Vražedná temnota (Lisa Reganová)

Detektiv Josie Quinnová vyšetřuje v sedmém případu nález dvou mrtvých těl v lese, musí ale bojovat i s nočními můrami, neznámým pronásledovatelem a podivnou sektou.

Americká autorka Lisa Reganová chtěla psát už od malička a mělo štěstí, že ji rodiče v této touze podporovali. To by samo o sobě nestačilo, kdyby neprojevila dostatek talentu a samozřejmě neměla další štěstí v tom, že si ho někdo všiml. Vystudovala angličtinu na univerzitě a už během studií si ve volném čase začala přivydělávat psaním. I když je dnes autorkou tří detektivních sérií, jednoho samostatného románu a několika povídek, nejvíce ji proslavila série s mladou vyšetřovatelkou Josií Quinnovou, která pracuje v policejním sboru fiktivního města Denton ve střední Pensylvánii.

Autorka svou literární hrdinku stvořila jako někoho, kým by sama chtěla být – mladou, navenek sebevědomou ženu s chladnou hlavou, srovnanou, která se nebojí nebezpečí a dokáže reagovat pohotově i pragmaticky. Na druhou stranu ji v každém románu vytrhává z komfortní zóny jak po stránce pracovní, tak především soukromé. S každým případem staví autorka před Josii buď výzvu různě pramenící z nějakého jejího dřívějšího traumatu, nebo ji znovu staví čelem k problémům, kterým už v minulosti čelila, ale ještě je nemá zcela dořešené. A nejinak tomu bude i v tomto románu.

Josie už nějakou dobu žije se svým kolegou Noahem. Ráno si zpestřují rádoby škádlivými hádkami o uspořádání společné domácnosti, ale pro Josii je to balzám po další noci, kdy se opět dostavily noční můry a Josie se s panickým křikem probudila. Sny mají pořád stejné téma – Josie se v nich vrací do svých dětských let a je terorizována psychicky narušenou Lily, kterou až donedávna považovala za svoji matku. Dokud se nedozvěděla, že ji Lily, coby miminko unesla skutečným rodičům.

Celkem běžné ráno přechází do podobně běžného dopoledne, kdy je Josie se svými kolegy povolána k nálezu dvou mrtvých těl v lese nedaleko Dentonu. Na první pohled to vypadá, že se dvojice mladých táborníků otrávila neznámou látkou, případně, že se rozhodli pro společnou sebevraždu. Mladá žena leží stejně jako její partner na zádech a oba se drží za ruce. Teorie o nešťastné náhodě či sebevraždě však vezme rychle za své, a to kvůli dvěma zjištěným okolnostem – poblíž nalezený spací pytel svědčí o přítomnosti třetí osoby, oba turisté byli uškrceni. Někdo je tedy zřejmě omámil a poté uškrtil. Ale kde je třetí osoba? Podle nalezeného přívěsku ve spacáku to zřejmě byla žena. Je pachatelka nebo další oběť? Rozjíždí se rozsáhlé pátrání. Pokud by byla obětí, mohla být buď unesena, nebo někde zraněná či přiotrávená v lese. Policie však překvapivě přijde do cesty jiná žena, kterou – jak se brzy ukazuje – někdo unesl již před dvěma roky…

Autorka původně chtěla napsat maximálně tři příběhy s mladou vyšetřovatelkou, úspěch ji však pobídl k pokračování, takže k dnešku už tato autorka má na kontě devatenáct příběhů této řady. Co je pozoruhodné, ani sedmým titulem čtenářské hodnocení neklesá (na webu Databáze knih v průměru 90 %), stejně jako kvalita. Lisa rozhodně umí vyprávět a dobře ví, jak si udržet čtenářovu pozornost. Ani v tomto románu nenajdeme zbytečné dějové odbočky, dokonce – nepočítám-li Josiiny noční můry – ani v podobě vhledu do soukromí hlavních postav. Podobně jako v předcházejících románech, i v tomto sledujeme jen a pouze Josii. Takže i když je příběh vyprávěn ve třetí osobě, můžeme vše vnímat jejím pohledem, tím pádem každá informace, která je pro Josii nová, je nová i pro čtenáře.

Navzdory chvále v předchozím odstavci jsem u této autorky poprvé pocítil trochu zklamání z vývoje děje a rozuzlení. První dvě třetiny se čtou velice dobře a jsou zajímavé i díky tomu, že se Lise po většinu času daří udržet nádech tajemna pramenící ze záhadné dvojnásobné vraždy a pátrání po další oběti nebo možná i pachatelce. Čtenář bude bezpochyby zvědavý, co se z příběhu nakonec vyklube. Pak do hry vstoupí podivná komunita (spíše sekta, jak se později ukazuje), která zase neleží tak daleko od nálezu dvou těl a plot jejího pozemku zase není tak pevný, aby se skrz něj někdo nedostal k sektě, nebo naopak z ní. Sekty jsou vděčným, ale přeci jen už trochu ohraným atributem detektivek a thrillerů, a zjevně se do nich dá schovat a vysvětlit jimi ledacos. I když dojde na obligátní ohrožení hlavní hrdinky a autorka po celou dobu příběhu z nasazeného tempa nepolevuje, zdál se mi závěr už trochu překombinovaný a přitažený za vlasy, navíc by se v něm člověk pomalu ztratil.

Přes tuhle drobnou výhradu je sedmý titul v řadě stále ještě čtivý román. V každé kapitole se stane něco nového, co děj posune dopředu. Přes lehce mrazivé vzpomínání na Josiino drsné dětství a líčení z toho pramenících nočních můr jde o ryze oddechovou detektivku, sázející na tajemnou atmosféru. Je jen škoda, že trochu lacině využívá mnohokrát použité téma sekty a že na konec přidává další rozuzlení, které příběhu ubírá na věrohodnosti. Nic to však nemění na tom, že Lisa skutečně ví, jak své postavy dále rozvíjet a především – jak bavit čtenáře lehkým mrazením v zádech.

Originální titul: Cold Heart Creek (2019)
Vydáno: Bookouture (2019)
Vydání v České republice: Grada Publishing, a. s., pod značkou Cosmopolis (2023)
Přeložila: Kateřina Ellisová (2023)
384 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Richard Spitzer

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA