NĚCO ZA NĚCO (Kate Atkinsonová)

Druhý „případ“ bývalého poldy Jacksona Brodieho je takový uspávací, umluvený, pomalý, a přitom se toho tam tolik děje. Ale ten děj je těsně za rohem…

Jackson Brodie jedese svou přítelkyní Julií do Edinburghu na divadelní festival. Má spoustu času se do něčeho zaplést, protože se nudí. A tak se zaplete do takových problémů, že o nich vůbec neví.

Nenápadný samotářský spisovatel Martin Canning udělá netypický hrdinský čin, když zarazí bitku dvou chlápků v koloně, čímž se taky připlete do pořádného maléru. Spustí tím řetězec událostí, které potichu probíhají někde mimo scénu a my o nich jen tušíme.

Typické pro autorku je totiž obrovské množství filozofováním vaty, mudrování nad nesmrtelností chrousta. Občas z toho zasvitne geniální myšlenka, skvělý postřeh ze života, občas uprostřed nezáživného monologu někdo někomu rozmlátí hlavu pálkou…

Vystupuje tu značné množství postav: policajtka Lousia, které se rozpadá nový dům. žena v domácnosti Gloria, jejíž manžel je v nemocnici. Neúspěšný komik, vystupující na festivalu. Jejich cesty se kříží, ovlivňují a zase míjejí, aniž by o sobě navzájem věděli. Vy tušíte, že budou nějak souviset, že se nakonec propojí, ale potrvá to celou tuhle knihu. Když už se však konečně propojí, stojí to za všechny ty stránky plné ničeho. Teprve až na konci se ukáže genialita autorky, o které jste taky neurčitě tušili…

Nějak se stalo, že čtu tuhle sérii na přeskáčku, a třetí díl Kdy už přijdou dobré zprávy? byl výrazně lepší. Asi že je mezi nimi tolik let, a autorka si mnohé nechala uležet. Nebo je to tím, že je tam víc ženských hrdinek, nebo že je celý příběh takový poetičtější. Vím, že mě už od první stránky chytil. Tady to bylo právě naopak, první stránky byly neskutečně zdlouhavé. Ale když se jimi prokoušete, zlepší se to. Postavy a události se začnou nabalovat a proplétat, a bylo by to vlastně zábavné, kdyby celý ten příběh neměl takový melancholické tón. Asi jako Brodie, který by rád něco vyšetřoval, ale nemá co. Paradoxně se kolem něj vine vlna zločinnosti, ale je těsně za horizontem a náš smutný hrdina je jen vedlejší postavou v dramatu někoho jiného. Typická Atkinsonová…

Originál: One good turn, 2006
Překlad: Veronika Volhejnová
Vydal: Argo, 2020
343 stran