Agatha Christie je opět okolnostmi přinucena vyšetřovat a být v centru nebezpečí…
Slavná spisovatelka přijme nabídku nenápadně vyšetřil podivnou smrt agenta rozvědky na Kanárských ostrovech. Ale už během plavby na parníku je svědkem dramatu, kdy zhrzená manželka před zraky milenky svého muže skočí přes palubu. Christie, jež se právě rozvádí kvůli mladší přítelkyni svého muže, tedy není úplně příjemné se s Trevelyanem nadále bavit, společnost na lodi je ale dosti limitovaná. Navíc všichni míří na Tenerife a mohou Agathě pomoci s jejím úkolem prověřit jakéhosi slavného okultistu, jestli nemá prsty ve vraždě mladého agenta. Mrtvý totiž v těle údajně neměl žádnou krev, jako by byla vysátá…
Autor po výborné první knize opět vychází z reálného života spisovatelky a kombinuje ho s fikcí. Můžeme se tady domýšlet, jak jí plavba na lodi mohla ovlivnit k napsání Smrti na Nilu, letní prostředí zas připomene Zlo pod sluncem… Ale Wilsonovy knihy nejsou zcela oddechové. Už z prvních kapitol na lodi jde na člověka deprese, protože nejde o prosluněnou plavbu, ale bouří zmítanou klec. A i na ostrově panuje nádech zlověstna.
Sešlost v Grand hotelu na Tenerife je právě tak pestrá, jaké bývají v klasických Agathiných detektivkách: krom Trevelyana a jeho milenky je tu starší dáma, která přežila Titanik, nafoukaný spisovatel s chotí, který detektivku považuje za brak, a dvojice archeologů, zajímajících se o místní kulturu Gaučů. Pak pochopitelně neblaze proslulý okultista Granville s krásnou dcerou Violet, která miluje jakéhosi Edmunda. Ten se na ostrově léčí z tuberkulózy, ale už je pro něj pozdě. Blízkost Edmundovy smrti, vražda mladého agenta, sebevražda na parníku, to vše leží na společnosti jako těžká deka. A brzy přibude další smrt a Agatha Christie si na vlastní kůži zažije, že na rozdíl od knih v realitě není vše úhledné, policie nápomocná a svědkové upovídaní. Christie musí zapojit metody, kterými konstruuje své knihy, na vyřešení skutečného zločinu…
Čtenáři znalí klasických detektivek Agathy tady můžou najít řadu náznaků a mrknutí – a pokud bychom hráli s autorem jeho hru, že je tenhle příběh skutečný, tedy „inspirací“ Agathy pro její pozdější knihy. Samotný příběh z krásného ostrova by mohl připomínat její knihy jen zdálky – amatérská vyšetřovatelka, výstřední společnost, neschopná místní policie – ale vše je tu jakoby o dva odstíny temnější. Autor se nesnažil příběh odlehčit a tak jako v předešlé knize Talent pro vraždu tíhne víc k psychothrilleru než detektivce. Opět využívá reálné události – tedy výlet s dcerou a sekretářkou na Kanárské ostrovy – aby je vysvětlil tím nejtemnějším způsobem. A vy máte pocit, že mu snad dědicové práv musí něco vyplácet, nebo by aspoň měli – protože po Wilsonových knihách máte chuť znovu si přečíst klasickou Smrt na Nilu, tentokrát novýma očima. A možná také autorčiny duchařské povídky ve sbírce Smrtonoš, o kterých se tu letmo zmiňuje. Až si musíte připomínat, že události, popisované v téhle knize, jsou čirý výmysl. Tak reálně působí…
Originál: A Different Kind of Evil, 2018
Překlad: Ivana Štěpánková
Vydal: Kalibr, 2019
323 stran
