Chtěl být spolu se svým bratrem. Osud však rozhodl jinak a on skončil v konkurenčním gangu. Místo, aby se vyrovnal bratrovi, stojí nyní proti němu. Gangsterský příběh dvou českých imigrantů v Americe první poloviny dvacátých let minulého století.
Žánr detektivky a krimi obsahuje řadu podskupin – historické detektivky, procedurální detektivky, krimi podle skutečných událostí, a řadu dalších. Vedle nich existuje poměrně malá skupina autorů, kteří se odváží psát detektivky odehrávající se v zahraničí, což je vždy tak trochu výprava na tenký led. Autoři musí věrohodně popsat prostředí, které – pokud tam sami dlouhá léta nežili – znají jen z encyklopedií, dokumentů či poznávacích cest. V řadě případů to však (pro leckoho možná překvapivě) funguje. Důkazem je román dvou někdejších studentů pardubické univerzity, na kterém pracovali dlouhých devět let, ale vyplatilo se.
Hrdiny jejich společného románu odehrávajícího se v letech 1920 až 1924 jsou dva bratři, imigranti česko-italského původu, Adam a Antonín. Jejich italský otec jim rozhodně nebyl příkladným rodičem a starší Antonín se raději rozhodl zkusit štěstí v Americe. Změnil si jméno na Tony Scelta (příjmení si nechal po otci) a postupně se vypracoval až na vysoký post italsko-americké mafie v New Havenu. Adam si nechal příjmení Lánský po matce a až do její smrti žil v rodném Svojšíně na Plzeňsku. Když matka umírá, Adam, který se často v rodné vesnici stával terčem šikany, už má všeho dost a rozhodne se vydat za bratrem. Bohužel ho však nezastihne dopis, ve kterém Antonín bratra varuje, ať za ním nejezdí. V rodině (mafii) vládnou přísná pravidla a jedno z nich říká, že její člen zpřetrhá pokrevní svazky a bude věrný pouze nové rodině. Tony je kvůli svému „smíšeného původu“ i přes vysoké postavení neustále kontrolován „pravými Sicilany“ a bratra, který je nejen stejného původu, ale i mimo rodinu, před ní přiznat nesmí.
Adam po strastiplné cestě lodí zpočátku neví, jak bratra v New Havenu najít. Nějaký čas žije ve zcela cizím městě jako bezdomovec. Když Tonyho konečně najde, starší bratr ho tvrdě odmítne. Adam se však nechce vzdát a začíná pracovat od píky jako dělník v docích, kde pracuje v těch nejhorších podmínkách. Takže když po čase dostane příležitost pracovat pro irský gang, neváhá ani minutu. Postupně se i on vypracuje na uznávaného a výše postaveného člena. I přesto, že mezitím zjistí, čím se Tony vlastně živí a pro koho pracuje, stále touží se mu (tak trochu natruc) vyrovnat. Později se dozví, že Tony v době prohibice rozjel lukrativní obchod s hruškovicí původem z Čech, dokonce od jejich společného přítele z rodné vesnice. Hruškovice obsahuje neznámou omamnou látku (díky níž dá Tony kořalce název Ďáblovo zlato), a stane se žádaným zbožím. Adam se rozhodne získat bratrův zdroj pro své zaměstnavatele. Věří, že mu to u nich zajistí nejen větší respekt, ale zároveň naivně věří, že tak donutí bratra ke společné spolupráci. Netuší, že s ním kvůli tomu zpřetrhá poslední pouto a že budou nakonec stát proti sobě…
Kromě hlavní dvojice jsou i další postavy vykresleny celkem věrohodně, ať už jde o „pravověrné Sicilany“, nebo o různé další gangstery. Autorům se poměrně dobře podařilo vystihnout útrapy několikadenního cestování lodí za snem za „Velkou louží“, i těžký život imigrantů po příjezdu do USA. Do země neomezených možností, která ale (zejména v době prohibice a blížící se hospodářské krize) nedarovala nikomu nic zadarmo. Pak ani nebylo divu, když někdo přijal nabízenou pomocnou ruku, která ho vytáhla z nejhlubšího bahna, a pak ochotně udělal, co se mu řeklo. Někomu pohrozit? Někoho zmlátit? Nebo dokonce zabít? Ještě před pár týdny či měsíci nepředstavitelné. Teď? Jediná možnost, jak přežít. Drapni, co můžeš.
Adam ani Tony nejsou zrovna kladné postavy, ale každý má pro své jednání důvod. Zejména v postavě Tonyho to vyplývá v samotném závěru. Jistě, mohl žít jinak, čestně a v chudobě, ale tady dostal pár měsíců příležitost být někým, užít si trochu bohatství i respektu. Ani Adam by nečekal, že bude otloukat o barový pult hlavy těch, co nechtějí platit výpalné, ale ani tihle lidé nejsou podle něj svatoušci, a kdyby hráli podle pravidel, nemuselo k tomu dojít. Zkrátka a dobře oba bratři si ve světle neradostných prožitků z minulosti umějí své jednání ospravedlnit, ale už nevidí cenu, kterou za to platí a cenu nejvyšší, kterou za to budou muset nakonec oba zaplatit.
Právě v tom tkví síla skvěle napsaného příběhu, který nepostrádá lidskou stránku, který ani na chvíli nenudí a je napsaný čistým a srozumitelným stylem. V příběhu se neustále něco děje, nechybí mu napětí, které graduje zejména v závěrečné akčnější scéně, která by neudělala ostudu žádnému „mafiánskému“ příběhu. Je sympatické, že se autoři vyhnuli obligátnímu New Yorku, který by sváděl k zasazení příběhu do „provařených“ čtvrtí jako Brooklyn, ale zvolili New Haven. Ostatně v tomto druhém největším městě státu Connecticut dnes tvoří Italoameričané polovinu populace východní, západní a severního části města.
Gangsterský román s detektivními prvky Ďáblovo zlato je potvrzením, že i u nás lze napsat příběh odehrávající se nejen v zahraničí, ale i v relativně vzdálené minulosti. Někdo by mohl říci, že se autorská dvojice Vojtěch Záleský (nyní literární redaktor) a Lukáš Štěrovský (novinář) vyhnula případné nevěrohodnosti charakterů tím, že si chytře zvolila za hlavní postavy imigranty z Čech. Nebo že místo a doba, ve které se příběh odehrává, jsou českým čtenářům natolik vzdálené, aby v nich většina z nich nemohla najít žádné mouchy. Přesto si myslím, že o tohle autorům nešlo. Z jejich společného díla je cítit jistá fascinace dobou a místem děje, dobou, kterou známe z mnoha filmů či románů, do které se ale přesto autorům podařilo nenásilně zasadit výrazný český otisk. Ať už v podobě hlavní dvojice či hruškovice z Čech, která zamotala hlavu (obrazně i doslova) americkým a irským gangsterům. Bravo, pánové, tohle se Vám opravdu povedlo.
Text: Vojtěch Záleský, Lukáš Štěrovský (2020)
Vydáno: Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno (2020)
304 stran
