Parta bývalých maturantů se po roce opět sejde, ale cestou z párty všichni zemřou. Nebo skoro… uvíznou v Bezčasí.
Beatrice se k nim už nechtěla vracet. Odtrhla se od party po smrti jejich přítele Jima. A teď s bývalými nejlepšími přáteli čelí absurdní situaci – všech pět uvízlo v prostoru mezi životem a smrtí, a ten jejich poslední den se bude opakovat tak dlouho, dokud mezi sebou jednohlasně nevyberou jednoho, který přežije.
Každý se se situací vyrovnává po svém. At ale dělají, co chtějí, druhý den se vždy probudí zase v autě před domem. Kdyby nějak dokázali vypátrat, proč jejich přítel a vůdce zemřel, neposunulo by je to dál? S neomezeným časem k dispozici je i otevření téhle krvácející rány bráno jako dobrý nápad…
Marisha Pesslová píše hodně zvláštní romány na hraně různých žánrů, nějak se vždy otírající o krimi. Obvykle se v nich projeví její fascinace filmy (jako tady aspoň těmi neexistujícími). Hlídka je zvláštní mix psychothrilleru, sci-fi a young adult románu. V nekonečné smyčce se můžou podívat na zoubek posledním týdnům na střední škole, kdy údajně Jim spáchal sebevraždu. Ale každý z pětice přátel má svá tajemství, s Jimem spojená.
Hlídka mi připomněla Sedm smrtí Evelyn Hardcastleové od Stuarta Turtona – tam, aby se hlavní hrdina dostal z očistce, musí najít vraha Evelyn v jednom dni, který se opakuje osmkrát. Tedy neobvyklá detektivka ve fantazijním rámci, jako tady. Časové smyčky umožňují podívat se na vraždu z různých úhlů najednou, což mě u Evelyn fascinovalo, ale bylo to děsně komplikované. Tady je větší důraz na psychologii partičky, skupinovou dynamiku a postupné propadání malomyslnosti tváří v tvář nekonečnému opakování.
Marisha se srovnání s Evelyn obloukem vyhýbá, raději tvrdí, že ji inspirovala Agatha Christie a její knihy ze starých sídel, ze kterých obyvatelé nemůžou odejít. Christie byla inspirací ale i pro Stuarta Turtona. Náhoda? Každopádně i když ten nápad není úplně originální, Marisha do příběhu vnesla zas spoustu vlastního talentu, od hraní si se slovy až po popis školního přátelství, co vydrží i věčnost. Nebo skoro…
Hlídku můžete číst různě. Jako dost divné fantasy, román s poselstvím o užívání si přítomného okamžiku a života vůbec. Jako variaci Sedmi smrtí pro náctileté, šmrncnuté Roztomilými malými lhářkami. Nebo jako hodně, opravdu hodně netradiční detektivku…
Originál: Neverworld Wake, 2018
Překlad: Veronika Volhejnová
Vydal: Argo, 2020
268 stran
