Mrtvý muž a další záhady šumavských kešek (Zuzana Rampichová)

Nález ztracené turistické navigace pomůže mladému muži zapomenout na nevydařený vztah. Příběh s detektivní zápletkou pro milovníky Šumavy a geocachingu.

Pětatřicetiletý Leoš by mohl být se svým životem dočista spokojený. Vlastní pílí založil internetovou firmu, která mu dobře vydělává a díky níž má v bance slušné úspory. Má byt v Plzni a chalupu v krásném prostředí Šumavy. K tomu má přítelkyni Ninu, kterou mu každý závidí a se kterou by rád založil rodinu.

Vše se ale dokáže zhroutit během velmi krátké doby. Jednoho večera, právě když se chystá za velice romantických okolností požádat následující den Ninu o roku, se během večírku na chalupě náhodou dozví, že jeho přítelkyně šla před časem na potrat. Zdrcený muž to jen těžce nese. Jak mohla o něčem takovém rozhodnout bez něj? Tříletý vztah se nakonec rozpadá.

Leoš teď tráví na své šumavské chalupě mnohem více času. Když najde v lese ztracenou turistickou navigaci, brzy mu dojde, že možná patří mrtvému turistovi, kterého před časem našli utopeného v místní říčce. Z navigace je jasné, že se mrtvý věnoval geocachingu (hledání ukrytých schránek pomocí GPS) a Leoš se z dlouhé chvíle rozhodne schránky postupně najít. Za krátkou dobu zjišťuje, že původní majitel navigace po určitou část cesty nehledal sám, ale zřejmě měl s sebou přítelkyni. V jisté fázi výpravy se však jejich cesty rozdělily a Leoše, který vše bere jako jakousi poctu mrtvému, čím dál víc zajímá, co se vlastně tehdy stalo…

Zuzana Rampichová pochází z Dobřan u Plzně a svůj první román vydala v roce 2011. O té doby si své bibliografie doplnila dalších devět titulů. Z recenzované knihy je dobře patrná znalost Šumavy, a především zaujetí pro geocaching. Tím pádem jsou v knize popsané skutečné „kešky“, které si případní zájemci mohou najít. Kniha je zároveň doplněna texty, které se u některých „kešek“ nacházejí a nechybí ani seznam zkratek používaných v zápisnících ve schránce.

Sami už jistě tušíte, že kniha osloví především ty, kteří se této „bláznivé honbě za pokladem“ (nebo „golfu pro plebs“, jak tomu říká hlavní postava knihy) věnují. Pro ty ostatní to možná bude nuda a budou knize vytýkat zbytečné informace na úkor děje, které mají možná tak akorát nahnat počet stránek. Pak ale určitě bude část čtenářů, kteří se naopak díky knize o geocaching začnou zajímat a rozhodnou se, že to na nejbližším výletě také zkusí.

Jistě se najde nemálo čtenářů, které příběh Zuzany Rampichové naláká k návštěvě Šumavy. Jestli se mladé autorce něco daří, tak rozhodně popis exteriérů. Ve své knize prokazuje perfektní cit pro vykreslení prostředí. Takže i když jste v daných místech nikdy nebyli, lehce si představíte všechna ta malebná údolí, půvabné potůčky, ale i trochu magické a možná i nevyzpytatelné lesy. A je jedno, jestli jsou prozářené odpoledním sluncem nebo se tyčí pod bouřkovou oblohou. Je celkem snadné a také příjemné přenést se do reálných lokalit, které autorka zvolila.

Co se týče „kešek“ a prostředí, není knize moc co vytknout. S detektivní rovinou už to tak jednoznačné není. V tomto směru je kniha – jak to jen říci – poněkud zvláštní. Trochu delší název knihy přesně vystihuje, o co v ní půjde, ale v samotném ději už toho o moc víc nenajdete. Skutečně je tu mrtvý muž a „kešky“ a pak ještě lehce psychologická rovina vztahu Leoše a Niny, a to je tak vše. Sice tušíme, že za nalezeným utopencem bude něco víc – jsme přece v detektivce –, ale autorka s odhalením rozhodně nechvátá, a když k němu nakonec dojde a děj by měl vrcholit, skončí všechno dost podivným, a upřímně řečeno ne moc věrohodným způsobem. V knize je navíc bůhvíproč vsunutá pasáž, která nakonec nemá s hlavní dějovou linií vůbec nic společného a v čtenáři vyvolává otázku, proč tam vlastně byla. Na zmatení čtenáře?

Nejpravděpodobnější je, že si autorka chtěla udělat radost a napsat příběh ze svého oblíbeného prostředí a oblíbené volnočasové činnosti. Aby to celé nějak spojila, použila jako „lepící hmotu“ detektivní zápletku. A i když se z počátku zdá, že na směs zvolila správný poměr ingrediencí, na konci se jí stavba začíná rozpadat. Možná podcenila trochu drsnější klima zdejší krajiny… Je to škoda, protože prostředí krásné, ale pořád trochu tajemné a mystické Šumavy je stále dobrým základním kamenem detektivního příběhu. Pokud však máte alespoň trochu vztah k přírodě a jste také „kačery“, pak vás kniha neurazí a přes poměrně chatrný detektivní příběh se v pohodě přenesete. Čtení vám zabere maximálně dva večery. A pokud jste už dlouho žádnou „kešku“ neulovili nebo s geocachingem koketujete, možná pro Vás bude Mrtvý muž… tím správným podnětem.

Text: Zuzana Rampichová (2019)
Vydavatel: NAVA – Nakladatelská a vydavatelská agentura, s r. o. (2019)
144 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA