Lisa Jewellová je autorkou více než dvaceti knih. Po knize Beze svědků Cosmopolis vydal další titul – Pod dohledem.
„Bestsellerová autorka New York Times a Sunday Times, Lisa Jewellová, přináší další titul, který vás donutí číst se zatajeným dechem. Šokující vražda, pitoreskní anglické maloměsto a několik podezřelých. Skvělé pro fanoušky Zmizelé a Dívky ve vlaku.“ – Library Journal
Přečtěte si ukázku z knihy Pod dohledem.
3. února
Jenna Trippová skopla černé kecky, rozvázala si nylonovou kravatu, pod schody odhodila batoh, z culíku si stáhla gumičku, konečky prstů si promnula rozbolavělou kůži na hlavě a zavolala na mámu.
„Už jsem doma!“
Nakoukla za dveře do obýváku. Máma seděla na kraji kožené pohovky, na konferenčním stolku před sebou měla položený notebook, vedle sebe z jedné strany zápisník a z druhé mobil. Světle zlaté vlasy měla stažené do ohonu. Když jí kštice nezakrývala tvář, byla moc hezká; díky tomu jí vynikly jemné rysy obličeje, tmavý dolíček pod každou z lícních kostí i půvabný tvar čelisti. V pubertě bývala krátce modelkou. Na zdi před Jenninou ložnicí visela zarámovaná fotka, na níž u pláže ošlehávané větrem předváděla plavky. Ruce si tiskla k tělu (zřejmě se fotilo v listopadu) a usmívala se do nebe nad sebou. Byla na ni radost pohledět.
„Mrkni se ven, jo?“ prohodila, potáhla si z elektronické cigarety a vyfoukla hustý mrak páry vonící po lesních plodech. „Nevidíš tam modrý Lexus? Takový ten hatchback?“
Jenna si povzdechla a poodtáhla zatažený závěs. Rozhlédla se doleva i doprava kolem malé zatáčky, kde stál jejich domek, a pak se znova otočila k mámě. „Modrý Lexus nikde nevidím,“ řekla.
„Víš to jistě?“
„Jo,“ odtušila. „Naprosto. Je tam modrý Ford Focus, ale jiné modré auto žádné.“
„Aha, to je Mikeovo. To je v pořádku.“
Dál se mámy na ten modrý Lexus nevyptávala. Věděla totiž, co si o něm máma myslí. Nechala závěs klesnout a šla do kuchyně. Dala hřát vodu a uvařila si nízkokalorickou horkou čokoládu, do které si hodila malou hrst žužu (nedávno se dozvěděla, že má žužu překvapivě málo kalorií), a pak si čokoládu i se školním batohem a mobilem vzala k sobě do pokoje. Přede dveřmi se zastavila a prohlížela si máminu fotku. Frances Trippová. Anebo Frankie Millerová, jak si říkávala v dobách, kdy se živila jako manekýnka a herečka. Zpátky na Frances se přejmenovala po dvacítce, kdy se provdala za Jennina tátu a začala bojovat za práva zvířat. Poradil jí, že si tím získá víc úcty. Jenna si přála poznat tu holku z fotky, tu bezstarostnou krasavici s větrem ve vlasech a odleskem nebe v rozzářených očích. Říkala si, že by se jí nejspíš zamlouvala.
„A mimochodem!“ dolehl za ní na podestu schodů matčin dívčí hlas.
„No!“
„Neměnila sis žárovku v toaletním zrcadle?“
Než Jenna odpověděla, chvíli se svěšenými rameny mlčela. „Ne,“ přiznala, i když by v jistém směru bylo jednodušší tvrdit, že ano.
„Dobře,“ řekla máma. „Divné. Moc divné.“
Jenna otevřela dveře do svého pokoje, vklouzla dovnitř a hned za sebou zabouchla, jelikož se nechtěla nechat vtáhnout do dalších debat o žárovce v toaletním zrcadle. V mobilu měla na Snapchatu zprávu od Bess. Byla to fotka, na níž si u obličeje držela místní noviny a dávala pomyslný polibek snímku ředitele Fitzwilliama na osmé stránce. Kolem obou přikreslila růžové srdíčko. Jenna si odfrkla. Co to s tou holkou je? Fitzwilliam je už přece dědek.
„Má charisma,“ namítla jednou Bess. „A k tomu krásně voní.“
„Jak víš, jak voní?“
„Když jsem poblíž, schválně si přičuchnu. A navíc dělá takovou tu věc…“
„Jakou věc?“ divila se Jenna.
„Tu s propiskou. Cvaká s ní,“ naznačila Bess cvakání propiskou.
„Cvaká s ní?“
„Jo. Je to sexy.“
„Ty na něčem frčíš, holka, vážně.“
Nech už ten fet, odepsala teď kamarádce na zprávu.
Bess odpověděla sérií emotikonů ve tvaru krystalků. Jenna se usmála a dala si telefon nabíjet na noční stolek. Bess byla nejlepší kámoška na světě, nejlepší kámoška, jakou kdy měla. Byly jako sestry. Jako dvojčata. Znala Becky čtyři roky, od chvíle, co se její rodiče rozvedli a ona si vytáhla nejkratší sirku a přestěhovala se s mámou do Lower Melvillu, zatímco bráška Ethan zůstal s tátou ve Westonu. Ne že by na Lower Melvillu bylo něco špatného. V jejich domku (domek té stavbě aspoň říkala Jennina máma, ve skutečnosti ale šlo o zchátralou poválečnou řadovku se štěrkovou omítkou) máma jako malá vyrůstala, a přestože bylo samotné stavení pořád stejně omšelé jako před lety, o vesnici okolo něj to už rozhodně neplatilo. Děti u ní ve škole si myslely, že si žije hogo fogo, když tady bydlí. To se ovšem šeredně pletly.
„Jen!“
Když od schodů zaslechla matčin hlas, zavřela oči.
„Jenno!“
„Jo!“
„Mrkni za barák, jo? A řekni mi, jestli ten chlap pořád sedí u okna.“
Nasála vzduch do plic a ze všech sil co nejdéle zadržovala dech.
„Proč?“
„Však víš proč.“
Věděla sice proč, občas ale chtěla, aby jí máma tyhle obsese výslovně objasnila – doufala, že si pak snad uvědomí, jak je to, co říká, pošetilé.
Vydechla, odložila horkou čokoládu a klekla si na postel. V zadní části zástavby, odkud byl výhled do jejich zahrady, seděl u okna chlap. Byl natočený bokem a sledoval něco na obrazovce před sebou. Sledovala, jak zvedl ke rtům šálek s čajem, napil se, opět hrneček odložil, krátce si přejel dlaní po zátylku a pak začal něco ťukat do klávesnice.
„Ne!“ houkla dolů na máti. „Nikdo tam není. Žádný chlap.“
Chvíli bylo ticho vyplněné, jak Jenna tušila, nikoli pocitem úlevy, ale zklamání.
„Dobře,“ odpověděla máti vzápětí. „Dobře. Kdyby se vrátil, dej mi vědět.“
„Dám.“
„Díky, zlato.“
Jenně cinkl telefon. Další vzkaz na Snapchatu od Bess. Fotka ředitele Fitzwilliama z novin s tváří posetou otisky Bessiných nalíčených rtů.
Jenna se usmála a odepsala jí.
Jsi větší magor než moje máma.
ANOTACE
Každý má svoje tajemství. Ale ne vždy je dobře skryté. Melville Heights patří k nejhezčím čtvrtím v Bristolu. Na takovém místě se přece brutálně nevraždí. Jenže… každý tu má svoje tajemství. A každý je trochu pod dohledem. Toma Fitzwiliama, ředitele školy, mají všichni rádi, i jeho nová sousedka Joey Mullenová se do něj rychle zamiluje. Je přesvědčená, že o jejím poblouznění nikdo neví, jenže Tomův syn Freddie bedlivě sleduje dění v blízkém okolí a neunikne mu, že se Joey vůči jeho otci chová zvláštně. O pár ulic dál bydlí studentka Jenna, která má podezření, že ředitel není až tak bezúhonný, jak se zdá. Projevuje nezvyklou náklonnost její nejlepší kamarádce a Jennina máma je přesvědčená, že jí Fitzwilliam ztrpčuje život. A už dvacet let před těmito událostmi se jistá školačka v tajném deníku vyznává z lásky ke svému pohlednému mladému angličtináři…
Nakladatel Grada/Cosmopolis
