou idylku, je v tamním prostředí spokojen. Místní okolí ho nepřijímá právě nadšeně, dcera vážně omarodí (tyhle pasáže jsou snad i dusivější než celá atmosféra zámku) a jediní jeho přátelé jsou svérázní podřízení ze zámku a vesnický farář.
Kniha je psána jako by se skutečně jednalo o deník včetně velmi osobních prožitků, jaké většinou sdělujeme právě deníkům. A proč je kniha zařazena mezi knihy na Centru detektivky? Nechybí jí napětí, skrývá cosi tajemného a i na ten zločin dojde, ale to si už budete muset přečíst sami.
Vydala: JOTA, 2008
ISBN: 978-80-7217-575-8
