Záchranáři se vydávají do odlehlého koutu islandské pustiny najít nerozvážné turisty. Výlet v takovém mrazu a do tak málo probádané části musel být naprosto šílený nápad. Jejich nález je však daleko šílenější – poblíž prázdného srubu najdou zmrzlé tělo bez oblečení. Děsivý objev odstartovává pořádně strašidelný příběh…
Je celkem jasné, že autorka se nechala inspirovat známou nevyřešenou záhadou Djatlovovy expedice, která umrzla roku 1959 kdesi na Uralu. Celý svět zaměstnávala otázka, co přimělo účastníky vyběhnout z bezpečí stanů ven polonahé na jistou smrt. A Yrsa si tuhle záhadu půjčila, přenesla na Island a zakomponovala do mysteriózního příběhu.
Ten sleduje záchranářku Jóhannu, která našla prvního zmrzlého turistu a má hlavu plnou otázek. A sousedovic pes se začíná chovat divně…
Pak je tu Hjörvar z nedaleké radarové stanice uprostřed ničeho. Jeho předchůdce zemřel a nikdo mu neřekl jasně jak, asi aby si tuhle práci nerozmyslel. Hjörvar k tomu neviděl důvod, dokud se na stanici nezačaly dít nevysvětlitelné věci…
Pak tu jsou samozřejmě turisti na svém výletě, o kterých už víme, že neskončí dobře. Tušení a očekávání čtenářům napíná nervy nadoraz. A jak se vším souvisí nalezená botička dítěte, na které si nikdo nepamatuje, jako by rodiče chtěli vymazat všechny vzpomínky na něj?
Islanďani, jak je popisuje Yrsa, působí tak prakticky a flegmaticky. Ale najdou se mezi nimi i lidé citlivější – takoví, kteří si třeba prošli něčím těžkým, utrpěli nějakou ztrátu. Takoví lidé jsou pak mnohem vnímavější k měnícím se náladám, nevysvětlitelné věci jim rozleptávají sebejistotu… anebo jsou možná snadnější kořistí… něčemu tam venku.
Yrsa se po hororu „Pamatuji si vás všechny“ znovu obula do strašení a jde jí to skvěle. Všechny ty mlhavé náznaky, stíny zahlédnuté koutkem oka, sluchové halucinace a dětské povídačky, které možná vůbec nejsou jen městskou legendou. Třeba mají tyhle „černé sanitky“ reálný základ? Zároveň do všeho toho strašení autorka pomalu přimíchává i lehké kriminální linky podivných úmrtí, která v blázinci kolem zmrzlých turistů zůstala nepovšimnuta.
S poslední kapitolou vám klesne brada údivem, jak geniálně měla autorka vše promyšleno. Jak dokázala najít odpovědi na svoji verzi záhady, které jsou možná ještě mrazivější, než jaké jste očekávali. Tuhle knihu se nedoporučuje číst za tmy, kdy nevidíte do koutů pokoje, a každý neznámý zvuk může znamenat zvýšené riziko infarktu…
Originál: Braðin, 2020
Překlad: Lucie Korecká
Vydal: Metafora, 2023
342 stran
