Boj o paměť (Emily Carmichaelová)

Boj o paměťMckenna Wrightová pracuje jako úspěšná obhájkyně v prestižní právnické firmě v Sedoně v Arizoně. Její celoživotní náplní je práce, práce a práce, kterou občas kombinuje se zálibou v luxusním oblečení a drahých autech. Jediné, co ji trochu polidšťuje, je práce dobrovolnice v místní nemocnici, kde pacientům půjčuje svou terapeutickou kočku Titi. Právě ji zaměstnává mediálně velmi protřásaný případ country hvězdy Todda Harmona, který byl přistižen při prodeji narkotik. Mckenna je hluchá k nadbíhání svého bývalého kolegy a sympaťáka, Toma Markhama, zajímá ji jen práce.

Není proto divu, že si vypjaté pracovní tempo vybírá svou daň. Jednoho večera při cestě autem domů potká Mckennu cosi jako malá mozková příhoda a obhájkyně na nebezpečné silnici v kaňonu havaruje. Probírá se až v nemocnici. Nečekají ji ale žádné dobré zprávy, drahé BMW je úplně zničené, daleko horší však je to, že si Mckenna vůbec nevzpomíná na svůj dosavadní život, a aby to nebylo málo, její kočka najednou mluví lidskou řečí, ovšem kočce rozumí jen její majitelka.

Samozřejmě, právník bez paměti, není žádný právník. Mckenna si to zprvu nepřipouští a po krátké rekonvalescenci se hlásí zpět do práce, ale její indispozice je brzy odhalena a Mckenna ztrácí práci, která byla pro ní vším. Bez vysokých příjmů si nemůže dovolit ani svůj luxusní dům, který je nucena pronajmout. Začíná bydlet ve starém karavanu na konci města. Díky ztrátě paměti není jednoduché získat vůbec nějaké zaměstnání, a tak nakonec končí jako obyčejná prodavačka v McDonaldu.

Naštěstí má své kamarádky z „dřívějšího života“ – novinářku Nell a majitelku psího hotelu Jane. Ty se Mckenně snaží pomoci, jak mohou. Pak je tu Mckennin obdivovatel Tom, sice v případu Harmon stojí coby žalobce proti ní, ale pro bývalou kolegyni a kamarádku měl vždy slabost a ani teď se k ní nehodlá otočit zády. Ani Mckenna nechápe, jak mohla dříve takového mužského nechávat bez povšimnutí. Postupem času se jí sice objevují fragmenty z její minulosti, ale díky svému novému životu nechápe, proč se chovala tak, jak se chovala. Postupem času pak straší nejen ji, ale i Toma možnost, že se jednou vše vrátí v původní podobě a ta „stará Mckenna“ převálcuje tu „novou Mckennu“.

Rozvíjející se idylku mezi Mckennou a Tomem však naruší na první pohled naprosto nesmyslné vloupání do karavanu, které je jen začátkem čísi snahy najít něco, co má právnička doma, a co se patrně vztahuje ke sledované kauze. Možná má ale někdo zájem o to, aby se Mckenně její paměť nikdy nevrátila…

Téma ztráty paměti, objevování svého dřívějšího života a čelení hrozbám díky své minulosti ve světle „nové přítomnosti“ je již řadu let oblíbeným námětem detektivek, krimi thrillerů, psychologických či milostných románů. Ani v Boji o paměť nejde o jednoznačné žánrové zařazení. Spíše než o detektivce bychom mohli mluvit o psychologicko-sociálním románu s milostnou a detektivní zápletkou. Ale zatím co v recenzích jiných knih (viz například Posmrtná zpráva od Barbary Cleverlyové) mi vadila plytká detektivní zápletka, zde mi to problém nedělalo.

Boj o paměť je totiž krásnou ukázkou toho, jak i celkem běžné téma může být popsáno zajímavě a poutavě. I přes celkem průhlednou zápletku jsem se rád ke knize vracel, abych se opět pohroužil do toho městečka v Arizoně a jeho okolí. Líbil se mi „boj“ mezi starou a novou Mckennou, a právě ta „nová verze“ mi byla sympatická, stejně jako Tom. Bylo by fajn mít i v reálném životě takové přátele.

Ke cti autorce jistě slouží i to, že čtenáře se „starou Mckennou“ seznamuje jen krátce, pak už sledují její nové osudy, čímž se mohou více vcítit do jejích pocitů, ale zároveň ­– stejně jako její přátelé ­– pamatují i její dřívější (pro většinu lidí nesnesitelnou) povahu. Nevadí snad ani poněkud nelogický fakt, na kterém nicméně příběh stojí – totiž – proč by musela Mckenna hledat (pro ni) podřadné zaměstnání u McDonalda, když musela mít velmi slušný příjem z pronájmu svého luxusního domu. Řečeno na české poměry – pracovali byste vy u McDonalda (prodavačky mého celkem oblíbeného občerstvení prominou) kdybyste pronajímali vilu na pražské Hanspaulce a bydleli „za pár šupů“ – dejme tomu – v chatové osadě?

Ale zpět ke knize. Není bez zajímavosti, že Mckenniny kamarádky Jane a Nell jsou hrdinky dalších příběhů (Jane ve Smečce a Nell v příběhu Za všechny prachy). Sama Emily Carmichaelová píše do jisté míry autobiograficky – i ona žije v Arizoně, v domě se spoustou psů a koček a rovněž je členkou obdobného projektu zapojování dobrovolníků do nemocniční práce, tedy stejné činnosti jakou v románu provádí i Mckenna Wrightová.

Pokud chcete strávit necelých 400 stran mezi sympatickými lidmi, reálnými, z masa a kostí, nečekáte nervy drásající záplatku, vraždu na každé desáté straně, pak se vypravte do Arizony. Sledujte boj ženy zvyklé tvrdě pracovat, nemilosrdně odsuzovat druhé a žít v luxusu, s tvrdou realitou nového života, který však může přinést víc, než byste mysleli. I mě četba knihy překvapivě přinesla více, než jsem čekal, a to přeji i vám…

Originální titul: The Cat´s Meow (2004)
Vydáno: Bantam Dell, Random House, Inc. New York (2004)
Vydání v České republice: Olympia (2010)
Přeložila: Emílie Harantová (2010)
374 stran
www.iolympia.cz

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA