Vražda hudební agentky otevírá případ plný not ve starobylém Římě…
Hudební agentka Cordelia Giordanová je brutálně zavražděna ve své agentuře a tým kolem komisaře di Bernarda má práce nad hlavu. Musejí se zorientovat ve složitém světě hudebníků, které zastupovala oběť, i jejích příbuzných. Cordeliina neteř Arabella je proslulá houslistka – a taky hlavní podezřelá vrchního komisaře. Ale di Bernardimu se to nezdá. Tuší, že za vraždou bude něco víc, než jen touha po vlastním festivalu…
Komisař di Bernardo mi připomněl inspektora Ferrara z knihy Zabijákova výbava – i on je dinosaurus ze staré školy, kterého mladí draví kolegové sledují s nedůvěrou, jak to, že ještě existuje. Ale na rozdíl od Biondilla a jeho drsného světa překupníků s lidmi tady se řeší lyričtější sféra hudby.
Autorka je totiž světově uznávaná houslová virtuoska (je jasné, kdo je inspirací pro postavu Arabelly) a hudební branži zná jako své boty. Žije ve Švýcarsku a píše německy o italském detektivovi, a Němci mají pro Itálii slabost – tak si tedy vysvětluji úspěch této literární prvotiny. Může sice zahrát na strunu nostalgie těm čtenářům, co touží po pomalých detektivkách ze staré éry, kde se popisují všechny pinie v okolí a vyjmenovávají vznešené italské názvy pamětihodností, já ale umírala nudou. Nějak mě autorčin romantizující poetický styl vyprávění uspával, připadalo mi, že namísto detektivky čtu antickou tragédii.
Vražedná sonáta je tedy určena především příznivcům tradičních detektivek, kde se policisté prokutávají ke stopám skrz hromadu důkazů, milovníkům italských reálií nebo fanouškům příběhů z hudebního odvětví. Potěší i ty, kterým se stýská po detektivkách Donny Leon, které vycházely před 15 lety. Pro všechny takové je to trefa do černého…
Originál: Tödliche sonate, 2018
Překlad: Ingeborg Fialová
Vydal: Katto, 2019, Computer Media
391 stran
