Smrtící nádech (Lisa Reganová)

Může pachatel ovládat své oběti tak, že dělají přesně to, co chce? Komu může v desátém příběhu Josie Quinnová věřit, aby neohrozila sebe a své blízké?

Rok 2020 kvůli celosvětové pandemii uzavřel většinu lidí do jejich domovů. Mnozí toho využili k činnostem, které dlouho odkládali nebo na ně běžně neměli prostor. Americká spisovatelka Lisa Reganová nebyla výjimkou – právě v tomto období se naplno ponořila do psaní a výsledkem byly hned tři nové romány s detektivkou Josií Quinnovou, které vyšly v roce 2020. Desátý díl série, Smrtící nádech, vyšel v prosinci 2020 a letos ho – jako obvykle – uvedlo v češtině nakladatelství Grada. Čtenáři se mohou opět těšit na kombinaci klasické i procedurální detektivky, doplněné o silnou osobní rovinu hlavní hrdinky.

Josie Quinnová se má setkat se svým nevlastním bratrem v univerzitním plaveckém bazénu, kde bratr pracuje. Hned po příchodu si všimne bezvládného těla jakési dívky plavajícího na hladině. Oživovací pokusy jsou marné, dívka je mrtvá. Utonutí je dost podivné, jde totiž o místní vynikající plavkyni, navíc není jasné, co dělala v bazénu v neobvyklou ranní dobu a proč byla ve vodě oblečená. Josiin šéf chce případ co nejdřív uzavřít jako nešťastnou náhodu, ale Josie se nechce vzdát. Nedává jí spát hned několik podezřelých okolností. Když poté dojde k požáru jednoho z domů, při kterém málem uhoří bývalý hasič a místní hrdina, i se svými vnoučaty, nikdo už nepochybuje o tom, že zdánlivě nesouvislá úmrtí mají jakýsi vzorec a že možná policie čelí inteligentnímu sériovému vrahovi, který dokáže manipulovat lidmi tak, aby dělali, co on chce. A vše přitom vypadalo jako nehoda nebo sebevražda.

Motiv manipulace pachatele se svými oběťmi pomocí neznámé drogy patří k nejzajímavějším v celé knize. Sice se už objevil v různých podobách v jiných knihách či seriálech (Uteč, Jessica Jones, Upgrade), ale stále jde o poměrně neobvyklou zápletku. Ve skutečnosti jde totiž o chladně naplánovanou vraždu, avšak bez fyzického kontaktu oběti s pachatelem, což vyšetřovatelům značně ztěžuje práci. Vše je navíc umocněno lehce dusivou atmosférou, kdy si Josie se svými kolegy nemohou být jistí, na koho a kdy pachatel udeří příště. Díky tomu, že není jasné, jakým způsobem se obětem droga dostala do těla, si autorka může pohrávat se zajímavým motivem lehké paranoie, co a od koho jíst či nejíst. Lisa jako vždy drží slušné tempo knihy, byť tentokrát možná trochu zbytečně tlačila na pilu. Projevuje se to hned v několika scénách, kdy je Josie „náhodou“ svědkem a hned také účastníkem dramatické události. Jako první přijde do bazénu k mrtvole, jako první si všimne hořícího domu a tak dále, což jsou samozřejmě příležitosti pro to, aby autorka svou neohroženou hrdinku vrhla do další a další dramatické situace.

Ve vztahu mezi Josií a jejím přítelem/kolegou Noahem se možná objevují první mráčky. Josie je i přes své lehké supermanství stále sympatická a civilně pojatá postava. Autorka si opět trochu pohrála i s její psychologickou hloubkou, když se vyšetřování dotkne nejen jejích kolegů, ale i rodiny, když se v ohrožení ocitne někdo z nich. Z ostatních postav se opět setkáme s Gretchen, Mettnerem či šéfem Chitwoodem. Josiina sestra Trinity má jen málo prostoru, stejně jako další členové její rodiny. Několik kapitol je věnováno částem z pohledu vraha, čímž autorka čtenáře poněkud zmate, jak se dozvíte na konci. V každém případě je zajímavé, jak to autorka s  odhalením vraha vymyslela.

Závěr bude jistě zajímavou konfrontací pro ty, kteří si během čtení skládají vlastní teorii o tom, kdo za vším stojí. Všechno ovšem do sebe zapadne jako puzzle. Možná si leckdo uvědomí, kolik stop už měl vlastně před sebou a že všechny „zásady pátera Knoxe“ tu fungují. Odhalení pachatele sebou přinese další příval napětí, jak se na slušný detektivní thriller sluší. Na své si tak přijdou jak ti, co mají rádi detektivní záhady (ostatně smrt v bazénu, kde v době úmrtí plavkyně nikdo nebyl, je tak trochu z ranku „záhady zamčeného pokoje“), tak svižnější tempo. Uspokojení se dočkají i ti, co hledají u postav nějakou tu psychologickou hloubku.

Takže i desátý díl série je ideální pro fanoušky moderních krimi s ženskou hrdinkou, kteří mají rádi zvraty a promyšlenější detektivní thrillery. Josie je sice vícekrát a možná trochu násilně stavěna do role „náhodné hrdinky“, ale motiv unikátního způsobu vraždy, kdy pachatel ovládá lidi jako loutky, a s ním spjatá i jistá paranoia, to vyvažuje. Závěrečné odhalení je sice překvapivé, nicméně vcelku logické a uspokojivé. Spád tak má nejen vyústění případu, ale i vztahová dynamika, která má navíc i citový dopad. Osobně tento díl stavím na žebříčku o něco výše než ten předcházející.

 

Originální titul: Breathe Your Last (2020)
Vydáno: Bookouture (2020)
Vydání v České republice: Grada Publishing, a. s., pod značkou Cosmopolis (2025)
Přeložila: Kateřina Ellisová (2025)
384 stran