Milé čtenářky, myslíte si, že když máte svého partnera doma, jste v bezpečí? Jak velký to může být omyl, vás přesvědčí v pořadí už čtvrtý titul s Josii Quinnovou. Obvinění její kolegyně z vraždy ji tentokrát zavede k pátrání po sériovém vrahovi.
Jsou spisovatelé, kteří počítají s tím, že napíšou jeden příběh a pak už se k jeho hrdinům vracet nebudou. Když se ale dostaví nečekaný úspěch a čtenáři žádají další tituly, bude záležet pouze na autorovi, rozhodne-li se hrdiny umístit i do dalšího příběhu. Pokud ano, tak čtenář očekává, že se s každým dalším titulem budou klíčové postavy rozvíjet, takže autor jim musí vymyslet nějakou vedlejší spojující linii. Pak jsou autoři, kteří s prvotinou rovnou ohlásí trilogii či dokonce pentalogii. Jestli už mají jasno v tom, jak se jejich postavy budou vyvíjet, to je otázka. Nevím, jestli americká autorka Lisa Reganová na počátku své literární kariéry něco ohlašovala, ale kam se budou její postavy rozvíjet, měla dost možná jasno hned od začátku.
V roce 2017 vydala první titul Mizející dívky s detektivem Josii Quinnovou z fiktivního města Denton v Pensylvánii. Od té doby, za pouhých pět let, stihla vydat s touto policistkou neuvěřitelných třináct románů. Pokud se ptáte, jestli kvantita nepřevyšuje kvalitu, tak zatím rozhodně ne. Posuďte sami – česky dosud vyšly čtyři tituly (včetně tohoto recenzovaného), přičemž hodnocení na Databázi knih je díl od dílu lepší. V době psaní této recenze byly konkrétně první tři tituly hodnoceny 83 %, 86 % a 96 %. Nedávno vyšlý čtvrtý titul Nečekané přiznání zatím utržil 94 %.
V předcházejících dílech autorka pokaždé zmínila o Josii či o některé z dalších postav z jejího blízkého okolí detail, který pak v dalším dílu rozvinula. Od počátku například víme, že Josie neměla zrovna radostné dětství, ve třetím románu Matčin hrob se konečně dozvídáme proč. Pokud pak autorka zmínila nějaký detail o Josiině kolegyni Gretchen Palmerové, je rozvinutý právě ve čtvrtém díle. Odehrává se šest měsíců po posledním příběhu.
Josie získala novou rodinu a sblížila se se svým kolegou Noahem. Nicméně díky tomu, že jsou buď zavaleni prací, nebo se Josie snaží věnovat rodině, mají na sebe málo času. Když už by konečně mohli být chvíli sami, jsou povoláni k vraždě jakéhosi mladíka na příjezdové cestě domu, jehož adresa je Josii až nepříjemně povědomá. Jde totiž o dům jejich kolegyně Gretchen Palmerové. Ta však není nikde k nalezení. Mobil nebere a její služební auto má vyřazený lokátor. Postupně to tedy vypadá, že starší policistka neznámého muže zastřelila zezadu a utekla. Josie už není náčelníci, ale řadovou kriminalistkou (ve zhruba padesátičlenném sboru), nicméně odmítá tvrzení nově dosazeného šéfa, že je Gretchen vrahem a musí na ní být vydán zatykač. Postupně se ale stává na celém oddělení jedinou, kdo věří v Gretcheninu nevinu. Je přesvědčená, že za tím musí být něco víc, že tehdy byl u domu někdo další a Gretchen se musí schovávat. Jaké je však její překvapení, když se posléze Gretchen sama dostaví na policejní stanici a dožaduje se zatčení za mladíkovu vraždu…
V retrospektivních kapitolách se vracíme do první poloviny devadesátých let, kdy v Seattlu řádil sériový vrah, který se zaměřoval na manželské či milenecké páry. Pokaždé vnikl v noci oknem do domu, donutil ženu, aby partnera spoutala, tu pak znásilnil a nakonec oba zabil. Z každého místa činu si odnesl „trofej“, kterou pak nechal na místě dalšího činu.
Jak to ta Lisa dělá? Vážím si každého autora, který je díl od dílu lepší, nebo si alespoň dokáže udržet vysoko nasazenou laťku i po několika titulech. Sami asi víte, že takových autorů není mnoho a řada nedokáže překročit svůj vlastní stín v podobě úspěchu prvotiny. Pak zásobují čtenáře dalšími a dalšími tituly, ale kvalita jde rapidně dolů, U Lisy Reganové, podobně jako třeba u jejího britského kolegy Roberta Bryndzy, to zatím nehrozí. I aktuální česky vydaný titul nenechá čtenáře ani na chvíli oddechnout, není tam jediné hluché místo, jediná pasáž, odstavec či kapitola, kdy by se čtenář nudil. Pravidelné „odskoky“ do první poloviny devadesátých let jsou tím správným kořením, ocenit se musí i nápad se sériovým vrahem, který nechává na dalším místě činu předmět z toho předchozího – jakmile se totiž takový předmět objeví, čtenář už ví o pár okamžiků dříve než budoucí oběti, co bude následovat. Nutno podotknout autorce ke cti, že si nijak nelibuje v nechutných detailech, naopak místo činu poměrně rychle opouští a nechává na čtenářově představě, co se dělo dál.
Ke konci děj celkem zrychluje a dočkáme se nejednoho překvapení, což by ale paradoxně mohl být jediný důvod výtek. Už v recenzích předcházejících titulů jsem psal o tom, že rozuzlení je někdy poněkud divoké a může být až na hranici uvěřitelnosti, někde i trochu zavání překombinováním. Je tomu tak i v tomto románu, ale stále ještě se to děje v únosné míře. Takže pokud nad tímhle přivřeme oči a řekneme si, že jen těžko lze vymyslet něco originálního a zároveň reálného, konec si užijeme také. Dalším prvkem, bez kterého bych se obešel, je obligátní ohrožení hlavní hrdinky v závěru, což je něco, co si dokáže odpustit jen málokterý autor. Lisa svou hrdinku v předcházejících titulech příliš nešetřila, teď ji přeci jen nechala trochu oddechnout a „schytala“ to Gretchen. Pak je ta scéna s ohrožení Josie na konci opravdu zbytečná, navíc je ještě poměrně odbytá. Jakoby si Lisa řekla, „Proč to vlastně píšu? OK, tak to nějak rychle ukončím.“
V každém případě jde opět o svižné dílo, kdy můžeme tradičně hádat, jakou mají retrospektivní události souvislost se současností. Téma sériových vrahů je hojně využívané a stále atraktivní, ale Lisa k tomu přidává nečekané okolnosti, respektive spojení se současností a se svými hrdiny, které ale rozplétá postupně a udržuje čtenáře v napětí až do konce. Román neztrácí dynamiku vyprávění nasazenou hned na začátku, takže i přes drobné výtky rozhodně nezklamal a určitě si drží úroveň předcházejících knih řady. Josie je coby vyšetřovatelka o něco uvěřitelnější než dříve, nezabývá se tolik sama sebou a její nasazení očistit kolegyni obviněnou z vraždy je něco, co jí opět v čtenářových očích přidává na sympatii. Jestli si Lisa u většiny svých čtenářů dosud nepojistila místo v jejich seznamu top autorů, tak po přečtení tohoto románu už k tomu musí dojít.
Originální titul: Her Final Confession (2018)
Vydáno: Bookouture (2018)
Vydání v České republice: Grada Publishing, a. s., pod značkou Cosmopolis (2022)
Přeložila: Kateřina Elisová (2022)
368 stran
