V hlavní roli vražda (Jana Semschová)

Co se skrývá za tajemným světlem objevujícím se uprostřed noci v šumavských lesích?

Jana Semschová má za sebou řadu práce v televizi, kde režírovala televizní filmy i inscenace, kromě toho točí také dokumenty a věnuje se i dabingu. Je autorkou románů Cyrano a anděl Páně a tradiční české pohádky Heršoftýna. V hlavní roli vražda je její první detektivkou a vzhledem k autorčině profesi se celkem logicky odehrává ve filmařském prostředí.

Televizní štáb natáčí na Šumavě další díl detektivního seriálu Pohorské vraždy, který se odehrává těsně po první světové válce. Přední pražský herec Václav Kaplan je ubytován na chalupě svérázného Josefa Zemánka. Po leckdy náročném natáčení tady herec, který už překročil šedesátku, tráví se svým panem domácím – někdejším světoběžníkem – poklidné večery. Po chutné večeři připravené Zemánkem jim stačí vysedávání na terase, popíjení piva a pozorování poklidné večerní přírody. Zemánek se svému podnájemníkovi svěží, že ho zneklidňuje světlo, které se za některých nocí objevuje na protější stráni. Zemánek ví, že se tam nachází chalupa, která je už řadu týdnů prázdná. Její majitel, jistý Bláha a Zemánkův kamarád, se totiž před měsícem zabil v autě a nikoho dalšího neměl.

Herec tomu zprvu nepřikládá žádnou váhu – takové věci se přeci stávají a v opuštěné chalupě mohou přebývat trampové nebo bezdomovci. Zemánek si ovšem myslí, že Bláhu někdo zabil. V době smrti měl v krvi tři promile alkoholu, a přitom byl zapřisáhlý abstinent. Navíc před nárazem do stromu vůbec nebrzdil, ale podle Zemánka neměl důvod spáchat sebevraždu. Jenže také je pravda, že Zemánek o Bláhově minulosti před jeho příchodem na Šumavu před nějakými osmi lety vůbec nic neví. Když pak Kaplan sám jedné noci spatří osamělé světlo zářící do noci, vypraví se druhý den k opuštěné chalupě. Zjistí, že její majitel žil velmi skromným životem a jeho osud ho začne zajímat stejně jako Zemánka. Kdo byl, než sem přišel? A proč žil v tak zoufalé samotě a přísném odříkání? Kaplan hrál dlouho v natáčeném seriálu policejního komisaře a teď (někdy i proti své vůli) začíná uvažovat podobně jako on…

Nakladatelství MOBA vydalo v edici „Původní česká detektivka“ přes tři stovky titulů. Obaly knih z této edice evokují časy, kdy se na každou novou detektivku stály dlouhé fronty, abychom si pak novou knihu vzali třeba na léto k vodě a někde na dece u řeky či rybníka se do ní začetli. Byla to doba, kdy se v detektivkách téměř nevyskytovaly brutálně promyšlené a komplikované vraždy, oběti nebyly vystaveny rafinovanému mučení a případy neřešily třikrát rozvedení alkoholici.

Přesně do téhle doby relativní pohody spadá kniha Jany Semschové. Hlavním rysem její ryzí detektivky je především vřelá a chápající lidskost, se kterou je kniha napsána a která se promítá i do hlavních postav. Ty jsou napsány tak dobře, že vám nemohou být nesympatické. Diváci krimi seriálu Policie Modrava, nebo ti, co už přečetli nějakou tu knížku odehrávající se na Šumavě (například v nedávné době vyšlou Mrtvý muž a další záhady šumavských kešek), mohou očekávat důraz na atmosféru místa děje. A ani tentokrát nebudou zklamáni. Autorka exteriéry nádherné šumavské přírody rozhodně dobře využila, a ještě přidala jistou dávku tajemna, která se k tomuto koutu naší země nezbytně váže. Tajemno tu tentokrát zastupuje záhadné noční světlo, divoká bouře nebo utajený život podivínského „samorosta“.

Jelikož autorka sama točila filmy, prostředí filmařů dobře zná, a tak nás při čtení knihy čeká celkem příjemná (a pro někoho možná i trochu poučná) exkurze na natáčení. Leckteré postupy jsou vysvětleny dost polopaticky a mají být zjevně vysvětleny i těm, kteří dosud o natáčení takového seriálu zhola nic nevěděli. K tomu je tady postava Zemánka, který se později přidá ke štábu a jeho otázky „jakoby i za čtenáře“. Ti ostatní, co se o přípravu filmu či seriálu zajímají, jistě shlédli řadu dokumentů typu „film o filmu“, nicméně zdejší popisy natáčení neurazí nikoho a jsou popsány v příjemně uvolněném stylu. Tématem pak evokuje v knize popisovaný seriál tak trochu Četníky z Luhačovic nebo Četnické humoresky. Spolu s pátráním obou „detektivů-amatérů“ se pak před čtenáři odhaluje příběh, který štáb natáčí. Ten je zajímavý spíše různými úhly pohledu, tak jak jej vypráví několik herců, hrajících v něm hlavní role. Nelze si zároveň nevšimnout jisté paralely s Kaplanovým hledáním pravdy ohledně tajemného Bláhy.

V hlavní roli vražda je lidský příběh, plný pochopení, půvabné šumavské přírody a pohodového pohledu na natáčení jednoho seriálu. Přesto v něm nechybí občasné emoce (scéna se zapomenutými brýlemi mě celkem dostala), v závěru pak také úvahy o vině a různých formách trestu. Děj ústí do silného konce, který – i když je v podstatě předvídatelný – by byl působivý, i pokud by zůstal částečně neobjasněný. Nicméně úplné vysvětlení v epilogu pak příběhu dodává navrch ještě dávku hořkosti. Ve finále tak jde vlastně o docela smutný příběh, nicméně dokazující, že by autorka v detektivkách v podobném duchu rozhodně měla pokračovat. Takové jsou totiž stále zapotřebí.

Text: Jana Semschová (2019)
Vydáno: Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno (2019)
240 stran

Share Button

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA